Poznakomme s’a, ukrajinizatorŷ

Poznakomme s’a, ukrajinizatorŷ
14.09.2018

Dumka vŷtvoryty učebnyk, kotrŷj bŷ škoľar’am osnovnŷch škol na Slovakiji dav cholem osnovnŷ znaňa o narodnostnŷch menšŷnach je bez pochŷbŷ dobra. No v odnošiňu ku rusyňskij narodnostnij menšŷni bŷ s’me mohly parafrazovaty rosijske „chotely kak lučše“ z malov zminov, že daryť s’a jak lem najhriše.

Poznakomme s’a, narodnostnŷ menšŷnŷ (Zoznámme sa, národnostné menšiny) je nazva knyžkŷ, kotru mav na starosty pryhotovyty Deržavnŷj pedagogičnŷj inštitut (Štátny pedagogický ústav), i kotra mala služŷty jak učebnyk pro škoľariv osnovnŷch škol. Dnes’ bŷ už publikacija mala bŷty lem pryručnykom pro pedagogiv, kotrŷ bŷ z ňoho maly učity ditej o deržavov vŷznanŷch 13-och narodnostnŷch menšŷnach, jakŷ žŷjuť v republici. Tota zmina, ci knyžku bude trymaty v ruci každŷj škoľar’ abo lem učiteľ, nyč ne minyť na tim, že v sučasnij verziji ne može vŷjty. Іnšak bŷ Rusynŷ musyly žadaty sťahnuťa publikaciji zo škol, i to bŷ malo bŷty toto najmenše „peklo“, kotre bŷ s’a v takim prypadi z boku toj menšŷnŷ malo začaty robyty odnosno zodpovidnŷch inštitucij.

De je vlastno problem, keď časť, kotra pyše o Rusynach pryhotovyly takŷ rusyňskŷ kapacitŷ jak Pavel Robert Magočij i Anna Pliškova? Tam, de text Magočij i Pliškova ne pryhotovľovaly, i de dakotrŷ jich kritičnŷ poznačkŷ doteper’ ne bŷly akceptovanŷ. V časty, kotra pyše o Ukrajinc’ach na Slovakiji i v časty, kotra maje bŷty speredslovom, vstupom do knyžkŷ, v jakim s’a vlastno robyť mož povisty osnovne rezume.

Choc’ mnohŷ spornŷ momentŷ v časty o Ukrajinc’ach bŷly nakonec’ zminenŷ, je velyčeznŷm znakom aroganciji, keď od kapacit na problematiku ukrajiňskoj menšŷnŷ pryšov do redakciji napered text, de s’a ne pysalo o Ukrajinc’ach, a o Rusynach-Ukrajinc’ach, rusyňsko-ukrajiňskim naseliňu, kulturi itd. І tak stojiť vopros, na kotrŷj sobi može každŷj odpovisty sam, že v jakij deržavi žŷjeme, keď chtos’ može tak flagrantno, arogantno, bez toho, žebŷ s’a bojav, že bude za to sankcionovanŷj, zahnaty text, kotrŷj je jasno proty slovac’kŷch zakoniv, kotrŷj ne pryznavať jednu iz vŷznanŷch narodnostej. Zvidam s’a, ci bŷ to nykomu ne pereškadžalo i bŷlo bŷ to vŷdane v takij verziji, pokľa bŷ s’a ne ozvaly jak raz avtorŷ textu o Rusynach. Jak može bŷty taka slipota u robitnykiv deržavnŷch inštitucij? І ne je to tycha pidpora ukrajinizaciji, ďakujuči riznŷm nytkam, za kotrŷ ukrajiňskŷ lidrŷ čerez svoji kontaktŷ tihajuť doteper’? Bŷly bŷ slipŷ robitnyci deržavnŷch inštitucij, kebŷ take štos’ robylo s’a na inšij menšŷni, ne rusyňskij?

Tekst o Ukrajinc’ach bŷv po intervencijach zminenŷj. Pidporŷ rusyňskoj poziciji s’a nam distalo i od Slovac’koj akademkiji nauk, no ne všŷtko bŷlo zmineno. Jakbač any najvŷsša naukova inštancija na Slovakiji ne je dosta kvalifikovana v tim, žebŷ znala naukovu pravdu, totu znajuť des’ inde. Najvekšŷm problemom zistavať text vstupu do knykžŷ, de s’a ukrajinizuje, jak kebŷ s’a publikacija vŷdavala v roci 1988, a ne 2018-im.

Vže lem to, že o Rusynach i Ukrajinc’ach je u speredslovi zroblenŷj jeden spoločnŷj abzac, je manipulacija peršoho rangu, kotra u čitateľa može vŷklykaty počuťa, že totŷ dvi narodnosty suť štos’, što je toto same, lem jakos’ rozdilene. Avtor vstupu davať jednu mapu naseliňa – spoločnu pro Rusyniv i Ukrajinciv, bo za joho dumkamy ne mož vstanovyty točno, kotre selo je čisto rusyňske i kotre ukrajiňske. Lož pereblečena za naukovŷj pohľad je vse lem lož. Buďjak dobri bŷ to lem ne zrobyv avtor textu, a vin to navece zorbyv plano.

Majeme predci rezultatŷ perepysu naseliňa. Majeme sela, de ne je jedynoj ukrajiňskoj dušŷ, zapysujuť s’a tam lem Rusynŷ, samosobov i Slovacy, keďže asimilacija prodovžuje, ale jak ne mož vstanovyty, kotrŷ sela suť rusyňskŷ? Problem ne je u vstanovliňu rusyňskŷch sel, a v tim, že po ostanim perepysi už any ne mož por’adni najty sela, de bŷ bŷlo Ukrajinciv nad 20 procent, žebŷ bŷly označenŷ jak ukrajiňskŷ. І tak treba parazitovaty na selach rusyňskŷch, bo okrema mapa urajiňskoho naseliňa bŷ bŷla vlastno mapa porožňa.

V texti s’a tak samo dočitame, že s’me jednoho pochodžiňa. Dočitame s’a, že isnovaňa dvoch okremŷch narodnostej na Slovakiji, to lem rezultat dvoch or’jentacij. Značiť ne dva narodŷ, a dvi or’jentaciji. Abo že Ukrajinci na Slovakiji s’a beruť za časť etničnoj grupŷ „naddnipr’ovskŷch Ukrajinciv“, to citacija textu, pokľa prychŷľnycy rusyňskoj koncepciji s’a beruť za červertŷj konar’ vostočnoslavjaňskŷch narodiv vjedno iz Rosijanamy, Ukrajinc’amy i Bilorusynamy. O Ukrajinc’ach z Haburŷ, Ujaku ci Ulyč-Kryvoho, kotrŷch predove pyly vodu iz Dnipra any ne budu nyč bisidovaty, bo smich to je sam o sobi, keďže ne bŷty komunističnoj politikŷ, nychto „naddnipr’ovskŷj“ bŷ tu jakbač ne bŷv. No komentovaty sobi zaslužŷť to, že Rusynŷ ne suť prychŷľnycy jakojs’ koncepciji, a členove okremoho naroda, značiť jich členstvo u grupi vostočnoslavjaňskŷch narodiv ne je lem jich peresvidčiňa, a fakt, narozdil od tverdžiňa, že chto suť Ukrajinci na teritoriji Slovakiji, i de jim začatok. V knyžci tak mož najty bludŷ, potim i bludŷ, a išči i brechni klyčuči do neba – čolovik sobi može vŷbraty.

Ostatňa verzija knyžkŷ, kotra maje služŷty, žebŷ navčity ditej o menšŷnach, je v prypadi Rusyniv všŷtkŷm, lem ne o navčaňu ditej, chto suť Rusynŷ. Іnfikacija takŷm bludom ne je nebezpečna lem v tim, že dity majoritŷ abo inšŷch narodnostej diznajuť s’a o Rusynach lož, abo polopravdŷ, kotrŷ čolovika pr’amujuť ku pryjaťu lžy jak pravdŷ. Іnfikacija takŷm bludom je ohrožiňom i pro ditej rusyňskŷch rodičiv, kotrŷm s’a v školi vpečatyť nepravdyvŷj obraz o vlastnij identičnosty, z čim možuť ukrajinizatorŷ pizniše robyty dalše, jak raz na tŷch, kotrŷ v tim vŷrosnuť, i na kotrŷch ony potrebujuť parazitovaty, bo ukrajiňsku menšŷnu vže ne posylňať nyjak inšak.

Je potribne, žebŷ pered schvaliňom definitivnoj verziji bŷly akceptovanŷ kritičnŷ poznačkŷ rusyňskŷch predstavyteliv, kotrŷ s’a znova zahnaly. Bo pokľa bŷ publikacija vŷšla v takij verziji, dity ne poznakomyme z Rusynamy. Dity s’a tak akurat poznakomľať iz ukrajinizatoramy – komunistamy, nacionalistamy, bo tam je žridlo ukrajinizačnoj politikŷ, z teorijamy, kotrŷ choťať braty pravo Rusynam bŷty Rusynamy. Navece z tŷm, že o tim any ne buduť znaty, že s’a učať komunističnu i nacionalističnu politiku, a ne chto to Rusyn.

Pokľa poznačkŷ Rusyniv ne buduť akceptovanŷ, dospravdŷ je žadaňa sťahnuty takŷj učebnyk z druku, zo škol toto najmenše, što Rusynŷ buduť musyty zrobyty. No pokľa s’a poznačkŷ akceptujuť, i tak nam zistanuť voprosŷ. Napryklad, jak je možlyve, že take štos’ musyme rišŷty išči i v roci 2018, že ne je avtomatinčnŷm, že takŷ textŷ do redakciji any ne pryjduť abo že ne je avtomatičnŷm, že takŷ textŷ s’a ne vŷšmar’ať čerez oblak, keď už pryjduť, bez toho, žebŷ na to Rusynŷ musyly tyskaty jak majster na gater.

PETRO MEDVІĎ

gater
Žridlo fotografiji: Wikipedia.
LEM.FM (Lemkowyna, Poľsko)
Naspäť na aktuality