Čechoslováci na Dukle popravovali své lidi

06.10.2020


Geniální nápad, jak bleskově přejít Karpaty a pomoci Slovenskému národnímu povstání, ale zcela zbabraný. Tak hodnotí historici i někteří váleční veteráni boje o karpatsko-dukelský průsmyk. Od jedné z nejkrvavějších operací druhé světové války uplynulo šedesát let (6.10.2004, poznámka).

I po této době však archivy vydávají šokující svědectví o hrdinství, zbabělosti, popravách i chybách generálů.

Československý armádní sbor by se vlastně mohl jmenovat spíše rusínskovolyňský. Osm tisíc Rusínů (Podkarpatská Rus patřila před válkou Československu) tvořilo totiž téměř polovinu sboru.

Komunistický režim to však podle historika Eduarda Stehlíka zatajoval, protože se bál dráždit Moskvu, která Rusíny, než jim dala šanci bojovat za svou vlast, léta věznila v koncentrácích na Sibiři.

"Ale i dnes je to zcela neprobádané téma. Jen tušíme, kolik československých Rusínů zahynulo v sovětských lágrech. Propuštěných osm tisícovek do československého sboru byl každopádně zlomek z těch, kteří zahynuli na Sibiři," odhaduje Stehlík.

Nepopsané jsou i tragédie volyňských Čechů, kteří byli bez výcviku posláni na Duklu, kde se v nepředstavitelném masakru zhroutili, byli zastřeleni na útěku nebo pro výstrahu popraveni za zbabělost.

Takový byl osud Pavla Lohwasera, jehož 12. října 1944 nalezli, jak se v zákopu ve strachu ukrývá před minometnou palbou. "Rozsudek smrti vyhlašte tři dny za sebou všemu mužstvu," nařídil velitel sboru Ludvík Svoboda.

Někteří z Rusínů, kteří byli z gulagů na Sibiři propuštěni jen proto, že se přihlásili do československé jednotky, byli tak zesláblí, že po pár dnech zemřeli vyčerpáním. "Přicházeli v příšerném stavu, ale ti, kdo přežili, měli pak tuhý kořínek," vzpomíná Tomáš Sedláček.

Generál byl kvůli obrovským ztrátám v řadách důstojníků poslán na Duklu z Velké Británie. Postavení Rusínů chápe jako přechod "z bláta do louže". Výhodu proti ostatním měli podle něj v tom, že byli ještě z Podkarpatské Rusi zvyklí žít v drsné přírodě, výtečně stříleli a byli nebojácní. "Patřili k nejlepším vojákům - možná proto, že i peklo na Dukle bylo pro ně lepší než jistá smrt v gulagu."

Jedním z nich je Ivan Major, jenž stejně jako Sedláček přijel po letech na místa, kde za jediný měsíc padlo 60 000 sovětských vojáků a 2389 Čechoslováků. "Na gulag jsme raději nevzpomínali, chtěli jsme bojovat."

Bojovali i přesto, že za útočícími Čechoslováky šli s nabitými zbraněmi důstojníci obranného zpravodajství. Vojáky leckdy "povzbuzovali" střelbou nad jejich hlavy, a pokud se jim zdálo, že se chovají zbaběle, zastřelili je. "Při čtení těchto dokumentů jsem si musel dávat přestávky," říká historik Zdeněk Vališ.

Do Svobodova armádního sboru prý narukovali i šestnáctiletí volyňští Češi, které posílali s týdenním výcvikem - a často i bez něj - do boje. "Lze těmto dětem vůbec vyčítat, že je strach připravil o rozum a přinutil k útěku?" ptá se Vališ.

Například v řeži u polské vesničky Machnovka propadli nováčci bez zkušeností panice a začali poté, co je zmasakrovalo německé dělostřelectvo, utíkat před blížícími se tanky pološílení strachy.

I dnes na to generál Oldřich Kvapil vzpomíná s chvějícím se hlasem: "Běželi, řvali hrůzou, zahazovali zbraně, tlumoky, svlékali blůzy. Byl jsme na frontě už dva roky, ale něco podobného jsem ještě neviděl." I Kvapil tehdy sáhl po zbrani a zastavil jednotku střelbou. Nejdříve nad hlavy utíkajících mužů a pak i dávkami do nich.

Selhavší vojáky pak zpravidla čekal polní soud, trestní rota (svou vinu tam vykupovali vlastní krví či smrtí) a leckdy i popravčí četa. Za selhání na Dukle se podle historika Vališe střílelo ještě na sklonku války. "Dodnes nevíme, kolik těch poprav vlastně bylo."

Historik Eduard Stehlík říká, že i když krvavé boje na Dukle nesplnily cíl, vázaly značné síly wehrmachtu, jež Hitlerovi chyběly na strategických směrech v Polsku a Maďarsku.

Autoři: 
MF DNES, Jan Gazdík, Jan Vaca,  6.10.2004 

Zdroj: 
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cechoslovaci-na-dukle-popravovali-sve-lidi.A041005_225054_domaci_pol

Aktuality

Zobraziť všetky
31.10.2020

Pripravujeme: Ivan Pop: Malé dejiny Rusínov, 2020

"Dejiny do každej rusínskej rodiny..." Ivan Pop: Malé dejiny Rusínov  druhé vydanie, Bratislava 2020 počet strán: 240, 120 x 210 mm mäkká šitá väzba V4 termín vydania: október  ISBN 978 - 80 - 973455 - 1 - 8  EAN  9788097345518 vysádza…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
23.10.2020

František a registrované partnerstvá. Hľadanie významu pápežových slov sa zmenilo na detektívku

Svet diskutuje o vete, ktorá zaznela, hoci zrejme nemala uzrieť svetlo sveta. Jej obsah objasnil Františkov spolupracovník. Zatiaľ čo režisér Jevgenij Afinejevskij si vo štvrtok popoludní vo Vatikánskych záhradách preberal ocenenie za svoj no…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
22.10.2020

Pápež podporil registrované partnerstvá. Čo na to Záborská, Majerský, Hlina, cirkevný analytik Gazda a biskupi?

„Homosexuáli majú právo žiť v rodine. Sú to deti Božie a majú na rodinu právo. (…) Je potrebné vytvoriť zákon o registrovaných partnerstvách, aby týmto spôsobom mali právnu ochranu.“ Týmito slovami v utorok zaskočil verejnosť pápež Františe…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
22.10.2020

Chaos v cirkvi Čo menia pápežove slová o homosexuálnych zväzkoch? Nič. A zároveň mnoho

Po pápežoch, ktorí ponúkali jasné odpovede, vedie katolíkov človek, ktorý vyvoláva stále nové otázky. Mnohí pri pohľade na tú správu neverili vlastným očiam: Pápež František sa vyjadril v prospech homosexuálnych zväzkov. Vzápätí sa objavili v…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
21.10.2020

Pomůžu bratrům Slovanům, radoval se Jan Demčík. A co je to Slovan? ptal se důstojník NKVD

Pan Demčík žil na Podkarpatské Rusi a v roce 1940 utekl za „bratry Slovany“ do SSSR. Jako špion skončil v sovětském lágru plném vší. Přežil jen zázrakem a díky pomoci jiných. Po přepadení Sovětského svazu Hitlerem se vydal na cestu do Buzuluku z…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
20.10.2020

Epidémie nás sprevádzajú tisíce rokov, ale ľudia sa nepoučili

Čoraz viac vedcov sa prikláňa k názoru, že ľudstvo raz zahynie v dôsledku pandémie vyvolanej nejakým dosiaľ neznámym vírusom. V nedávno vydanej publikácii Epidémia v dejinách z vydavateľstva Premedia jej autori približujú, ako títo „neviditeľní …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Ujko Vasyľ:
-Ňikda jes ne viďiv litajuči taňiry? Ožeň sja!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať