Čechoslováci v Gulagu. Jan Bačkovský (1919–2006), Rusín, vojak, generál
Vězněn v letech 1939–1942: Sambor, Vorošilovgrad, Starobělsk, Vorkutlag (tábory č. 8 a 9)
Jan Bačkovský se narodil 24.10.1919 ve vesnici Štefurov na východě Československa v rodině rolníka. Od poloviny 30. let byl jako středoškolský student aktivní v místním komunistickém hnutí. Po rozpadu Československa se rozhodl k útěku do Sovětského svazu. Ihned po překročení hranice byl 7. prosince 1939 zatčen a následně vězněn v Samboru, Vorošilovgradu a Starobělsku, kde ho odsoudili k pěti letům nucených prací a poté transportovali do Vorkutlagu. Pobýval v lágru č. 8 a 9 a prováděl dřevorubecké a výkopové práce.
Po roce a půl vysilující dřiny spojené s nedostatkem stravy byl převelen na výpomoc do kanceláře, což mu pomohlo pobyt v lágrech přežít. 7. ledna 1942 byl propuštěn na základě sovětské amnestie udělené části Čechoslováků v Gulagu s cílem využít bývalé vězně ve válce proti nacistům. Podobně jako mnozí další Čechoslováci se proto i Jan Bačkovský připojil ke vznikající Československé vojenské jednotce v Buzuluku. Zúčastnil se bojů u Sokolova, Kyjeva a Dukly a byl dvakrát raněn. Jan Bačkovský je dvojnásobným nositelem Československého válečného kříže 1939 za bitvy u Kyjeva a Dukly a rovněž Polského válečného kříže. První polovinu 50. let strávil na Polské válečné akademii ve Varšavě, v druhé polovině byl vedoucím Vojenské katedry Lékařské fakulty v Hradci Králové a zároveň vystudoval brněnskou vojenskou akademii.
Od konce 50. let sloužil až do roku 1968 na generálním štábu v Praze. Na podzim 1969 byl kvůli nesouhlasu se sovětskou invazí i normalizační politikou KSČ degradován a vyloučen z komunistické strany. V 70. a 80. letech pracoval jako stavební dělník a byl sledován StB. V druhé polovině 80. let sepsal své vzpomínky na věznění v SSSR, které se dochovaly v rodinném archivu. Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1989. V roce 1991 byl povýšen na generálmajora. Zemřel v listopadu 2006 v Praze.
Zdroj:
https://cechoslovacivgulagu.cz/historie_represi_obeti_druha_svetova_podkarpatska_rus_jan_backovsky.html
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2023
2% z Vašich daní. Uchádzame sa o Vašu priazeň
Združenie inteligencie Rusínov Slovenska
IČO: 31 770 746
právna forma: občianske združenie
IBAN: SK5509000000005146855776
kontakt: rusyn@centrum.sk
Oblasť pôsobenia: kultúra, kultúrno-osvetová činnosť
*******
Informácie o u…
30.03.2023
Seriál STALO SA PRED 105 ROKMI (a)...
105. VÝROČIE VZNIKU SPOLOČNÉHO ŠTÁTU ČECHOV, SLOVÁKOV A RUSÍNOV.
VERSAILLSKA MIEROVÁ ZMLUVA 1919-2019. Začlenenie PODKARPATSKEJ RUSI do ČSR
20. decembra 1916
Na ponuku ústredných mocností reagoval prezident USA W. Wilson. Obrátil sa ku v…
29.03.2023
Posledný zhasne...
„Amerikán“ Warhol z rodiny emigrantov preslávil Medzilaborce, tie sa dnes vyľudňujú (reportáž)
Medzilaborce sú jedným z miest, ktoré ukazujú príčiny vysokej popularity populistov a extrémistov. Odišiel odtiaľ každý šiesty. Primátor spomína ep…
28.03.2023
Vojna na Ukrajine môže pomôcť rozvoju Zemplína
V hre je diaľnica Bratislava – Užhorod aj nové hraničné prechody
Slovensko-ukrajinské pohraničie by sa donedávna dalo nazvať perifériou Európy, čo veľmi zaujímavo opísal Andrej Bán vo svojej knihe Slon na Zemplíne.
Ruská agresia, ktorá sa …
27.03.2023
Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - GRABAR (Dobrjanská) Olga Adolfovna
GRABAR (Dobrjanská) Olga Adolfovna (pseudonym Olga Chrabrová) (*25.12.1843, Banská Šťavnica, dnes Slovensko - † květen, 1930, Moskva, Rusko), rusínská politička rusofilského směru. Dcera rusínského politika A. Dobrjanského, manželka poslance u…
13.03.2023
Keď pripadla Podkarpatská Rus Sovietskemu zväzu, desať rokov sa nemohli vysťahovať za otcom do Československa
Za socialistickou železnou oponou existovala ešte jedna železná opona. Práve tá rozdelila rodinu Popovičovcov z Mukačeva na desať rokov. Otec žil v Bratislave, jeho manželka s tromi deťmi zatiaľ živorila len kúsok za československou hranicou, v …
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Ujko Vasyľ:
-Ženska moda - to prosto istorija vičnoj bytvy miži klimatom, higienov, moralkov i žaždov žen chodyty holov...

Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať