Dražba Neprostřelené Modré Marilyn způsobila senzaci.

Hollywoodský sexsymbol Warhola fascinoval

Král pop-artu povyšující svět reklamy a celebrit do nevídaných uměleckých výšin. Kulturní ikona – i svérázná postava. Tvorba Andyho Warhola je slavná i kontroverzní a stále víc láká bohaté sběratele i prestižní aukční síně.

Trh s uměním minulý týden zaznamenal mimořádnou událost. Do jarní dražby zamířilo jedno z děl popartového génia Andyho Warhola a způsobilo senzaci, když se prodalo za 195 milionů dolarů, tedy asi 4,5 miliardy korun. To je nevídaná suma, která takřka dvojnásobně překonala umělcův dosavadní aukční rekord.

A nejen to: podle pořádající Christie’s se jedná o nejvyšší částku vydanou za jakéhokoliv moderního, přesněji poválečného autora. Ano, podle aukční síně, ale i nezávislých znalců se jedná o „jeden z nejvzácnějších a výjimečných obrazů nejen 20. století“. Dílu se říká Neprostřelená Modrá Marilyn a název odkazuje na incident, kdy jedna z návštěvnic Warholova ateliéru namířila zbraň na několik podobných portrétů z proslulé série a prostřelila je. Modrou Marilyn však kulky minuly.

Portrét na bleděmodrém pozadí pochází ze série Shot Marilyns zobrazující slavnou americkou herečku Marilyn Monroe. Tisk patří k několika pověstným kusům Warholovy zářné kariéry, které byly v roce 1964 poškozeny či ohroženy nenávistnou návštěvnicí umělcova newyorského ateliéru. Hollywoodský sexsymbol Warhola fascinoval coby ikonický objekt. „Poprvé jsem ji portrétoval hned den poté, co zemřela. Objednal jsem si síto vyrobené z její fotografie hned, když jsem se to z rádia dozvěděl. Na nic jsem nečekal. Zvolit vše v pravý čas, to je celé. Pak už jsem jen nanášel barvy válečkem na pozadí a štětečkem na Marilynina víčka,“ vzpomínal později Warhol na zrod série.

Slavné sítotiskové vyobrazení hollywoodské ikony s pohnutým osudem dosud patřilo curyšské nadaci sourozenců Thomase a Doris Ammannových. Podle přání bude výtěžek z prodeje financovat bohulibou činnost – měl by „zlepšit život dětí na celém světě prostřednictvím zdravotních a vzdělávacích programů“. A dosažená suma peněz je namístě. „Marilyn Andyho Warhola je absolutním vrcholem světového pop-artu odrážejícího americký sen snoubící optimismus, křehkost, slávu a ikonografii,“ uvedl v prohlášení Alex Rotter, vedoucí sekce umění 20. a 21. století aukčního domu Christie’s.

---------
Andy Warhol a trh s uměním
Od umělcovy smrti hodnota jeho děl stále roste. V roce 2014 se dokonce na aukcích objevila jeho díla v celkové výši 569 milionů dolarů, což představovalo více než šestinu globálního trhu s uměním. V roce 1998 se např. Orange Marilyn Monroe (1964) prodala za 17,3 milionu dolarů, což byla nejvyšší do té doby zaplacená částka za Warholovo dílo. V roce 2007 se jeden z Warholových obrazů Elizabeth Taylorové z roku 1963 nazvaný Colored Liz, který vlastnil herec Hugh Grant, prodal za 23,7 milionu dolarů. O deset let později byla zmnožená pistolnická postava Elvise Presleyho s názvem Eight Elvises (1963) prodána dokonce za 100 milionů. A v listopadu 2013 se Warholův zřídka vídaný diptych s motivem autohavárie z roku 1963 Silver Car Crash (Double Disaster) prodal za 105,4 milionu dolarů, což byl pro umělce další nový rekord.
-----------

Jak bylo řečeno, vydražený obraz přesáhl dosavadní Warholův aukční rekord. Toho bylo dosaženo v roce 2013, kdy dílo zobrazující automobilovou havárii Silver Car Crash (Double Disaster) putovalo k novému majiteli za 105,4 milionu dolarů. Vítězem letošního aukčního klání se stal slavný galerista Larry Gagosian. Není však zřejmé, zda obraz dražil z pověření utajovaného klienta, nebo jej koupil k dalšímu prodeji. Pozoruhodné na této transakci je, že to byl právě Gagosian, kdo Marilyn v roce 1986 prodal do švýcarské sbírky, z níž byla nyní nabízena.

A jak si dílo vede v porovnání s další rekordně ceněnou tvorbou? Prodaný Warholův sítotisk sesadil z pomyslného trůnu Pabla Picassa a jeho obraz Alžířanky z roku 1955, který se před sedmi lety vydražil za 179,4 milionu dolarů (4,1 miliardy korun). Marylin se také letošním 9. květnem stala nejdražším dílem amerického umělce 20. století, když překonala dosavadní rekordní prodej malíře Jeana-Michela Basquiata, kterého právě Warhol pro svět objevil. Za jeho obraz zaplatil zájemce v roce 2017 110,5 milionu dolarů (2,5 miliardy korun). Co do počtu děl pak patří Andy Warhol vedle Pabla Picassa a Salvatora Dalího mezi nejčastěji dražené autory.

------
Andy Warhol (1928–1987)
Původním jménem Andrew Warhola jr. se narodil 6. srpna 1928 v americkém Pittsburghu. Jeho rodiče emigrovali z obce Miková, která se dnes nachází na území Slovenska. Od dětství trpěl zdravotními problémy – například tzv. šarlatovou horečkou, infekčním onemocněním způsobujícím nežádoucí pigmentaci kůže. Chtěl se stát učitelem umění, ale nakonec studoval reklamní výtvarnictví a začal pracovat jako návrhář pro výrobce obuvi. V roce 1952 měl první samostatnou výstavu, od 60. let si oblíbil techniku sítotisku. Následovaly výstavy v popartovém duchu a další proslulé obrazové motivy, na nichž byli zobrazeni Marilyn Monroe, Elizabeth Taylor, Marlon Brando, Elvis Presley či dolarové bankovky, prací prášky nebo plechovky Coca-Coly. Během šedesátých let se ve svém newyorském ateliéru s dílnami zvaném Factory obklopil řadou spolupracovníků i bohémských podivínů, jimž se říkalo superstars. Zde vznikaly Warholovy tisky, ale i experimentální filmy a probíhala setkání s celebritami od Johna Lennona po íránského šáha. Předlohou mu byla realita i fotky z médií, Mao Ce-tung i Mickey Mouse. Zemřel v newyorské nemocnici po „banální“ operaci žlučníku 22. února 1987 ve věku 58 let.
------

Nehodnotil, zaznamenával
Připomeňme si autora slavného díla: Andy Warhol byl plachý, krátkozraký plešatý homosexuální albín pocházející z pittsburského přistěhovaleckého ghetta. Mezi lety 1962 a 1987 patřil k nejsledovanějším osobnostem uměleckého i společenského dění. Vyhmátl materialistickou americkou, potažmo západní kulturu, kterou spoluvytvářel a posouval ke zbožštění – „Krista na kříži nahradil symboly konzumu a showbyznysu“.

Dosaženou slávou se mohl opájet déle než pověstných 15 minut, několik dekád formuloval dosud nevídané hodnoty. Sám se stylizoval do uměleckého díla a jeho „odosobnělá“ tvorba byla pro mnohé inspirativní, aniž by navazovala na předchozí vývoj. „Umění znát nemusím, já ho dělám,“ prohlašoval s lehkostí sobě vlastní. Pro jeho „magický realismus“ bylo typické používat fotografii jako předlohu, kterou umnou stylizací a výraznou barevností povýšil z obyčejného námětu na obdivovaný artefakt.

Fotografie mu byla vším. Vycházel z novinových snímků (autonehody, elektrické křeslo), reklamy (polévkové konzervy, prášek na praní) i vlastních záběrů (slavných či bohatých celebrit), které pořizoval svým stále připraveným polaroidem. Nenaslouchal, zaznamenával. Nehodnotil, jen zobrazoval; fotografie byla pro něj skutečnější než skutečnost sama. Byl tichým, avšak přitažlivým pozorovatelem amerického snu. Stal se jakousi lehce posmutnělou černou dírou, vírem pohlcujícím všechno kolem sebe. Ostatní inspiroval, ale mnohé také jen využíval a zraňoval. Frustrace vyvolávala i střelbu: nejprve na jeho dílo a pak i na samotnou umělcovu osobu.

K prvnímu incidentu došlo v jeho stříbřité Factory na Manhattanu v roce 1964. Krátce po dokončení legendárních portrétů Marilyn Monroe se zde objevila přítelkyně „továrního fotografa“ Billyho Namea a měla jasný cíl. Dorothy Podber, tehdejší rebelka newyorské umělecké scény s nevalnou pověstí, přišla v černých rukavicích a zamířila v doprovodu své obrovské dogy rovnou k Warholovi, ale pak obrátila svou pozornost k portrétům opřeným o zeď. Její zájem si Warhol mylně vysvětloval tak, že si Dorothy chce obrazy jen vyfotografovat.

Namísto toho vytáhla z kabelky malý revolver a vystřelila do stohu pěti portrétů. Ty pak vešly ve známost jako Shot Marilyns. Incidentu byl přítomen umělcův manažer, který měl být ostatně také obětí, před postřelením jej však zachránilo zaseknutí revolveru útočnice. Ten nakonec na otázku, zda se Warhol v danou chvíli bál o život, odpověděl: „Ne. Měl vztek, že to podnikla na vlastní pěst, a ne jako součást filmu. Ale potají si myslel, že udělala něco velkého.“

Cena těchto svérázně poškozených různobarevných výtvorů se paradoxně ještě zvýšila. Modrou Marilyn koupil v roce 1967 za 5000 dolarů Peter Brandt – podnikatel, sběratel a také producent filmů o Basquiatovi, Pollockovi či Warholovi. Červenou Marilyn koupil v Christie’s v roce 1994 syn řeckého lodního magnáta a sběratel umění Philip Niarchos za 4,1 milionu dolarů. Oranžová Marilyn se nejprve prodala za 17,3 milionu dolarů a nakonec ji v roce 2018 získal finančník Kenneth C. Griffin údajně za zhruba 200 milionů dolarů. Tyrkysovou Marilyn koupil v roce 2007 za 80 milionů dolarů manažer a sběratel umění Steve Cohen – a Modrá Marilyn byla vydražena letos 9. května.

Další Warholovo setkání se střelbou už mělo vážnější následky. Mnozí tohoto zvláštního člověka (milujícího snad jen svou matku) obdivovali, jiní se jím cítili ovládáni, ba využíváni a nemohli mu přijít na jméno. Valerie Solanasová sebestředného popartového génia nenáviděla natolik, že na něj 3. června 1968 spáchala atentát. Tato mladá dáma, prostitutka a radikální feministka prohlašovala mužskou populaci za „biologickou havárii, kterou je třeba odstranit“.

K exemplární likvidaci si tak vybrala nejviditelnější ikonu 60. let, na niž si počkala v zasedací místnosti rušné Factory. Když se Warhol objevil, vypálila na něj tři střely – jedna z nich trefila umělcův hrudník. Solanasová vzápětí odjíždí výtahem a na ulici se vzdává prvnímu dopravnímu policistovi se slovy: „Právě jsem zastřelila Andyho Warhola, měl příliš velkou kontrolu nad mým životem.“ Samozřejmě že pravým motivem útoku byly osobní a pracovní spory a taky uražená ješitnost ženy, která chtěla být hvězdou. „Warhol odmítl inscenovat mou hru, to jsem si s ním musela vyřídit!“ prohlásila později.

O pár bloků dál v tu chvíli král pop-artu bojuje o život; lékaři mu dávají šance padesát na padesát, neboť kulka vnikla příliš hluboko. Až na matku a dva bratry má zakázané návštěvy. Nakonec se ze zranění zázračně vyléčí, avšak je obezřetnější a uzavřenější než dosud. I umělcova tvorba se mění: témata jsou ponuřejší, snad více existenciálně laděná.

Valerie Solanasová byla později obviněna z pokusu o vraždu a na tři roky umístěna do psychiatrické léčebny. Ve vězení neskončila, neboť Warhol, který musel do konce života nosit zpevňující korzet, proti ní odmítl svědčit. Propuštěna byla Solanasová v srpnu 1971, avšak po dvou letech se do psychiatrické léčebny vrátila – tentokrát za obscénní a paličské dopisy adresované médiím a několika nakladatelům. Nakonec jí byla diagnostikována paranoidní schizofrenie. Umírá, opuštěná, v hotelu pro chudé v San Francisku v roce 1988, kde si do té doby vydělávala na drogy prostitucí. Navždy už však bude známa jako ta, která se 3. června 1968 pokusila zastřelit nejslavnějšího popartistu.

Andy Warhol zemřel ve spánku 22. února 1987 ve věku 58 let. Osudným se mu nestala střelba, nýbrž jeho strach z nemocnic a operace žlučníku, kterou do poslední chvíle odkládal. Pohřben byl vedle svých rodičů na jižním předměstí rodného Pittsburghu.

Radan Wagner

Zdroj: 
https://www.lidovky.cz/relax/adny-warhol-umelec-umeni-vystava-aukce-aukcni-sin-kral-pop-artu-neprostrelena-modra-marilyn.A220517_144712_ln_magazin_ape

Foto:
6. srpna 1928 se v americkém Pittsburgu narodil rusínským přistěhovalcům Andreji a Julii Varholovým. Rodina byla řeckokatolického vyznání, sám Warhol se pravidelně účastnil bohoslužeb a charitativních akcí církve, považoval se za věřícího člověka.
Autor: Foto: Getty