ESEJ: Virus nadzdvihl západnímu světu pokličku, pod níž to už vřelo

30.12.2020


Koronavirus byl bezesporu hlavní událostí roku. Hlavní informací ale byla reakce Západu na něj. To, co jsme se dozvěděli, nezní dobře. Bude třeba hledat odpovědi, proč to v Asii dopadlo líp. A nepomůže vymlouvat se na to, že Čína lže a s lidmi se nepáře. Co jsme udělali špatně?
Paměť bývá krátká, a tak jsme už dávno zapomněli, že první dny letoška začaly hrozbou docela ošklivé války.

S novým rokem Američané sejmuli druhého nejmocnějšího muže Íránu generála Solejmáního, jenž byl mozkem jeho tažení Blízkým východem, šíitským Bondem, Rommelem a Lady Gaga dohromady. Vypadalo to, že armády obou zemí se do sebe pustí, vážně se spekulovalo o americké invazi do Íránu. Nový rok začal tak zostra, že nikoho nezajímala zpráva ze Silvestra, že kdesi v Číně je nějaký nový virus.

To další jste už zažili sami. Následoval nejhorší rok od druhé světové války. Rok, který nebyl. Nebyla práce, olympiáda, světové Expo, možnost jít na oběd, do kina, nakupovat hlouposti, jet na dovolenou. Svět byl na jipce. Annus horribilis.

Koronavirus byl bezesporu hlavní událostí roku. Hlavní informací ale byla reakce Západu na něj.

Něco jsme se dozvěděli. Nebylo to nic moc.

Na začátku Západ automaticky čekal, že vše zvládne nejlíp a rychle, ale nakonec dopadl v poměru k očekáváním a svému renomé skoro nejhůř. Čísla nakažených a mrtvých jsou vysoká, ekonomické propady hluboké, k tomu tápání, mnohdy spory a celkově špatný „umělecký dojem“.

Je to o to horší, že největší rival, Čína, tím podobně jako velká část východní Asie prochází poměrně hladce. Půl roku už roste.

Můžeme to samozřejmě odpálkovat s tím, že Číňané lžou, stejně jako když zakrývali před světem i vlastní vrchností rozjezd koronaviru, ale tím nevyřešíme hlavní otázku: jak to, že někde to zvládají líp?

Můžeme si – jak to rádi děláme – vypsat omluvenku s tím, že to je daň za naši svobodu. Číně to šlo snáz, protože je autokratická, a když na to přijde, i ostatní Asiaté občas poslušně zapochodují podle bubnů autorit. Ale přece: ohlédnutí za západním rokem covidu vyvolává znepokojivou otázku, na jak vysokém jmenovateli jsme ještě schopni se domluvit, jak velká musí být krize, aby ji většina jako krizi i brala a přestala si hrát. Nakolik je zájem celku masakrován neochotou slevit z osobních či politických zájmů.

Zabaleno dohromady to odhaluje zásadní problém: například zda bychom byli ještě vůbec ochotni a schopni se společně bránit. Zda existuje společná vůle a energie.

Skoro to vypadá, že kdyby dnešní Evropané žili v Anglii v létě 1940 za bitvy o Británii, víc potíží než bombardéry luftwaffe by Churchillovi dělaly jejich pohoršené protesty, že si nesmějí vyjet na dovolenou do Francie, že zatemnění omezuje noční život a vede k depresím a rozbitým hlavám, a výstrahy právě zrozených expertů, jak nošení plynových masek přes rameno povede z dlouhodobého hlediska k prudkému nárůstu vybočených páteří a z krátkodobého k fatálnímu ošoupání kabátů.

To srovnání není tak od věci: koronavirus samozřejmě není absolutní hrozba jako Hitler, ale na druhé straně covid za deset měsíců zabil už víc Britů, než kolik v Británii zahynulo civilistů za šest let německých náletů a ostřelování V-1 a V-2. To jenom pro lepší perspektivu.

Když už jsme v Británii: tehdy ji držela morálka, společný zájem a pochopení, že letos tedy do Provence nepojedu a navíc půjčím svůj dům ve Skotsku armádě. Všem bylo jasné, co je priorita.

Nyní je skoro nemožné se shodnout na tom, co se stalo a co s tím. Koronavirus rozklížení nezpůsobil, jen ho zvýraznil a prohloubil.

Jen zdvihl pokličku, pod níž už se to delší dobu vařilo. Francouzský filozof, odpůrce marxismu a totalitarismu Bernard-Henri Lévy, v bystrém „koronavirovém“ eseji Virus, ze kterého šílíme, napsal, že Západ čelí existenciální hrozbě. Je to směs nevíry sama v sebe a nesmiřitelných vnitřních nenávistí, jež přišly zrovna ve chvíli nástupu Číny. Ta hodila Západu a jeho hodnotám rukavici tím, že je to autoritářská země. Tedy model, který měl být pohřben před třiceti lety.

A naše odpověď? Řežeme se sami mezi sebou v kulturních válkách, nafukujeme umělé problémy a šroubujeme z nich planetární dilema. Kopeme příkopy. Rozdělujeme se. Nechováme se racionálně, což byla vždy přednost Západu. Příklad z posledních dnů: v Americe experti navrhují, aby místo penzistů byli očkováni v první vlně mnohem mladší „nezbytní pracovníci“, i když to přinese víc mrtvých. Důvod: důchodci jsou spíše běloši, ti druzí jsou spíše z menšin. Bělochům prý společnost umožnila žít déle, a tak místo aby za to dostali další výhodu, měla by se teď srovnat hra.

To je metafora našich starostí v této době. Před třiceti lety měl nastat „konec historie“, protože demokracie zvítězila nad komunismem, jehož se tak bála a který ji opravdu ohrožoval. Teď tady máme jako soupeře Čínu.

Taky jsme tak nějak podvědomě počítali s „koncem zdravotnické historie“. Považovali jsme za samozřejmé rychlé prodlužování věku, zázračnou medicínu, vždy jsme nějak utnuli nedávné hrozby, jako byly SARS, ptačí chřipka a prasečí chřipka. Vypadalo to, že takové věci už řešíme stejně rutinně, jako létáme do vesmíru nebo si od rybníka zavoláme do Austrálie. Teď ale přišel koronavirus. Něco, co jsme neuměli zastavit. A ještě jsme si to sami zhoršili.

To je poselství, jež jsme dostali od roku 2020. Co bude dál? Ale no tak: uměl si někdo přesně před rokem představit, že letos se život zastaví, dostane roušku a výsledkem pandemie bude i zesílené zblbnutí?

Autor: Milan Vodička

Zdroj: 
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/koronavirus-zapad-spolecnost-demokracie-cina.A201229_193111_zahranicni_mama?zdroj=patro

Aktuality

Zobraziť všetky
25.07.2021

Pravoslávie. Vedenia cirkví vyzývajú k očkovaniu proti covidu. Čelia preto útokom

Metropolita Hilarion verejne obhajuje povinné očkovanie, ktoré zaviedli niektoré ruské regióny pre určité profesijné skupiny. V uplynulých týždňoch sa ruský metropolita Hilarion (Alfejev) dôrazne zastal očkovania proti ochoreniu COVID-19. Dok…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
19.07.2021

Starká dostala Rad matky-hrdinky, jej synov však predtým poslali do gulagu

Dejiny rodiny Kataríny Rakovskej sú späté s Podkarpatskou Rusou, miešajú sa v nich Rusíni, Česi, Rusi aj Maďari, demokracia a dlhé roky totality. V spomienkovom rozhovore sa dozviete veľa o veľkých aj malých dejinách, ktorá sa prevalili zmieš…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
18.07.2021

Maliara Moussona pozná najmä Zemplín, jeho obrazy výjavov z Michaloviec a vidieka majú hodnotu desaťtisíce eur

Historik Zemplínskeho múzea Martin Molnár rozpráva o živote maliara Teodora Jozefa Moussona, ktorý v Michalovciach prežil 33 rokov a zaznamenal nielen pestrosť tamojších krojov. Laici mimo Zemplína obvykle meno Teodor Jozef Mousson nepoznajú.…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
17.07.2021

Marka Staviarska: Loli paradička 2 nebude, s novým filmom ostavame na vichodze

Ťažko zohnať peniaze ďalej od Bratislavy. PREŠOV. Je tvorivou umelkyňou, ale zároveň aj racionálnou členkou rodinného klanu Staviarskych, ktorá drží kasu. Marka Staviarska je filmovou producentkou, ktorá stála za úspešnou komédiou Loli paradi…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
15.07.2021

Ivan Pop: Autonomie – rusínský sen a skutečnost 

  Podkarpatská Rus je z geopolitického a zeměpisného hlediska středoevropským regionem a její autochtonní obyvatelé, jihokarpatští Rusíni, sdíleli spolu se všemi národy tohoto regionu jeho složité dějiny. Avšak na rozdíl od jiných národů střední …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
09.07.2021

Maďari Slovákov tisíc rokov neutláčali, vážnejšie národnostné spory sa začali až na konci 18. storočia

Na konci 19. storočia sa rozšíril mýtus o maďarskej porobe, tú však Slováci pociťovali len krátko a nie všetci. Predstava o práve tisícročnej národnej porobe sa v slovenskej národoveckej komunite začala „udomácňovať“ v 30. rokoch 19. storočia…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


-Zo všytkŷch religiji komunŷste najvecej ne naviďili judaizmus...
-Čom soj to dumaš, Vasyľu?
-Ta lem soj spomjaň na subotnykŷ - robyš u subotu a iši i zadarmo...!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať