ESEJ: Virus nadzdvihl západnímu světu pokličku, pod níž to už vřelo

30.12.2020


Koronavirus byl bezesporu hlavní událostí roku. Hlavní informací ale byla reakce Západu na něj. To, co jsme se dozvěděli, nezní dobře. Bude třeba hledat odpovědi, proč to v Asii dopadlo líp. A nepomůže vymlouvat se na to, že Čína lže a s lidmi se nepáře. Co jsme udělali špatně?
Paměť bývá krátká, a tak jsme už dávno zapomněli, že první dny letoška začaly hrozbou docela ošklivé války.

S novým rokem Američané sejmuli druhého nejmocnějšího muže Íránu generála Solejmáního, jenž byl mozkem jeho tažení Blízkým východem, šíitským Bondem, Rommelem a Lady Gaga dohromady. Vypadalo to, že armády obou zemí se do sebe pustí, vážně se spekulovalo o americké invazi do Íránu. Nový rok začal tak zostra, že nikoho nezajímala zpráva ze Silvestra, že kdesi v Číně je nějaký nový virus.

To další jste už zažili sami. Následoval nejhorší rok od druhé světové války. Rok, který nebyl. Nebyla práce, olympiáda, světové Expo, možnost jít na oběd, do kina, nakupovat hlouposti, jet na dovolenou. Svět byl na jipce. Annus horribilis.

Koronavirus byl bezesporu hlavní událostí roku. Hlavní informací ale byla reakce Západu na něj.

Něco jsme se dozvěděli. Nebylo to nic moc.

Na začátku Západ automaticky čekal, že vše zvládne nejlíp a rychle, ale nakonec dopadl v poměru k očekáváním a svému renomé skoro nejhůř. Čísla nakažených a mrtvých jsou vysoká, ekonomické propady hluboké, k tomu tápání, mnohdy spory a celkově špatný „umělecký dojem“.

Je to o to horší, že největší rival, Čína, tím podobně jako velká část východní Asie prochází poměrně hladce. Půl roku už roste.

Můžeme to samozřejmě odpálkovat s tím, že Číňané lžou, stejně jako když zakrývali před světem i vlastní vrchností rozjezd koronaviru, ale tím nevyřešíme hlavní otázku: jak to, že někde to zvládají líp?

Můžeme si – jak to rádi děláme – vypsat omluvenku s tím, že to je daň za naši svobodu. Číně to šlo snáz, protože je autokratická, a když na to přijde, i ostatní Asiaté občas poslušně zapochodují podle bubnů autorit. Ale přece: ohlédnutí za západním rokem covidu vyvolává znepokojivou otázku, na jak vysokém jmenovateli jsme ještě schopni se domluvit, jak velká musí být krize, aby ji většina jako krizi i brala a přestala si hrát. Nakolik je zájem celku masakrován neochotou slevit z osobních či politických zájmů.

Zabaleno dohromady to odhaluje zásadní problém: například zda bychom byli ještě vůbec ochotni a schopni se společně bránit. Zda existuje společná vůle a energie.

Skoro to vypadá, že kdyby dnešní Evropané žili v Anglii v létě 1940 za bitvy o Británii, víc potíží než bombardéry luftwaffe by Churchillovi dělaly jejich pohoršené protesty, že si nesmějí vyjet na dovolenou do Francie, že zatemnění omezuje noční život a vede k depresím a rozbitým hlavám, a výstrahy právě zrozených expertů, jak nošení plynových masek přes rameno povede z dlouhodobého hlediska k prudkému nárůstu vybočených páteří a z krátkodobého k fatálnímu ošoupání kabátů.

To srovnání není tak od věci: koronavirus samozřejmě není absolutní hrozba jako Hitler, ale na druhé straně covid za deset měsíců zabil už víc Britů, než kolik v Británii zahynulo civilistů za šest let německých náletů a ostřelování V-1 a V-2. To jenom pro lepší perspektivu.

Když už jsme v Británii: tehdy ji držela morálka, společný zájem a pochopení, že letos tedy do Provence nepojedu a navíc půjčím svůj dům ve Skotsku armádě. Všem bylo jasné, co je priorita.

Nyní je skoro nemožné se shodnout na tom, co se stalo a co s tím. Koronavirus rozklížení nezpůsobil, jen ho zvýraznil a prohloubil.

Jen zdvihl pokličku, pod níž už se to delší dobu vařilo. Francouzský filozof, odpůrce marxismu a totalitarismu Bernard-Henri Lévy, v bystrém „koronavirovém“ eseji Virus, ze kterého šílíme, napsal, že Západ čelí existenciální hrozbě. Je to směs nevíry sama v sebe a nesmiřitelných vnitřních nenávistí, jež přišly zrovna ve chvíli nástupu Číny. Ta hodila Západu a jeho hodnotám rukavici tím, že je to autoritářská země. Tedy model, který měl být pohřben před třiceti lety.

A naše odpověď? Řežeme se sami mezi sebou v kulturních válkách, nafukujeme umělé problémy a šroubujeme z nich planetární dilema. Kopeme příkopy. Rozdělujeme se. Nechováme se racionálně, což byla vždy přednost Západu. Příklad z posledních dnů: v Americe experti navrhují, aby místo penzistů byli očkováni v první vlně mnohem mladší „nezbytní pracovníci“, i když to přinese víc mrtvých. Důvod: důchodci jsou spíše běloši, ti druzí jsou spíše z menšin. Bělochům prý společnost umožnila žít déle, a tak místo aby za to dostali další výhodu, měla by se teď srovnat hra.

To je metafora našich starostí v této době. Před třiceti lety měl nastat „konec historie“, protože demokracie zvítězila nad komunismem, jehož se tak bála a který ji opravdu ohrožoval. Teď tady máme jako soupeře Čínu.

Taky jsme tak nějak podvědomě počítali s „koncem zdravotnické historie“. Považovali jsme za samozřejmé rychlé prodlužování věku, zázračnou medicínu, vždy jsme nějak utnuli nedávné hrozby, jako byly SARS, ptačí chřipka a prasečí chřipka. Vypadalo to, že takové věci už řešíme stejně rutinně, jako létáme do vesmíru nebo si od rybníka zavoláme do Austrálie. Teď ale přišel koronavirus. Něco, co jsme neuměli zastavit. A ještě jsme si to sami zhoršili.

To je poselství, jež jsme dostali od roku 2020. Co bude dál? Ale no tak: uměl si někdo přesně před rokem představit, že letos se život zastaví, dostane roušku a výsledkem pandemie bude i zesílené zblbnutí?

Autor: Milan Vodička

Zdroj: 
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/koronavirus-zapad-spolecnost-demokracie-cina.A201229_193111_zahranicni_mama?zdroj=patro

Aktuality

Zobraziť všetky
14.01.2021

PF 2021

Mily i čestovanŷ, damŷ i panove, pryjmyte naše serdečne pozdravliňa, žyčiňa dobra, ščasťa. zdravľa i Božoho blahosloviňa ku prychodu novoho roku. Naj rik 2021 bude napovňenyj duchom porozumiňa i ľubvi. Ďakujeme, že ste i zostanete vjedno …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
13.01.2021

Vojenská história č. 4/2020. Recenzia: KUŠTEK, Vladimír ČESKOSLOVENSKÝ SVET V KARPATOCH 2

RECENZIA: KUŠTEK, Vladimír  ČESKOSLOVENSKÝ SVET V KARPATOCH 2. Bratislava : ZIRS, o.z., 2019, 192 s. ISBN 978-80-973455-0-1. V septembri 2019 sme si pripomenuli sto rokov od oficiálneho pričlenenia Podkarpatskej Rusi k Československej rep…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
12.01.2021

Župa vyčlenila na dotačný program 4 milióny eur.  PSK žiadosti na regionálne projekty prijíma od 15. januára 

Tlačová správa Prešovský samosprávny kraj (PSK) v tomto roku prerozdelí v rámci svojho dotačného programu z vlastných príjmov 4 milióny eur. Žiadatelia sa o podporu môžu uchádzať v troch programoch: Výzve pre región, Výzve predsedu PSK a Mi…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
12.01.2021

V Uličskej doline sa boja, že prídu o živobytie

Spor o spôsob a rozsah ťažby dreva pri Starine sa stupňuje. ULIČ. V Uliči v Sninskom okrese sa v utorok pred Lesopoľnohospodárskym majetkom (LPM) protestovalo. Zamestnanci LPM Ulič, ale aj urbárnici a živnostníci, ktorých práca pre najväčš…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
11.01.2021

Za masovým odporom proti očkovaniu boli prešľapy politikov

Kde sa vzal taký strach z očkovania a odpor k vakcínam všetkého druhu? V našich končinách sa prejavil už pri prvom hromadnom očkovaní proti čiernym kiahňam pred vyše dvesto rokmi. S rastom všeobecného vzdelania a s rozvojom medicíny sa mala časo…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
11.01.2021

Profesor Čiampor: Výmysly o škodlivosti vakcín majú svoje cintoríny

Vakcíny proti ochoreniu COVID-19 sa mohli pripraviť rýchlejšie ako predchádzajúce očkovacie látky proti iným infekčným ochoreniam v minulosti vďaka moderným metódam molekulárnej biológie. Toho sa obávať netreba. Problémy sú inde a môžeme si za n…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Inzerat u Labirskych novynkoch:
-Chočeš maty krasne ťilo? My ti pomožeme!
Trysto evr a je cilu ňič tvoje...!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať