Historik, nakladatel, rusínský buditel moderní doby
Valerij Padjak, jedna z nejvýznamnějších osobností rusínského kulturního, vzdělanostního a vědeckého života, letos v létě oslavil šedesátiny. S obdivuhodnou energií působí v různých oblastech. Těžko říct, která z jeho četných aktivit je nejdůležitější, dobré plody přinášejí snad všechny. Invenční a pilný historik a literárně í vědec, autor významných publikací, pedagog, nakladatel, organizátor kulturního života.
Narodil se v červnu 1959 v Užhorodě, dětství prožil ve Stavném, horské rodné obci svých předků. Krajina dětských let jakoby předznamenala pozdější zaměření Padjakových aktivit, tvoří totiž rozhraní tří rusínských oblastí – Podkarpatské, Prešovské a Lemkovské oblasti. Zde získal trvalou lásku k rusínskému jazyku. Patrně ho to také Inspirovalo k studiu nejen rusínské, ale i maďarské a slovenské kultury a umění. Na Užhorodské státní univerzitě vystudoval literární vědu, po absolutoriu učil na užhorodských středních školách. Později působil jako nakladatelský redaktor a autor školních učebnic.
Po rozpadu Sovětského svazu se Ukrajina se stala nezávislým státem a pro energického a invenčního Padjaka se otevřely nové příležitosti. Založil vlastní nakladatelství zaměřené na hodnotnou, především odbornou a vědeckou literaturu. Během necelého dvacetiletí vydal ve svém podniku na 300 publikací. Vlastní vědeckou činnost soustřeďuje zejména na literární historii; věnuje se dějinám rusínského písemnictví a dramatu. Vydal – a v některých případech objevil - řadu původních děl rusínských autorů, věnuje se sběru lidových písní, sleduje i poezii.
Valerij Padjak je dlouhá léta respektovaným účastníkem vědeckých konferencí v různých zemích Evropy i v zámoří, jeho odborné příspěvky jsou přijímány s uznáním. Přednáší na Prešovské univerzitě, kde vzdělává odborníky pro rusínskou literaturu. Byl hlavním organizátorem nedělních škol pro rusínské děti, je předním aktivistou rusínských spolků. „Působení Valerije Padjaka je nedocenitelným vkladem do karpatoruského kulturního života,“ řekl o něm profesor Pavel Robert Magocsi z torontské univerzity.
-ap-
Foto David Pilát
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2024
2% z Vašich daní
Uchádzame sa o Vašu priazeň...
Uveďte naše o.z. do svojho daňového priznania resp. vyhlásenia a my Vás potešíme knižným darom.
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej právnickej osobe
Evidenčné čí…
16.04.2024
Pozvánka. RUSÍNSKÝ DEN v Lužickém semináři v Praze
Společnost přátel Lužice a Společnost přátel Podkarpatské Rusi vás zvou na
RUSÍNSKÝ DEN
v sobotu 20. 4. 2024 v Lužickém semináři v Praze.
Na programu, který začíná v 10 hodin dopoledne, jsou přednášky, beseda, divadlo i ochutnávka tradi…
16.04.2024
Pozvánka na premiéru do DAD
Obsahové posolstvo inscenácie Romulus Veľký na javisku prešovského DAD je mrazivo aktuálne
(Tlačová správa)
Prešov, 16. apríla – S otázkami či sme ako ľudská civilizácia schopní nejakej obnovy alebo sme už len chaotické spoločenstvo prichá…
15.04.2024
Vasyľovy Jaburovy uďilyly Zolotu medajlu PU
Jak informovav Іnštitut rusyňskoho jazŷka i kulturŷ Pr’ašivskoj univerzitŷ v Pr’ašovi (PU), v ponediľok 15-ho apriľa 2024-ho roku odbŷlo s’a svjatočne zasidaňa Akdemičnoj hromadŷ PU.
V ramkach ňoho udiľovala s’a i najvŷsša nahoroda univerzitŷ…
14.04.2024
Rozhovor. Kto bol prvý a najlepší Čechoslovák?
Keď je reč o československom odboji a o vzniku Československa, ako prví sa uvádzajú Masaryk, Štefánik, Beneš. No chýba ešte jedno kľúčové meno - novinár, literárny kritik, diplomat Bohdan Pavlů, dušou Slovák i Čech, osobnosť, na ktorú sa malo za…
14.04.2024
Ruský zlatý poklad a čs. legionáři
Pár slov úvodem
V posledních letech se v médiích čas od času objevují zprávy k otázce ruského zlatého pokladu, které jsou buď přímým obviněním, nebo naznačují, že snad jeho část v letech 1918-1920 měli ukradnout čs. legionáři. Většina těchto rů…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
-Palinka škodlyva, no paskuda jaka vesela...
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať