Hrdinové osvobození. Volyňští Češi zažili teror Stalina i Hitlera, pak neunikli StB

14.06.2021



Volyňští Češi patří k opomíjeným hrdinům osvobození Československa. Právě díky nim vznikl v Sovětském svazu samostatný československý armádní sbor. Do armády Ludvíka Svobody se jich na jaře 1944 přihlásilo přes deset tisíc. V tvrdých bojích na Dukle pak tvořili největší část z 16-tisícového sboru.

Volyňáci, jak se jim také říká, bojovali proti Hitlerovi u afrického Tobrúku, jako letci v Británii a po boku spojenců obléhali v konci války francouzský přístav Dunkerque. Po spojenecké smlouvě mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem z roku 1939 a napadení Polska Rudou armádou v roce 1939 se ovšem už tehdy stali nepohodlnými svědky kruté sovětizace.

Volyňští Češi, žijící na území dnešní severozápadní Ukrajiny a částečně i Polska, tedy lépe než kdo jiný věděl o zločinech stalinského teroru. A neměli to lehké ani po válce, kdy za nimi slídila Státní bezpečnost, aby neříkali pravdu o sovětských represích, které na ně dolehly v plné tíži. Příběh volyňských Čechů proto v letech totality téměř zapadl.

Statečnost Češi prokazovali po celou válku na západní Volyni, která byla okupována hned dvakrát - od září 1939 Sovětským svazem a od června 1941 nacistickým Německem. Volyňští Češi pomáhali všem perzekvovaným: Židům před nacistickou genocidou, sovětským vojákům před Němci, ale i Polákům ohrožovaným ukrajinskými nacionalisty. Sami přitom čelili stalinskému teroru po obsazení polské části Volyně, kdy jim Sověti zabavili hospodářství a půdu a úspěšné hospodáře posílali jako kulaky do gulagů.

V květnu 1945 dorazily do Prahy v řadách vojáků 1. československého armádního sboru v SSSR necelé čtyři tisíce volyňských Čechů, a když pak 17. května 1945 defilovali na Staroměstském náměstí na přehlídce před prezidentem Edvardem Benešem, drtivá většina z nich si přála v Česku, zemi svých předků, zůstat.

Vyjednávání jejich repatriace se Sovětským svazem trvalo přes rok. V nových domovech začali hospodařit na statcích po sudetských Němcích. Jenomže už po únoru 1948 je opět dostihl stalinismus, před nímž z Volyně prchali. Navíc se jako nepohodlní svědci stalinských praktik a kolektivizace ocitli v hledáčku StB. 

Ve dne vládli na Volyni Němci, v noci banderovci
Hned na začátku německé okupace Volyně založili volyňští Češi v červenci 1941 ilegální odbojovou skupinu Blaník, která se připravovala na vstup do československé zahraniční armády. Za rok a půl se jejím zakladatelům - učitelům Vladimíru Knopovi z Mirohoště, Josefu V. Rejzkovi z Moskovštiny a uprchlíkovi z protektorátu Jiřímu Lízálkovi - podařilo vybudovat síť podporovatelů po celé Volyni.

Jak se Češi ocitli ve Volyni
V letech 1863-1869 přesídlilo 600 českých rodin z Rakouska-Uherska do Volyňské gubernie Ruské říše. Carská vláda lákala české přistěhovalce řadou výhod, mezi nimiž bylo právo na koupi levné půdy a zakládání výrobních podniků, pětileté daňové prázdniny, zproštění vojenské služby, právo na národní školství, na vlastní samosprávu a náboženskou svobodu.
Češi se brzy stali úspěšnými hospodáři: zakládali české vesnice a v nich pivovary, mlýny a konzervárny, pěstovali chmel, obilí, ovoce a další zemědělské plodiny. V roce 1921 připadla západní Volyň Polsku, východní část Sovětskému svazu. Západní Volyň byla připojena k SSSR po napadení Polska v září 1939. V roce 1944 vstoupilo 10 500 volyňských Čechů do 1. československého armádního sboru, který se podílel na osvobození Československa.
Zdroj: Volyňáci.cz


V roce 1943 měl tak Blaník své spojky ve 37 českých vesnicích. Přispělo k tomu i vydávání ilegálního časopisu a letáků, které burcovaly k vlastenectví. Členové skupiny měli důležitý a nebezpečný úkol: shromažďovat zbraně a střelivo, o které měli zájem stoupenci Ukrajinské povstalecké armády, tzv. banderovci, kteří do českých vesnic chodili v noci pro jídlo.

"Ve dne vládli Němci a v noci banderovci," líčil vyhrocenou situaci na Volyni Bedřich Opočenský z Boratína u Lucku, který se do aktivit Blaníku zapojil jako devatenáctiletý. V rámci příprav na vstup do československé armády členové Blaníku absolvovali výcvik ve zbrani a řízení motorových vozidel. Opočenský se učil řídit na dvoře Václava Vlka, taxikáře v nedalekém Lucku. "Měl auto, ale nemohl jezdit, nebyl benzín. Nás bylo asi sedm hochů a on nás učil řídit u sebe na dvoře v autě na špalcích. Velel nám: nastartovat, přidat plyn, ubrat," popsal Bedřich Opočenský provizorní válečný "trenažér".

Boj volyňských Čechů za svobodu vlasti předků
Prostřednictvím Blaníku se volyňští Češi dozvěděli o zřízení vojenského velitelství v Rovně, které na jaře roku 1944 shromažďovalo dobrovolníky české národnosti z Rovenské a Lucké oblasti. V březnu se tedy do Rovna z Lucku vydal i Bedřich Opočenský s dalšími nadšenými mladíky. "Přijeli jsme náklaďákem, ve kterém jsme byli naskládaní jako slanečci, tolik nás bylo," vylíčil.

Markéta Bernatt-Reszczyńská, Paměť národa, Jan Gazdík

Zdroj: 
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/volynsti-cesi-bojovali-s-nacisty-pak-je-spiclovala-stb/r~0eda814c903111ea9c800cc47ab5f122/

Foto:
Vojáci čs. tankové brigády bezprostředně po válce. Volyňák a tankové eso v jedné osobě Karel Šerák stojí pátý zleva.
Zdroj: Paměť národa

Aktuality

Zobraziť všetky
25.07.2021

Pravoslávie. Vedenia cirkví vyzývajú k očkovaniu proti covidu. Čelia preto útokom

Metropolita Hilarion verejne obhajuje povinné očkovanie, ktoré zaviedli niektoré ruské regióny pre určité profesijné skupiny. V uplynulých týždňoch sa ruský metropolita Hilarion (Alfejev) dôrazne zastal očkovania proti ochoreniu COVID-19. Dok…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
19.07.2021

Starká dostala Rad matky-hrdinky, jej synov však predtým poslali do gulagu

Dejiny rodiny Kataríny Rakovskej sú späté s Podkarpatskou Rusou, miešajú sa v nich Rusíni, Česi, Rusi aj Maďari, demokracia a dlhé roky totality. V spomienkovom rozhovore sa dozviete veľa o veľkých aj malých dejinách, ktorá sa prevalili zmieš…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
18.07.2021

Maliara Moussona pozná najmä Zemplín, jeho obrazy výjavov z Michaloviec a vidieka majú hodnotu desaťtisíce eur

Historik Zemplínskeho múzea Martin Molnár rozpráva o živote maliara Teodora Jozefa Moussona, ktorý v Michalovciach prežil 33 rokov a zaznamenal nielen pestrosť tamojších krojov. Laici mimo Zemplína obvykle meno Teodor Jozef Mousson nepoznajú.…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
17.07.2021

Marka Staviarska: Loli paradička 2 nebude, s novým filmom ostavame na vichodze

Ťažko zohnať peniaze ďalej od Bratislavy. PREŠOV. Je tvorivou umelkyňou, ale zároveň aj racionálnou členkou rodinného klanu Staviarskych, ktorá drží kasu. Marka Staviarska je filmovou producentkou, ktorá stála za úspešnou komédiou Loli paradi…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
15.07.2021

Ivan Pop: Autonomie – rusínský sen a skutečnost 

  Podkarpatská Rus je z geopolitického a zeměpisného hlediska středoevropským regionem a její autochtonní obyvatelé, jihokarpatští Rusíni, sdíleli spolu se všemi národy tohoto regionu jeho složité dějiny. Avšak na rozdíl od jiných národů střední …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
09.07.2021

Maďari Slovákov tisíc rokov neutláčali, vážnejšie národnostné spory sa začali až na konci 18. storočia

Na konci 19. storočia sa rozšíril mýtus o maďarskej porobe, tú však Slováci pociťovali len krátko a nie všetci. Predstava o práve tisícročnej národnej porobe sa v slovenskej národoveckej komunite začala „udomácňovať“ v 30. rokoch 19. storočia…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


U mužskim orgaňizmi serdce ne jedynŷj organ - kotromu ne rozkažeš...
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať