Hrdinové osvobození. Volyňští Češi zažili teror Stalina i Hitlera, pak neunikli StB
Volyňští Češi patří k opomíjeným hrdinům osvobození Československa. Právě díky nim vznikl v Sovětském svazu samostatný československý armádní sbor. Do armády Ludvíka Svobody se jich na jaře 1944 přihlásilo přes deset tisíc. V tvrdých bojích na Dukle pak tvořili největší část z 16-tisícového sboru.
Volyňáci, jak se jim také říká, bojovali proti Hitlerovi u afrického Tobrúku, jako letci v Británii a po boku spojenců obléhali v konci války francouzský přístav Dunkerque. Po spojenecké smlouvě mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem z roku 1939 a napadení Polska Rudou armádou v roce 1939 se ovšem už tehdy stali nepohodlnými svědky kruté sovětizace.
Volyňští Češi, žijící na území dnešní severozápadní Ukrajiny a částečně i Polska, tedy lépe než kdo jiný věděl o zločinech stalinského teroru. A neměli to lehké ani po válce, kdy za nimi slídila Státní bezpečnost, aby neříkali pravdu o sovětských represích, které na ně dolehly v plné tíži. Příběh volyňských Čechů proto v letech totality téměř zapadl.
Statečnost Češi prokazovali po celou válku na západní Volyni, která byla okupována hned dvakrát - od září 1939 Sovětským svazem a od června 1941 nacistickým Německem. Volyňští Češi pomáhali všem perzekvovaným: Židům před nacistickou genocidou, sovětským vojákům před Němci, ale i Polákům ohrožovaným ukrajinskými nacionalisty. Sami přitom čelili stalinskému teroru po obsazení polské části Volyně, kdy jim Sověti zabavili hospodářství a půdu a úspěšné hospodáře posílali jako kulaky do gulagů.
V květnu 1945 dorazily do Prahy v řadách vojáků 1. československého armádního sboru v SSSR necelé čtyři tisíce volyňských Čechů, a když pak 17. května 1945 defilovali na Staroměstském náměstí na přehlídce před prezidentem Edvardem Benešem, drtivá většina z nich si přála v Česku, zemi svých předků, zůstat.
Vyjednávání jejich repatriace se Sovětským svazem trvalo přes rok. V nových domovech začali hospodařit na statcích po sudetských Němcích. Jenomže už po únoru 1948 je opět dostihl stalinismus, před nímž z Volyně prchali. Navíc se jako nepohodlní svědci stalinských praktik a kolektivizace ocitli v hledáčku StB.
Ve dne vládli na Volyni Němci, v noci banderovci
Hned na začátku německé okupace Volyně založili volyňští Češi v červenci 1941 ilegální odbojovou skupinu Blaník, která se připravovala na vstup do československé zahraniční armády. Za rok a půl se jejím zakladatelům - učitelům Vladimíru Knopovi z Mirohoště, Josefu V. Rejzkovi z Moskovštiny a uprchlíkovi z protektorátu Jiřímu Lízálkovi - podařilo vybudovat síť podporovatelů po celé Volyni.
Jak se Češi ocitli ve Volyni
V letech 1863-1869 přesídlilo 600 českých rodin z Rakouska-Uherska do Volyňské gubernie Ruské říše. Carská vláda lákala české přistěhovalce řadou výhod, mezi nimiž bylo právo na koupi levné půdy a zakládání výrobních podniků, pětileté daňové prázdniny, zproštění vojenské služby, právo na národní školství, na vlastní samosprávu a náboženskou svobodu.
Češi se brzy stali úspěšnými hospodáři: zakládali české vesnice a v nich pivovary, mlýny a konzervárny, pěstovali chmel, obilí, ovoce a další zemědělské plodiny. V roce 1921 připadla západní Volyň Polsku, východní část Sovětskému svazu. Západní Volyň byla připojena k SSSR po napadení Polska v září 1939. V roce 1944 vstoupilo 10 500 volyňských Čechů do 1. československého armádního sboru, který se podílel na osvobození Československa.
Zdroj: Volyňáci.cz
V roce 1943 měl tak Blaník své spojky ve 37 českých vesnicích. Přispělo k tomu i vydávání ilegálního časopisu a letáků, které burcovaly k vlastenectví. Členové skupiny měli důležitý a nebezpečný úkol: shromažďovat zbraně a střelivo, o které měli zájem stoupenci Ukrajinské povstalecké armády, tzv. banderovci, kteří do českých vesnic chodili v noci pro jídlo.
"Ve dne vládli Němci a v noci banderovci," líčil vyhrocenou situaci na Volyni Bedřich Opočenský z Boratína u Lucku, který se do aktivit Blaníku zapojil jako devatenáctiletý. V rámci příprav na vstup do československé armády členové Blaníku absolvovali výcvik ve zbrani a řízení motorových vozidel. Opočenský se učil řídit na dvoře Václava Vlka, taxikáře v nedalekém Lucku. "Měl auto, ale nemohl jezdit, nebyl benzín. Nás bylo asi sedm hochů a on nás učil řídit u sebe na dvoře v autě na špalcích. Velel nám: nastartovat, přidat plyn, ubrat," popsal Bedřich Opočenský provizorní válečný "trenažér".
Boj volyňských Čechů za svobodu vlasti předků
Prostřednictvím Blaníku se volyňští Češi dozvěděli o zřízení vojenského velitelství v Rovně, které na jaře roku 1944 shromažďovalo dobrovolníky české národnosti z Rovenské a Lucké oblasti. V březnu se tedy do Rovna z Lucku vydal i Bedřich Opočenský s dalšími nadšenými mladíky. "Přijeli jsme náklaďákem, ve kterém jsme byli naskládaní jako slanečci, tolik nás bylo," vylíčil.
Markéta Bernatt-Reszczyńská, Paměť národa, Jan Gazdík
Zdroj:
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/volynsti-cesi-bojovali-s-nacisty-pak-je-spiclovala-stb/r~0eda814c903111ea9c800cc47ab5f122/
Foto:
Vojáci čs. tankové brigády bezprostředně po válce. Volyňák a tankové eso v jedné osobě Karel Šerák stojí pátý zleva.
Zdroj: Paměť národa
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2024
2% z Vašich daní
Uchádzame sa o Vašu priazeň...
Uveďte naše o.z. do svojho daňového priznania resp. vyhlásenia a my Vás potešíme knižným darom.
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej právnickej osobe
Evidenčné čí…
24.03.2024
DUCHOVNÉ STRETNUTIE NA TÉMU “LADOMIRSKE MNÍŠSTVO”
V nedeľu víťazstva pravoslávia sa uskutočnilo s požehnaním Jeho Blaženosti Rastislava arcibiskupa prešovského a metropolitu českých krajín a Slovenska duchovné stretnutie mládeže a veriacich na tému “Ladomirske mníšstvo” v chráme sv. archanjela …
24.03.2024
Ako dopadli voľby v Prešovskom kraji
Pellegrini získal v Prešovskom kraji o 35-tisíc hlasov viac hlasov než minule Čaputová
V Harabinovom okrese vyhral Korčok.
PREŠOV. V minulých prezidentských voľbách dostala v Prešovskom kraji v prvom kole najviac hlasov Zuzana Čaputová, kr…
23.03.2024
Moskva žiada Berlín, aby uznal blokádu Leningradu za genocídu
Chce aj peniaze
Ruská diplomacia žiada Nemecko, aby uznalo 900-dňové obliehanie Leningradu počas druhej svetovej vojny za genocídu. V pondelok ho k tomu vyzvala v diplomatickej nóte, v ktorej zároveň požaduje od Berlína ďalšie odškodnenie pre…
23.03.2024
Rozhovor. Slovenský venkov nikdy sounáležitost s Čechy necítil
Společný národ byla idea elit, říká historik Jan Rychlík
S profesorem Janem Rychlíkem, který právě teď o dějinách Slovenska vydává knihu, o českých četnících na Muráni, o Svaté říši římské, o Masarykově konceptu čechoslovakismu, trochu i o ko…
22.03.2024
V Prešove rokovali biskupi na 35. plenárnom zasadaní Rady hierarchov
Gréckokatolícki biskupi sa v utorok 19. marca zišli na arcibiskupskom úrade v Prešove na 35. plenárnom zasadaní Rady hierarchov. Zasadanie tohto zákonodarneho zboru sa uskutočnilo po dvoch rokoch, nakoľko po zrieknutí sa úradu prešovského arcibi…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Marčiko, iď jisty! Jidlo na stoli!
-Už idy, babo...
-Iď, bo ti vystyne...
Vnučka stavať iz-za komputera i ide do kuchňi.
Baba skačuť na jej misce ku komputeru:
-Jupííí, podarylo sja, smarkaňa jedna...!
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať