Narodnostnŷj vŷbor ne schvalyv ocinku za rokŷ 2017 až 2018. Ukrajinci ne rešpektovaly okremu rusyňsku menšŷnu

V četver’ 5-ho septembra 2019-ho roku prochodylo v bratislavskim vladnim hoteli Bôrik XXXIV. zasidaňa Vŷboru pro narodnostnŷ menšŷnŷ i etničnŷ grupŷ Radŷ vladŷ Slovac’koj republikŷ pro ľuďskŷ prava, narodnostnŷ menšŷnŷ i rodovu rivnosť.
Najkomplikovanišŷm punktom bŷlo schvaliňa Ociňujučoj spravŷ Vŷboru pro narodnostnŷ menšŷnŷ i etničnŷ grupŷ za period rokiv 2017 až 2018. Problemu zrobyla ukrajiňska i maďar’ska menšŷna. Dokument ne perešov.

Dokument robyla dočasna roboča grupa
Ciľom Ociňujučoj spravŷ o pidpori kulturŷ narodnostnŷch menšŷn, o stani narodnostnoho školstva i chosnovaňu jazŷkiv narodnostnŷch menšŷn za period rokiv 2017 až 2018 vŷpracovanoj na osnovi Štatutu Vŷboru pro narodnostnŷ menšŷnŷ i etničnŷ grupŷ je monitorovaty spomynanŷ oblasty z perespektivŷ narodnostnŷch menšŷn.

Ocinkŷ bŷly v rokach 2012 až 2016 roblenŷ každŷj rik. U 2018-im roci bŷv pryjatŷj novŷj štatut, kotrŷj na osnovi dohovoru členiv vŷboru za narodnostnŷ menšŷnŷ zminyv periodicitu toho dokumentu na dvoričnŷj period.

Žebŷ vŷpracovaty ociňujučij dokument, bŷla na period marca až avgusta 2019-ho roku vŷmenovana Ur’adom upovnomočenoho vladŷ Slovac’koj republikŷ pro narodnostnŷ menšŷnŷ roboča grupa, v kotrij mala každa menšŷna svojich predstavyteliv. Totŷ maly zadaču napysaty ocinkŷ za svoju menšŷnu v tr’och kapitolach – pidpora kulturŷ, školstvo i chosnovaňa jazŷka. Za rusyňsku menšŷnu pidporu kulturŷ i chosnovaňa jazŷka obrobyv Petro Medviď, tematiku stanu rusyňskoho školstva napysala Ľuba Kraľova.

Rusynŷ maly najdetajlniše obroblenŷ temŷ iz všŷtkŷch trynadc’aťoch narodnostnŷch menšŷn, keď v cilim dokumenti, kotrŷj mav 157 storinok, rusyňska časť bŷla na 37-och storinkach. No cilkova kiľkosť storinok išči bude minyty s’a, bo maďar’ska menšŷna choče svoju časť dopovnyty.

Ur’adnyc’kŷj alibizm
Choc’ na dokumenti robylo velyke množestvo ľudej cilŷ mis’aci, Ociňujuča sprava nakonec’ vŷborom ne perešla. Malo to dvi pryčinŷ.

Počas pryhotovľovaňa dokumentu mala cila roboča grupa možlyvosť vydity okremŷ časty Ociňujučoj spravŷ, i mohly davaty prypominkŷ avtoram z inšŷch menšŷn. Prypominkŷ odnosno svojich textiv vŷrazyly členove grupŷ za rusyňsku i ukrajiňsku menšŷnu. Pokľa predstavyteli Rusyniv opravyly dakotrŷ formulaciji v texti o svojij menšŷni tak, žebŷ ne robyty problemŷ z pryjaťom kompletnoho textu, Pavel Bogdan, kotrŷj pysav dokument za Ukrajinciv, jednočasno je i členom vŷboru za ukrajiňsku menšŷnu, žadnŷ opravŷ u svojim texti ne chotiv zrobyty, choc’ z rusyňskoho boku išly prypominkŷ.

V časty o ukrajiňskij menšŷni s’a cilŷj čas porušovav pravnŷj status. Bogdan dakiľko raz v dokumenti pyše o Rusynach-Ukrajinc’ach, o rusyňsko-ukrajiňskij kulturi, naseliňu, namisto toho, žebŷ pysav o stani v tr’och spomynanŷch oblasťach za ukrajiňsku menšŷnu. Ne rešpektovav tŷm, že na Slovakiji suť vŷznanŷ dvi okremŷ narodnostnŷ menšŷnŷ.

Ur’ad upovnomočenoho s’a ku situaciji postavyv dakus alibistično. Predstavyteli Rusyniv bŷly informovanŷ, že ur’ad ne hoden zas’ahovaty do „avtor’skoho textu“ Pavla Bogdana. Pokľa ho ne zminyť sam, ne dasť s’a nyč robyty. Upovnomočenŷj pro menšŷnŷ Laslo Bukovskŷj chotiv situaciju vŷrišŷty tŷm, že v dokumenti bude vstup, v kotrim s’a pyše: „Ne bŷv dos’ahnenŷj konsenzus v sposobi zapysovaňa ukrajiňskoj menšŷnŷ v časty, kotra zanymať s’a ukrajiňskov narodnostnov menšŷnov. Jij avtor členiv ukrajiňskoj menšŷnŷ na dakotrŷch misc’ach nazŷvať ‚Rusynŷ-Ukrajinci‘. Maju za to, že Slovac’ka republika vŷznavať dvi okremŷ narodnostnŷ menšŷnŷ, a to rusyňsku i ukrajiňsku.“

Dokument vŷbor ne pryjav
Petro Medviď i Milan Jan Pilip, kotrŷ suť predstavyteľamy rusyňskoj menšŷnŷ jak členove narodnostnoho vŷboru, v diskusiji ku punktu o schvaliňu ocinkŷ za rokŷ 2017 i 2018 vŷstupyly z tŷm, že ne možuť holosovaty za pryjaťa takoho dokumentu, keďže ne rešpektuje pravnŷj status, v ramkach kotroho isnujuť dvi okremŷ menšŷnŷ.

Rusynŷ jasno vŷrazyly, že to beruť i po 30-och rokach jak ukrajinizaciju, odnarodňovaňa Rusyniv, što any Konštitucija Slovac’koj republikŷ ne dozvoľať, a okrim inšoho s’a tŷm porušujuť i medžinarodnŷ fokumentŷ, kotrŷch je Slovakija signatar’om. Konkretno Ramkovŷj dohovor na ochoronu narodnostnŷch menšŷn i Evropsku chartu regionalnŷch abo menšŷnovŷch jazŷkiv.

Predstayvteľ Ukrajinciv Pavlo Bogdan zalučiv s’a do diskusiji z tŷm, že Rusynŷ i Ukrajinci suť jeden narod. Žadav klykaty naukovŷ kruhŷ, kotrŷ bŷ to potverdyly. Spomynav, že i „ukrajiňskŷj nacionalista Stepan Bandera mav zapysane v rodnim lysti, že je Rusyn.“ Dokinc’a vŷslovyv dumku, že „chto dilyť ukrajiňskŷj narod na Rusyniv i Ukrajinciv, činyť ťažkŷj hrich“. Po Bogdanovŷch vŷslovach členove vŷboru za rusyňsku menšŷnu apelovaly tak na členiv vŷboru za narodnostnŷ menšŷnŷ, jak i na členiv za štatnu spravu i samospravu, žebŷ ne holosovaly za takŷj dokument. Zvidaly s’a členiv vŷboru, ci bŷ holosovaly za text, kotrŷj bŷ ponyžovav jich narod na uroveň časty inšoho naroda.

Holosovaňa nakonec’ bŷlo uspišne pro Rusyniv. Za text zaholosovalo lem 11 učastnŷch, što ne starčilo na pryjaťa dokumentu. Ne zaholosovaly any dakotrŷ predstavyteli štatnoj spravŷ. Jakbač peršŷj raz postavyly s’a odkrŷto za Rusyniv svojov pozicijov pry holosovaňu. Іnteresnŷm faktom je, že any Ukrajinci ne zaholosovaly za.

Diplomatična pererva i proba o schvaliňa
Po neuspišnim holosovaňu predseda vŷboru, kotrŷm je upovnomočenŷj Bukovskŷj, vŷholosyv perervu. Ur’ad upovnomočenoho mav namahu zdobŷty pidporu pro schvaliňa dokumentu, keďže na nim robylo mnoho ľudej i suť v nim cinnŷ informaciji, kotrŷ bisidujuť o tim, jak okremŷ menšŷnŷ vyďať svoju situaciju. Z toho pak može vŷchodyty s’a i pry dalšŷch menšŷnovŷch politikach.

Rusynŷ rozumily namazi ur’adu, no žadaly dopovnyty text tak, žebŷ za ňoho hodnŷ bŷly holosovaty. Generalna dyrektorka Sekciji medžinarodnopravnoj, konzular’noj i krizovoho menežmentu Ministerstva zahraničnŷch dil i evropskŷch sprav Slovac’koj republikŷ Barbara Іllkova tak samo vŷrazyla s’a, že ne bude holosovaty za dokument, kotrŷj ne rešpektuje domašňu legislativu i mežinarodnŷ dokumentŷ, kotrŷ maje Slovakija.

Zato bŷlo zaproponovane, že do vstupnoho textu dasť s’a citacija z Konštituciji Slovac’koj republikŷ, konkretno Druha hlava, St. 12, abzac 3: „Každŷj maje pravo slobodno vŷrišovaty o svojij narodnosty. Zakazuje s’a buďjake vmišovaňa do toho vŷrišovaňa i všŷtkŷ sposobŷ natysku, jakŷ veduť k odnarodňovaňu.“ Tŷm bŷ s’a jasno vkazalo na ukrajiňskŷj text, kotrŷj toto porušuje.

Ne pomohlo
Po perervi dalše prodovžovalo s’a v diskusiji o dopovnenim texti. Pavel Bogdan ostro vŷstupyv proty dopovniňa textu citacijov z konštituciji. Argumentovav, že ony nykoho nasylno ne odnarodňujuť i znova klykav po naukovŷch kruhach, žebŷ dokazaly vŷboru, že Rusynŷ ne isnujuť. Bogdanovy s’a distalo odpovidi od Barbarŷ Іllkovoj z rezortu zahraniča i Vladymira Dolinaja z Uniji mist Slovakiji. Vŷzvaly ho, žebŷ dotrymovav medžinarodnŷ dokumentŷ i konštituciju. Tŷm bŷla diskusija zakinčena.

Ku druhomu holosovaňu nakonec’ ne dišlo. Bukovskŷj akceptovav požadavku maďar’skoj menšŷnŷ, kotra ne dodala do vstanovlenoj datŷ svij kompletnŷj text, i žadala, žebŷ ho mohly zahnaty do ponediľka 9-ho septembra. Іnšak bŷ ocinka maďar’skoj menšŷnŷ v dokumenti brakovala. Vŷbor s’a dojidnav, že holosovaty s’a bude per rollam tot tŷždeň.

Učebnyk je u finalnij verziji
Marija Prekop, generalna dyrektorka Sekciji narodnostnoj i inkluzivnoj osvitŷ, kotra je pid Ministerstvom školstva, naukŷ, doslidžiňa i športu Slovac’koj republikŷ, znova informovala o situaciji odnosno pryhotovľovanoho učebnyka Poznakomme s’a, narodnostnŷ menšŷnŷ (Zoznámme sa, národnostné menšiny).

Učebnyk, iz kotroho buduť škoľari učity s’a o menšŷnach, bŷv tak samo na poperednich zasidaňach vŷboru ostro kritikovanŷj rusyňskŷma predstavyteľamy, ale i členamy dalšŷch menšŷn. Problematičnŷ časty publikaciji s’a maly pererobyty. Rusynŷ zvertaly uvahu holovno na časty, kotrŷ do učebnyka protysla ukrajiňska menšŷna abo takŷ, kotrŷ vŷklykovaly predstavŷ, že Rusynŷ i Ukrajinci suť jedno naseliňa v Slovac’kij republici.

Prekop na zasidanpju informovala, že učebnyk je u finalnij verziji. Pered tŷm, jak pide do druku, zaženuť ho členam vŷboru, žebŷ mohly ostatnij raz skontroľovaty textŷ. Ci bŷly spovnenŷ všŷtkŷ požadavkŷ rusyňskoj menšŷnŷ, členove vŷboru diznajuť s’a až keď jim bude zahnanŷj text.

Perepys i navčaňa rusyňskoho jazŷka na serednich školach
Na zasidaňu vŷboru bŷla i prezentacija Ľudmylŷ Іvančikovoj iz Štatističnoho ur’adu Slovac’koj republikŷ odnosno perepysu naseliňa, kotre odbude s’a u 2021-im roci.

Členove vŷboru any na tim zasidaňu ne diznaly s’a, jakŷm sposobom bude perepys robyty s’a, jakŷ buduť voprosŷ, ci prypadno bude mož zapysaty sobi dvi narodnosty, proty čoho suť predstavyteli rusyňskoj menšŷnŷ, a nelem ony. Konkretnŷ informaciji o rišiňu Štatističnoho ur’adu odnosno spomynanŷch tem buduť publikovanŷ postupno v mis’ac’ach september až december 2019-ho roku.

Potišujučov informacijov pro rusyňsku menšŷnu bŷlo, že od 1-ho septembra 2019-ho roku je schvalenŷj navčalnŷj štanard pro navčaňa rusyňskoho jazŷka na serednich školach. Іnformovala o tim Marija Prekop z rezortu školstva. Obs’ahovŷj i vŷkonnostnŷj štandard je dokument, kotrŷj podľa novŷch pravyl vŷčer’av tzv. osnovŷ, jakŷ bŷly chosnovanŷ v mynulosty. Štandard pro navčaňa rusyňskoho jazŷka na serednich školach vŷpracovav Marek Gaj, robitnyk Metodično-pedagogičnoho centra v Pr’ašovi. Bez toho dokumentu ne mož začaty učity predmet na školi.

Rusynŷ žadajuť odpoviď od dyrektora SNM
Na zasidaňu vŷboru v punkti Rizne Milan Jan Pilip odkrŷv i temu voľbŷ dyrektora Slovac’koho narodnoho muzeju – Muzeju rusyňskoj kulturŷ v Pr’ašovi.

Novov dyrektorkov po uspišnim absolvovaňu konkurzu stala od 1-ho avgusta 2019-ho roku Ľuba Kraľova. Okruhlŷj stil Rusyniv Sloveňska ne atakovav vŷbraťa Kraľovoj na posadu dyrektorkŷ, any jaskoť fachovciv u komisiji. No napysav pysmo generalnomu dyrektorovy Slovac’koho narodnoho muzeju Branislavovy Panisovy, v kotrim žadav pojasnyty, čom v komisiji ne bŷv any jeden predstavyteľ rusyňskoj menšŷnŷ, pryčim menšŷnŷ majuť pravo vŷrišovaty o voprosach, kotrŷ s’a jich dotuľajuť jak podľa slovac’koj legislativŷ, tak i podľa medžinarodnŷch dokumentiv.

Panis odpoviv rusyňskij platformi, že komisija bŷla roblena z fachovciv, i joho inšitucija ne maje žaden obovjazok, kotrŷj Rusynŷ v pysmi spomynaly.

Vŷbor na žadosť rusyňskŷch predstavyteliv pryjav dokument, v kotrim znova žadať Panisa, žebŷ pojasnyv pysemno, jak odnosyť s’a Slovac’kŷj narodnŷj muzej v spravi konkurzu na dyrektora rusyňskoho muzeju, ku stati 12, abzac 1, paragraf f Evropskoj chartŷ regionalnŷch abo menšŷnovŷch jazŷkiv, i ku stati 15 Ramkovoho dohovoru na ochoronu narodnostnŷch menšŷn. Totŷ dokumentŷ jasno hovor’ať, že pry takŷch konkurzach bŷ maly bŷty i členove menšŷnŷ, kotrij inštitucija naležŷť.

Dyrektor maje obovjazok odpovidaty do 30-och dniv od doručiňa dokumentu, kotrŷj ho na odpoviď vŷzŷvať.

PETRO MEDVІĎ, 9.9.2019

Žridlo:
http://www.lem.fm/narodnostnyj-vybor-ne-shvaliv-oczinku-za-roky-2017-azh-2018-ukra%d1%97nczi-ne-reshpektovali-okremu-rusinsku-menshynu/