Narodnostnŷj vŷbor zasidav onlajn. Narodnostne vŷsŷlaňa sobi polipšŷť

V pjatnic’u 26-ho marca 2021-ho roku odbŷlo s’a spojene 39-te i 40-te zasidaňa Vŷboru pro narodnostnŷ menšŷnŷ i etničnŷ grupŷ Radŷ vladŷ Slovac’koj republikŷ pro ľuďskŷ prava, narodnostnŷ menšŷnŷ i rodovu rivnosť.

Keďže v tim časi suť zaprovadženŷ strohŷ protypandemičnŷ ohraničiňa, členove vŷboru zasidaly onlajn formov.

Na programi zasidaňa bŷlo visem punktiv. Medži inšŷm s’a bisidovalo o robotach ku pryhotovliňu zakona o postavliňu narodnostnŷch menšŷn, ci o narodnostnim vŷsŷlaňu u verejnopravnim teleradiju RTVS.

Іnformacija o periodičnŷch dokumentach
Členove narodnostnoho vŷboru distaly na zasidaňu informaciju o schvaliňu Spravŷ o stani vžŷvaňa jazŷkiv narodnostnŷch menšŷn na teritoriji Slovac’koj republikŷ za period rokiv 2019 – 2020. Dokument bŷv schvalenŷj uznesiňom vladŷ Slovac’koj republikŷ.

Jak s’me vže informovaly skoriše, vžŷvaňa jazŷkiv narodnostnŷch menšŷn s’a za ostatnij čas, odkoly u 2016-im roci pryšov na posadu upovnomočenoho vladŷ SR pro narodnostnŷ menšŷnŷ Laslo Bukovskŷj, ukripylo. Aplikacija jazŷkovŷch prav je na tim omnoho lipše jak v mynulosty. Je to i robota Ur’adu upovnomočenoho, kotrŷj ne zvertav uvahu na povynnosť dotrymovaty zakon lem v prypadi samosprav, ale komunikovav i z privatnov sferov, ci už v prypadi sklepiv abo i z transportnŷma kompanijamy.

Treba prypomjanuty i to, že u 2019-im roci prochodyly kurzŷ maďar’skoho i rusyňskoho jazŷka pro ur’adnykiv. Kurz rusyňskoho jazŷka pro ur’adnykiv bŷv roblenŷj v Medžilabirc’ach. Tak samo s’a od 2018-ho roku regularno perekladať slovac’ka legislativa do jazŷkiv narodnostnŷch menšŷn – maďar’skoho, nimec’koho, romskoho, rusyňskoho i ukrajiňskoho.

Na vŷbori bŷla projidnana i informacija o pryhotovliňach Ociňujučoj spravŷ Vŷboru pro narodnostnŷ menšŷnŷ i etničnŷ grupŷ o pidpori narodnostnŷch kultur, o stani narodnostnoho školstva i o vžŷvaňu jazŷkiv narodnostnŷch menšŷn za period rokiv 2019 i 2020. Tot dokument regularno pryhotovľujuť predstavyteli menšŷn. Ciľom takoho dokumentu je monitorovaty spomynanŷ oblasty jakraz z pohľadu minorit. Od 2012-ho do 2016-ho roku bŷly totŷ ocinkŷ roblenŷ každŷj rik. Pak menšŷnovŷj vŷbor schvalyv dvoričnu periodicitu.

Na zasidaňu s’a obhovoryv išči lem postup, v jakim harmonogrami bude treba robyty na ociňujučim dokumenti.

Tak samo s’a počas spojenoho onlajn zasidaňa obhovoryla i informacija i prypravach ocinkŷ povniňa zadač Akčnoho planu ochoronŷ prav osob, kotrŷ naležať ku narodnostnŷm menšŷnam i etničnŷm grupam na rokŷ 2016 – 2020, i ku prypravi propoziciji na aktualizaciju zadač. Toto bŷlo z členamy vŷboru obhovoreno tak samo v smŷsli propoziciji postupu.

Robyť s’a na menšŷnovim zakoni
Važnov časťov zasidaňa menšŷnovoho vŷboru bŷlo obhovoriňa legislativŷ. Učastnŷ zasidaňa distaly informaciju o novelizaciji škoľskoho zakona o vŷchovi i osviti, v ramkach kotroj bude vže definovanŷj termin narodnostnoho školstva.

Toto doteper’ Slovakiji brakovalo. Vlada Іgora Matoviča sobi to dala jak obovjazok do Programovoho vŷhološiňa vladŷ. Novela zakona je teper’ v medžirezortnim prypominkovim procesi.

Іšči važnišim je začatok robot na zakoni o postavliňu narodnostnŷch menšŷn. Menšŷnovŷj zakon doteper’ Slovac’ka republika ne mala. Menšŷnovŷ prava, kotrŷ suť zapysanŷ i v konštituciji, bŷly častkovo elementamy inšŷch zakoniv, no ne isnovav jeden kompleksnŷj zakon.

Ku vŷpracovaňu takoho zakona tak samo obovjazala s’a u svojim programovim vŷhološiňu vlada, kotra vŷnykla po mynuloričnŷch parlamentnŷch vŷborach. Jak informovav upovnomočenŷj Laslo Bukovskŷj, kotrŷj je jednočasno predsedom menšŷnovoho vŷboru, 15-ho decembra 2020-ho roku vŷnykla roboča grupa, kotra maje zakon pryhotovľovaty.

Upovnomočenŷj poviv, že v ramkach tŷch robot vže bŷly zadefinovanŷ rezortŷ, kotrŷ bŷly oslovlenŷ pysmom, žebŷ do robočoj grupŷ nominovaly svoho člena. V robočij grupi suť napryklad Zuzana Kumanova, deržavnŷj sekretar’ Ministerstva kulturŷ Slovac’koj republikŷ, Monika Gajdačova z rezortu školstva, Kalman Petoc za Helsiňskŷj komitet ci Attila Agoč za Združiňa mist i sel Slovakiji, kotrŷj maje maty na starosty možnosť vŷtvoriňa menšŷnovŷch samosprav.

Vŷbor pro narodnostnŷ menšŷnŷ i etničnŷ grupŷ bude hoden nominovaty pjať členiv robočoj grupŷ za menšŷnŷ. No vže teper’ majuť Rusynŷ dvoch svojich predstavyteliv u tij grupi. Bukovskŷj ku prypravi zakona poklykav Martina Dufalu, pravnyka z Univerzitŷ Komeňskoho v Bratislavi, a tak samo i Milana Jana Pilipa, pidpredsedu menšŷnovoho vŷboru i jednočasno predsedu Ur’adu pro Slovakiv žŷjučich v zahraniču.

RTVS maje novu koncepciju narodnostnoho vŷsŷlaňa
Choc’ vŷbor mav projidnaty i Spravu o dijalnosty Fondu na pidporu kulturŷ narodnostnŷch menšŷn za rik 2020 i informaciju o plani dijalnosty na rik 2021, šef fondu na zasidaňu učastnŷj ne bŷv. Členove vŷboru distaly spomynanŷ dokumentŷ lem v pysomnij formi.

Na druhim boci omnoho vece času s’a učastnŷ zanymaly novov koncepcijov verejnopravnoho teleradija, što do narodnostnoho vŷsŷlaňa.

V ramkach koncepciji na rik 2021, kotra bŷla schvalena Radov RTVS, i kotru peredložŷv Attila Lovas, dyrektor Sekciji narodnostnoho vŷsŷlaňa RTVS s’a rachujem z vekšov časovov dotacijov, ale iz absolutnŷma novotamy.

Buduť radiopjesŷ i DAB+
V ramkach radija tot rik bude vŷsŷlaňa rozšŷr’ovaty s’a lem pro maďar’sku menšŷnu, keď jakraz u 2021-im roci maje prybŷty digitalna frekvencija DAB+ na juhu Slovakiji. No od roku 2022 bŷ jednaka frekvencija mala bŷty i na vŷchodnij Slovakiji. Attila Lovasz na vŷbori hovoryv o plani, že po zdobŷťu DAB+ na vŷchodi bŷ multipleks pro narodnosty vŷsŷlav na počatku 6, pizniše až 12 hodyn denno. V tim multipleksi bude narodnostne vŷsŷlaňa i v rusyňskim jazŷku.

Rusynŷ s’a po rokach protestiv dočekajuť i novoj literaturno-dramatičnoj tvorčosty. Už teper’ suť zakuplenŷ prava na jednu radiopjesu v rusyňskim jazŷku, vŷroba piznyť z pandemičnŷch pryčin, a do kinc’a roku bŷ maly vŷnyknuty išči dvi takŷ pjesŷ po rusyňskŷ.

RTVS rachuje iz dalšŷma formatamy literaturno-dramatičnoj tvorčosty u rusyňskim vŷsŷlaňu, no všŷtko zaležŷť od dalšovo financovaňa toj inšticuiji, i od otvoriňa zakona o RTVS.

Stoprocentne narosnuťa televiznoj dotaciji
Velykŷ zminŷ už v tim roci pryhotovľujuť v ramkach narodnostnoho vŷsŷlaňa v televiziji. Od septembra s’a zvekšŷť denna časova dotacija o sto procent – iz 30 na 60 mynut. Dalše bŷ s’a mynutaž mala pidňaty až na 90 mynut denno.

RTVS choče spustyty četvertŷj televiznŷj kanal zamir’anŷj na šport. Zato bude mož pidňaty mynutŷ vŷsŷlaňu pro menšŷnŷ. Tak samo už ne bude periodicita programiv narodnostnŷch menšŷn pererŷvana športovŷma prenosamy, jak to bŷlo v mynulosty, i je dodnes’. Lovas ne znav povisty, ci vŷsŷlaňa zistane na programi Dvojka, de je teper’, abo s’a po štarti četvertoho kanalu perenese na program Trojka.

No novotov ne maje bŷty lem vekša časova dotacija. Šef narodnostnoho vŷsŷlaňa na vŷbori hovoryv o tim, že bŷ v televiziji chotiv robyty i hranu tvorčosť v menšŷnovŷch jazŷkach.

Sajtŷ v jazŷku narodnostnŷch menšŷn
Radio i televizija Slovakiji nedavno spustyla vlastnŷj informačnŷj vebsajt Správy RTVS. Jak Lovas informovav, pryhotoľovaty s’a buduť i menšŷnovŷ verziji.

V prypadi menšŷnovŷch verzij maje ity o fulformatovŷj obs’ah, de buduť okrim pysanŷch statej podkastŷ, avdiovizualnŷj obs’ah, televiznŷ relaciji, i takŷ, kotrŷ ne buduť v televiziji. Takŷj projekt, pokľa s’a podaryť, bude unikatnŷm nelem v Evropskij uniji vŷsŷlateliv (European Broadcasting Union), ale v cilij Evropi.

Tot rik s’a portal maje spustyty v maďar’skim jazŷku, dalše s’a bude robyty na romskij, pak na rusyňskij verziji.

Menšŷnŷ ne choťať zminŷ u fondi
Petro Medviď, kotrŷj vjedno iz Milanom Janom Pilipom u vŷbori reprezentuje rusyňsku narodnostnu menšŷnu, v punkti Rizne vŷzvav na pryjaťa uznesiňa, kotrŷm vŷbor vŷslovyť nezhodu z tŷm, žebŷ s’a Fond na pidporu kulturŷ narodnostnŷch menšŷn zlučovav z inšov dotačnov schemov.

Takŷj zamir maje Ministerstvo kulturŷ Slovac’koj republikŷ, i keď je to v nezhodi z Programovŷm vŷhološiňom vladŷ.

Choc’ i dalšŷ členove vŷboru pidporyly take uznesiňa, holosovaňa o nim, kedže zasidaňa bŷlo onlajn, prochodyť v tŷch dňach per rollam. Dalše zasidaňa vŷboru je naplanovane na mis’ac’ maj. Pokľa to pandemična situacija dovolyť, malo bŷ prochodyty klasično v Bratislavi.

Petro Medviď 

Žridlo: 
https://www.lem.fm/narodnostnyj-vybor-zasidav-onlajn-narodnostne-vysylanya-sobi-polipshyt/?