Nová válka mezi Ruskem a Ukrajinou. O boršč. Kdo ho vymyslel?

29.11.2020


Když se na Twitteru ruského ministerstva zahraničí objevilo video s receptem na „symbol tradiční ruské kuchyně“ – polévku boršč, byla to pro ukrajinského šéfkuchaře Jevhena Klopotenka poslední kapka. „Ukrajině toho vzali mnoho, ale náš boršč nám neseberou,“ míní muž, který bojuje za mezinárodní uznání boršče jako tradičního ukrajinského pokrmu.

Svolal tým kulinářských historiků a etnografů, kteří několik měsíců shromažďovali recepty ze 26 ukrajinských regionů včetně Ruskem anektovaného Krymu. Dokumentaci pak předložil ministerstvu kultury, které polévku zařadilo na seznam kulturního dědictví Ukrajiny. Kyjev tak bude na jaře usilovat o zapsání boršče na seznam UNESCO.

Receptů a verzí boršče, který je oblíbený zejména během dlouhých zimních měsíců, je skutečně nepočítaně – základ tvoří zelí, mrkev, řepa, cibule a brambory. Vařit se dá masová i vegetariánská verze a v některých regionech jsou zvyklí přidávat mimo jiné sušenou zeleninu, houby, jablka nebo hrušky. V letní verzi se pak mohou objevit třeba i kopřivy. Při servírování nesmí chybět štědrý kopeček zakysané smetany navrch a krajíc tmavého chleba k tomu.

První zmínky o boršči sahají do 16. století a jeho název byl odvozen od rostliny s názvem bolševník (ukrajinsky borščivnyk), který se ve středověku na území dnešní Ukrajiny do polévky tradičně přidával. Nyní nepostradatelná řepa se do pokrmu podle dochovaných dokumentů dostala až později a první psaný recept se objevil až počátkem 18. století. Boršč nicméně je v té či oné verzi příznačný pro celý východoevropský region, včetně Polska nebo Běloruska, největší boje o jeho původ se přesto odehrávají právě mezi Ukrajinci a Rusy. V obou zemích se například dá najít celá řada městeček či vesnic, které mají oblíbenou pochoutku dokonce ve svém názvu.

Široké povědomí o boršči jakožto především ruské polévce se však podle kulinářských odborníků rozšířilo v dobách Sovětského svazu, kdy se prakticky cokoliv sovětského často na Západě zaměňovalo za ruské. Jak upozorňují experti, recept na doslova „ukrajinský boršč“ se objevuje v mnoha sovětských kuchařkách – mimo jiné například v sovětské kulinářské klasice Knize o chutné a zdravé stravě, která byla poprvé publikována ještě v roce 1939.

Kulturní války
Studie předložená Klotopotenkem obsahuje mimo jiné fotografie a dokumenty, které mají dokázat, že řada receptů se v ukrajinských rodinách dědila po několik generací. Zatímco základní ingredience zůstaly ve všech verzích stejné, v každé z nich se zároveň odráží různorodost regionů i jednotlivých rodin. Kyjev přitom nemusí před orgánem OSN dokazovat, že je boršč výhradně ukrajinským pokrmem k tomu, aby se jeho recept dostal na prestižní seznam UNESCO. Stačí prokázat, že je v ukrajinské kultuře hluboce zakořeněný – jinými slovy, že ho Ukrajinci konzumují kdykoliv a kdekoliv mohou, mimo jiné třeba na svatbách či pohřbech, nebo že se objevuje právě v názvech měst či vesnic. Proces ovšem může trvat i dva roky.

Zatímco někteří ruští odborníci trvají na tom, že boršč ve skutečnosti nepatří nikomu a že je ruský stejně tak jako ukrajinský, jiní ochotně uznávají, že za „misku ukrajinského boršče“ by dali cokoliv. Historici rovněž upozorňují, že na ruská menu se boršč dostal relativně pozdě a masově se v zemi rozšířil až v dobách Sovětského svazu, kdy se Moskva pokoušela vytvořit jakousi sovětskou kuchyň. Její součástí se měly stát recepty ze všech sovětských republik.

Pro mnoho Ukrajinců je „přivlastňování“ boršče Ruskem jen další součástí kulturního boje a vzhledem k nekončícímu konfliktu na východoukrajinském Donbasu i aktem válečné propagandy. Během šesti let vojenských střetů, do nichž je podle Kyjeva Rusko zapojeno přímo, přitom už vybublala na povrch řada dalších kulturních sporů, mimo jiné třeba o ukrajinskou pravoslavnou církev nebo o původ ukrajinštiny.

Autor: Jelizaveta Nestercova

Zdroj: 
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-ukrajina-spor-borsc-kulturni-dedictvi.A201127_195549_zahranicni_cern?zdroj=patro

Foto: 
https://vesti-ua.net/

Aktuality

Zobraziť všetky
30.04.2024

2% z Vašich daní

Uchádzame sa o Vašu priazeň... Uveďte naše o.z. do svojho daňového priznania resp. vyhlásenia a my Vás potešíme knižným darom. Notársky centrálny register určených právnických osôb Informácie o určenej právnickej osobe Evidenčné čí…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
24.03.2024

DUCHOVNÉ STRETNUTIE NA TÉMU “LADOMIRSKE MNÍŠSTVO” 

V nedeľu víťazstva pravoslávia sa uskutočnilo s požehnaním Jeho Blaženosti Rastislava arcibiskupa prešovského a metropolitu českých krajín a Slovenska duchovné stretnutie mládeže a veriacich na tému “Ladomirske mníšstvo” v chráme sv. archanjela …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
24.03.2024

Ako dopadli voľby v Prešovskom kraji

Pellegrini získal v Prešovskom kraji o 35-tisíc hlasov viac hlasov než minule Čaputová V Harabinovom okrese vyhral Korčok. PREŠOV. V minulých prezidentských voľbách dostala v Prešovskom kraji v prvom kole najviac hlasov Zuzana Čaputová, kr…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
23.03.2024

Moskva žiada Berlín, aby uznal blokádu Leningradu za genocídu

Chce aj peniaze Ruská diplomacia žiada Nemecko, aby uznalo 900-dňové obliehanie Leningradu počas druhej svetovej vojny za genocídu. V pondelok ho k tomu vyzvala v diplomatickej nóte, v ktorej zároveň požaduje od Berlína ďalšie odškodnenie pre…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
23.03.2024

Rozhovor. Slovenský venkov nikdy sounáležitost s Čechy necítil

Společný národ byla idea elit, říká historik Jan Rychlík S profesorem Janem Rychlíkem, který právě teď o dějinách Slovenska vydává knihu, o českých četnících na Muráni, o Svaté říši římské, o Masarykově konceptu čechoslovakismu, trochu i o ko…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
22.03.2024

V Prešove rokovali biskupi na 35. plenárnom zasadaní Rady hierarchov

Gréckokatolícki biskupi sa v utorok 19. marca zišli na arcibiskupskom úrade v Prešove na 35. plenárnom zasadaní Rady hierarchov. Zasadanie tohto zákonodarneho zboru sa uskutočnilo po dvoch rokoch, nakoľko po zrieknutí sa úradu prešovského arcibi…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Kamarat Vasyľovi:
-Vasyľu, včera jem ťa viďiv, jak vychodyš z korčmy...
-Što narobyš, často jem tam - no byvaty tam ne možu...!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať