Osobnosti našich dějín: LEHOCZKY Tívadar

05.10.2019


LEHOCZKY Tívadar (* 5.10.1830 Funkine (Fiume-Rijeka), dnes Chorvatsko, † 25.11.1915 Mukačevo, dnes Ukrajina), maďarský právník, zakladatel podkarpatské archeologie, etnograf, historik. Zajímavá osobnost renesančního typu. Rodák ze slunečné Dalmácie, maďarský vlastenec, zakladatel podkarpatské vlastivědy, vzdělání získal na Slovensku. Absolvoval gymnázium piaristů v Ružomberku, právo studoval na akademii v Košicích. Účastník revoluce 1848-49, důstojník maďarské revoluční armády. Po revoluci musel odejít na venkov, do Mukačeva. V době bachovského absolutismu se živil prací koncipienta, soudního vykonavatele. 
 
V roce 1865 nastoupil do služeb hraběte Schöborna jako hlavní právník Mukačevsko-činaďovského panství, jednoho z největších v Uhrách. Dobré finanční zajištění a spousta volného času mu dovolily se věnovat archeologii, etnografii a dějinám kraje. V roce 1873 představil na světové výstavě ve Vídni vlastní archeologickou sbírku, shromážděnou během 10 let na Podkarpatské Rusi. V té době byla Lehoczkého sbírka největší soukromou archeologickou kolekcí v celém Rakousku-Uhersku. V roce 1876 byla sbírka vystavena na VIII. mezinárodním archeologickém kongresu v Budapešti, kde se jí dostalo vysokého ocenění ze strany odborníků. T. Lehoczky byl zvolen členem Archeologické komise uherské Akademie věd, v roce 1877 vydal první sbírku rusínských přísloví a pořekadel magyar-orosz nép kózmondasai és példabeszédei). Vydání teto sbírky dovolilo Lehoczkému stát se členem Rusínského oddělení Uherské etnografické společnosti. V letech 1881-83 vydal jedinečnou vlastivědnou monografii Berežského komitátu (Beregvámegye monográfiája, I-III).
 
Průkopnickým dílem se stala jeho monografická práce o archeologii Podkarpatské Rusi (Adatak a hazánk árcheologiajához, /., 1892, II., 1912). T. Lehoczky byl nejlepším znalcem archivních materiálů v kraji, napsal kolem 70 historických prací včetně dějin berežského komitátu v době revoluce, dějin Mukačeva, dějin řeckokatolické církve v 19. století aj. V roce 1904 byl zvolen členem Uherské historické společnosti. V roce 1907 založil v Mukačevu Historicko-archeologické muzeum, jediné vlastivědné muzeum na Podkarpatské Rusi do roku 1945. Za 1. světové války psal vlastní kroniku - deník Naše válka (I-III rukopisné svazky, 891 str.).
 
prof. Ivan Pop

Aktuality

Zobraziť všetky
30.04.2024

2% z Vašich daní

Uchádzame sa o Vašu priazeň... Uveďte naše o.z. do svojho daňového priznania resp. vyhlásenia a my Vás potešíme knižným darom. Notársky centrálny register určených právnických osôb Informácie o určenej právnickej osobe Evidenčné čí…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
16.04.2024

Pozvánka. RUSÍNSKÝ DEN v Lužickém semináři v Praze

Společnost přátel Lužice a Společnost přátel Podkarpatské Rusi vás zvou na RUSÍNSKÝ DEN v sobotu 20. 4. 2024 v Lužickém semináři v Praze. Na programu, který začíná v 10 hodin dopoledne, jsou přednášky, beseda, divadlo i ochutnávka tradi…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
16.04.2024

Pozvánka na premiéru do DAD

Obsahové posolstvo inscenácie Romulus Veľký na javisku prešovského DAD je mrazivo aktuálne (Tlačová správa) Prešov, 16. apríla – S otázkami či sme ako ľudská civilizácia schopní nejakej obnovy alebo sme už len chaotické spoločenstvo prichá…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
15.04.2024

Vasyľovy Jaburovy uďilyly Zolotu medajlu PU

Jak informovav Іnštitut rusyňskoho jazŷka i kulturŷ Pr’ašivskoj univerzitŷ v Pr’ašovi (PU), v ponediľok 15-ho apriľa 2024-ho roku odbŷlo s’a svjatočne zasidaňa Akdemičnoj hromadŷ PU. V ramkach ňoho udiľovala s’a i najvŷsša nahoroda univerzitŷ…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
14.04.2024

Rozhovor. Kto bol prvý a najlepší Čechoslovák?

Keď je reč o československom odboji a o vzniku Československa, ako prví sa uvádzajú Masaryk, Štefánik, Beneš. No chýba ešte jedno kľúčové meno - novinár, literárny kritik, diplomat Bohdan Pavlů, dušou Slovák i Čech, osobnosť, na ktorú sa malo za…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
14.04.2024

Ruský zlatý poklad a čs. legionáři

Pár slov úvodem V posledních letech se v médiích čas od času objevují zprávy k otázce ruského zlatého pokladu, které jsou buď přímým obviněním, nebo naznačují, že snad jeho část v letech 1918-1920 měli ukradnout čs. legionáři. Většina těchto rů…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


-Ujku Vasyľu, varto (oplatyť sja) daty inzerat do Labirskŷch novynok?
-Jakže bŷ ňi?! U poneďiľok vŷšol naš inzerat, že hledame vartaša a vo vivtorok nas vŷkraly...
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať