Poštar’ tot raz zadurkať na dveri v Kyjevi dva raz

Kartka z Terstu

Kyjiv distav v ostatnich dňach až dvi pozdorovliňa. Može kartka z Krynyci pro urajiňskŷ vlasty ne značiť nyč, no kartku z Terstu bŷ maly vz’aty ser’jozno, pokľa choťať bŷty akceptovanŷ v Evropi.

Tak to jakos’ vŷšlo. V tŷch samŷch dňach, keď v poľskij Krynyci prochodyv Svitovŷj kongres Rusyniv, v italijskim misti Terst prochodyv kongres Federalnoj uniji evropskŷch menšŷn.

Choc’ totŷ kongresŷ nyjak ne suť povjazanŷ, až na to, že v uniji majeme i jednu rusyňsku organizaciju z Pidkarpaťa, dišly v svojich rezolucijach ku tomu samomu rezultatu. І tŷm rezulatotom je, že Ukrajina bŷ mala vŷznaty Rusyniv, kotrŷ suť avtochtonnŷma na svojij teritoriji v sučasnij Zakarpaťskij oblasty Ukrajinŷ.

Zname, že zahnaňa rezoluciji od Svitovoho kongresu Rusyniv znova jakbač zistane buď bez odpovidi obšče, abo pryjde odpoviď, de s’a odklyčuť na ukrajiňskŷch akademikiv, i čerez jich teoriji nam pojasňať, že ne možeme bŷty vŷznanŷ. Takŷ odpovidi už nam pryšly ne raz, ne dvaraz.

A je to i logične, taď ukrajiňskŷ akademicy jedynŷ u sviti majuť pravo rišŷty o tim, chto je okremŷm narodom, i chto narodom ne je, keďže pravo na sebevŷznačiňa maje podľa ukrajiňskoj optikŷ narod až vtohdŷ, keď to schvaľať spomynanŷ akademicy na osnovi svojoj naukŷ. No a ony to ne schvaľať.

Ku tomu všŷtkomu s’a išči pak znova dizname, že s’me separatistŷ, ruka Moskvŷ, političnŷj produkt, a žaden narod. To už ne pryjde z oficialnŷch organiv, ale ochočo do toho pusťať s’a ukrajiňskŷ žurnalistŷ, kotrŷ suť tak samo v tij temi svitovŷm unikatom, vjedno z ukrajiňskŷma akademikamy.

No poštar’ tot raz zadurkať na dveri v Kyjevi dvaraz. Bo rezolucija pryjje i z Terstu. І ne je to rezulucija od Rusyniv, ale od predstavyteliv 41 evropskŷch menšŷn, kotrŷ u Federalnij uniji evropskŷch menšŷn majuť členstvo. A dokinc’a suť tam členamy i narodnostnŷ organizaciji z Ukrajinŷ.

І što teper’? Poviďať ukrajiňskŷ vlasty, akademicy, žurnalistŷ, že cila Federalna unija evropskŷch menšŷn je ruka Moskvŷ? Abo že 41 evropskŷch menšŷn suť separatistŷ, kotrŷ choťať odrizaty z Ukrajinŷ? Prypadno, že všŷtkŷ evropskŷ menšŷnŷ prystupyly na političnŷj produkt – politične rusynstvo?

Sprobovaty bŷ to mohly, no v tim prypadi s’a vže ne postavľať lem Rusynam, ale organizaciji, kotra maje ponad 70-ričnu istoriju, kotra je povjazana z Radov Evropŷ, i jaka dopomohla tomu, žebŷ Rada Evropŷ pryjala dva važnŷ medžinarodnŷ dokumentŷ, kotrŷ Ukrajina sama dobrovoľno pidpysala – Ramkovŷj dohovor na ochoronu narodnostnŷch menšŷn i Evropsku chartu regionalnŷch abo menšŷnovŷch jazŷkiv.

Každomu, chto znaje narachovaty cholem do pjať, musyť bŷty jasne, že take štos’ sobi už Ukrajina dozvolyty ne može, bo smichŷ bŷ vže robyla sama zo sebe nelem pered Rusynamy, ale pered cilŷm svitom.

Nit, nychto ne je separatistom, chto žadať vŷznaty Rusyniv jak okremŷj narod, chto žadať pryznaty jim všŷtkŷ narodnostnŷ prava, kotrŷ Rusynam na jich pradidivskij zemli naležať. Je to skoriše naopak. To, že Rusynŷ žadajuť svoju akceptaciju, svoje vŷznaňa na Ukrajini, svidčiť o tim, že nyč torhaty, a už nyjak ne buďjaku deržavu, ne choťať. Kebŷ Rusynŷ bŷly separatistamy, kebŷ chotily torhaty deržavu, pak jim od toj deržavŷ ne je treba, žebŷ jich vŷznala. Pak bŷ nad tŷm mohly machnuty rukov, nyč ne žadaty, i robyty svoje.

Іronijov suďbŷ je, že jakraz v časi, koly do Kyjeva iduť pozdorovliňa až z dvoch kongresiv, žebŷ vŷznaty Rusyniv, v Užhorodi deržavnŷj organ, kotrŷj maje v nazvi etnopolitiku i slobodu sovisty, zrobyť okruhlŷj stil z mešnŷnamy, de Rusyniv any ne zaklyčuť.

Je to dalšŷm potverdžiňom toho, že Ukrajina maje narodnostnŷ menšŷnŷ, a pak suť Rusynŷ, kotrŷ pro Kyjiv ne isnujuť i spokijno jich mož proignorovaty na jich vlastnij istoričnij zemli.

V časi, koly okruhlŷj stil prochodyv jakbač išči kartkŷ z Krynyci i Terstu ne styhly pryjty do Kyjeva. No ukrajiňskŷ vlasty bŷ sobi po pozdorovliňu z Terstu maly usvidomyty, že na nych ne smotr’ať lem Rusynŷ, ale že na jich dijaňa odnosno Rusyniv smotryť cila demokratična Evropa narodnostej. A robyty sobi z ňoj figli, ignorovaty jej, bŷ jem v prypadi, že s’a Ukrajina choče vŷbraty des’ do Evropŷ, ne probovav.

Odpoviď na kartku z Krynyci buduť čekaty lem Rusynŷ, no odpoviď na kartku z Terstu bude čekaty cila menšŷnova unija, kotra dnes’ zadurkala na dveri v Kyjevi, ale pokľa s’a dveri ne odkrŷjuť, može zadurkaty i v Štrasburzi. To s’a pak z toho ukrajiňskŷ akademicy ne vŷmotajuť.

Staťa bŷla napysana jak komentar’ „Vstupne do kontroly“ lemkivskoho radija lem.fm. 

Petro Medviď

Zdroj: 
https://www.lem.fm/kartka-z-terstu/

Žridlo fotografiji:
filatelia-album.sk