Právo na identitu platí
„Není to po prvé, co jsme ´osvobozováni´ Ruskem. Mám pocit intenzivního déjà vu. Nemohu se vyhnout srovnání s románem "Rusové přišli!" Alexandra Chusta, rusínského spisovatele z Ukrajiny. Román převypráví vzpomínky z dětství za druhé světové války. Tehdy naši lidé chtěli, aby Rusové přišli. Byli vedeni k přesvědčení, že Rusové přinesou dobrý život, svobodu a bohatství. Nepovím vám, jak to skončí.
Pokud to chcete vědět, zeptejte se svých prarodičů. Sám jsem o tom hodně slyšel. Příběhy o tom, jak byla lidem odebrána půda. Někteří lidé si pamatují levnou klobásu, jiní si pamatují, že viděli maso jednou měsíčně v první poválečné dekádě, pokud měli štěstí…“ Takto se nad dějinnými souvislostmi a současnou situací Podkarpatska i celé Ukrajiny zamýšlí mladý rusínský aktivita, inženýr a literát Myhaľ Lyžečko.
Jeho další text o současné atmosféře v podkarpatském regiónu přinášíme v tomto čísle. Válka Ruska proti Ukrajině trvá, naštěstí se však ukazuje, že napadená země není tak malá a zdaleka tak bezbranná, jak diktátor v Kremlu předpokládal. Statečně bojuje a neprohrává. A co Rusíni, jak to s nimi dopadne po skočení této války? Budou to mít těžší, myslí si Lyžečko, a my s ním souhlasíme. Neboť v současné chvíli všechny – pochopitelně! - zajímá, co bude s Ukrajinou. Solidarizují se s ní, pomáhají, co můžou; otázky národní identity, jazyka a práv menšin ustupují do pozadí. Nikoho to teď moc nezajímá. Ani samotné Rusíny ne. „Bude obtížnější být Rusínem v mé zemi, na Ukrajině,“ konstatuje autor. Navzdory tomu, že Rusíni v této válce podporují Ukrajinu a umírají v řadách jejích obránců.
Ale i když je nyní třeba odsunout vše, co se netýká obrany země, nelze ani dnes, a tím méně v budoucnu, zapomínat na nezbytné požadavky týkající se práv Rusínů. Nadále platí nárok na uznání rusínské identity. Tím spíše, že Ukrajina usiluje o vstup do Evropské unie, která má práva národnostních menšin pevně zakotvená ve svých základních dokumentech (zejména v Rámcové úmluvě o ochranně národnostních menšin) a pečlivě sleduje, jak jsou v členských státech EU naplňovány. Zdůrazňuje to i aktuální prohlášení Světové rady Rusínů. Problém neztrácí na aktuálnosti ani dnes, a tím spíš po válce.
AGÁTA PILÁTOVÁ
foto: ilustrační
zdroj: Facebook
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2024
2% z Vašich daní
Uchádzame sa o Vašu priazeň...
Uveďte naše o.z. do svojho daňového priznania resp. vyhlásenia a my Vás potešíme knižným darom.
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej právnickej osobe
Evidenčné čí…
24.03.2024
DUCHOVNÉ STRETNUTIE NA TÉMU “LADOMIRSKE MNÍŠSTVO”
V nedeľu víťazstva pravoslávia sa uskutočnilo s požehnaním Jeho Blaženosti Rastislava arcibiskupa prešovského a metropolitu českých krajín a Slovenska duchovné stretnutie mládeže a veriacich na tému “Ladomirske mníšstvo” v chráme sv. archanjela …
24.03.2024
Ako dopadli voľby v Prešovskom kraji
Pellegrini získal v Prešovskom kraji o 35-tisíc hlasov viac hlasov než minule Čaputová
V Harabinovom okrese vyhral Korčok.
PREŠOV. V minulých prezidentských voľbách dostala v Prešovskom kraji v prvom kole najviac hlasov Zuzana Čaputová, kr…
23.03.2024
Moskva žiada Berlín, aby uznal blokádu Leningradu za genocídu
Chce aj peniaze
Ruská diplomacia žiada Nemecko, aby uznalo 900-dňové obliehanie Leningradu počas druhej svetovej vojny za genocídu. V pondelok ho k tomu vyzvala v diplomatickej nóte, v ktorej zároveň požaduje od Berlína ďalšie odškodnenie pre…
23.03.2024
Rozhovor. Slovenský venkov nikdy sounáležitost s Čechy necítil
Společný národ byla idea elit, říká historik Jan Rychlík
S profesorem Janem Rychlíkem, který právě teď o dějinách Slovenska vydává knihu, o českých četnících na Muráni, o Svaté říši římské, o Masarykově konceptu čechoslovakismu, trochu i o ko…
22.03.2024
V Prešove rokovali biskupi na 35. plenárnom zasadaní Rady hierarchov
Gréckokatolícki biskupi sa v utorok 19. marca zišli na arcibiskupskom úrade v Prešove na 35. plenárnom zasadaní Rady hierarchov. Zasadanie tohto zákonodarneho zboru sa uskutočnilo po dvoch rokoch, nakoľko po zrieknutí sa úradu prešovského arcibi…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Ujko Vasyľ:
-Žena jak kava, kiď serce dovolyť - ta i try raz za deň...!
-Žena jak kava, kiď serce dovolyť - ta i try raz za deň...!
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať