Právo na identitu platí

16.09.2022


„Není to po prvé, co jsme ´osvobozováni´ Ruskem. Mám pocit intenzivního déjà vu. Nemohu se vyhnout srovnání s románem "Rusové přišli!" Alexandra Chusta, rusínského spisovatele z  Ukrajiny. Román převypráví vzpomínky z  dětství za  druhé světové války. Tehdy naši lidé chtěli, aby Rusové přišli. Byli vedeni k přesvědčení, že Rusové přinesou dobrý život, svobodu a bohatství. Nepovím vám, jak to skončí.

Pokud to chcete vědět, zeptejte se svých prarodičů. Sám jsem o tom hodně slyšel. Příběhy o tom, jak byla lidem odebrána půda. Někteří lidé si pamatují levnou klobásu, jiní si pamatují, že viděli maso jednou měsíčně v první poválečné dekádě, pokud měli štěstí…“ Takto se nad dějinnými souvislostmi a současnou situací Podkarpatska i celé Ukrajiny zamýšlí mladý rusínský aktivita, inženýr a  literát Myhaľ Lyžečko.

Jeho další text o současné atmosféře v  podkarpatském regiónu  přinášíme v  tomto čísle. Válka Ruska proti Ukrajině trvá, naštěstí se však ukazuje, že napadená země není tak malá a zdaleka tak bezbranná, jak diktátor v Kremlu předpokládal. Statečně bojuje a neprohrává. A co Rusíni, jak to s nimi dopadne po skočení této války? Budou to mít těžší, myslí si Lyžečko, a my s ním souhlasíme. Neboť v současné chvíli všechny – pochopitelně! - zajímá, co bude s Ukrajinou. Solidarizují se s ní, pomáhají, co můžou; otázky národní identity, jazyka a práv menšin ustupují do pozadí. Nikoho to teď moc nezajímá. Ani samotné Rusíny ne. „Bude obtížnější být Rusínem v mé zemi, na Ukrajině,“ konstatuje autor. Navzdory tomu, že Rusíni v této válce podporují Ukrajinu a  umírají v  řadách jejích obránců.

Ale i  když je nyní třeba odsunout vše, co se netýká obrany země, nelze ani dnes, a tím méně v budoucnu, zapomínat na nezbytné požadavky týkající se práv Rusínů. Nadále platí nárok na uznání rusínské identity. Tím spíše, že Ukrajina usiluje o vstup do Evropské unie, která má práva národnostních menšin pevně zakotvená ve svých základních dokumentech (zejména v  Rámcové úmluvě o  ochranně národnostních menšin) a pečlivě sleduje, jak jsou v členských státech EU naplňovány. Zdůrazňuje to i aktuální prohlášení Světové rady Rusínů. Problém neztrácí na aktuálnosti ani dnes, a tím spíš po válce.

AGÁTA PILÁTOVÁ

foto: ilustrační
zdroj: Facebook

Aktuality

Zobraziť všetky
23.09.2022

Vmer Havryjil Beskyd (1929-2022)

Prodovžŷteľ slavnoho rusyňskoho rodu. Jak informovala rodyna, u četver’ 22-ho septembra 2022-ho roku dobylo serdce velykoho rusyňskoho rodoľuba Havryjila Beskyda. Vmer u vici 92 rokiv, lem maru dniv pered svojima narodenynamy. Havryjila Besk…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
22.09.2022

Zomrel Nick Holonyak (1928-2022)

Americký vynálezca, priekopník LED technológie, syn rusínskych prisťahovalcov  Nick Holonyak zomrel 18. septembra 2022 v Urbane, Illinois.  Profesor Urbana-Champaign University of Illinois mal 93 rokov. Holonyakovi sa pripisuje vývoj prve…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
21.09.2022

Smišok 15_2022

Ujko Vasyľ dostal smsku od kamarata z Ruska: -Teper u nas nastupyv moment, kiď pozŷvajuť všŷtkŷch z oblaka skakaty...!   ******* Fotosmišok: Paraska na Laborci. Vovk i kapusta zostaly na berehu... 
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
20.09.2022

Dějiny Rusínů (b)

SLOVANSKÉ OSÍDLENÍ A PŘÍCHOD MAĎARŮ DO KARPAT (6.-10. století) Období nazývané stěhování národů ukončily po pádu říše Hunů slovanské kmeny, které překročily Karpaty a vstoupily na území Horního Potisí. Osídlování střední Evropy slovanskými km…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
19.09.2022

Hudba a história ako médium dialógu

Medzinárodný hudobný festival Pontes 2022 vo Vihorlatskom múzeu v Humennom  Koncert svetových  populárnych melódií pod názvom Cesta okolo sveta za 80 dní v rámci 22. ročníka Medzinárodného hudobného festivalu PONTES 2022 - Mosty porozumenia  …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
18.09.2022

Historik o Ladomirovej: Cintorín nie je len ruský

Obrubníky boli nešťastné. Rusi reagovali neprimerane, hodnotí. Historik MARTIN DROBŇÁK je predsedom Klubu vojenskej histórie Beskydy. Takmer dvadsať rokov sa intenzívne venuje dejinám prvej svetovej vojny. Je autorom mnohých publikácií, ak…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ

Ujko Vasyľ:
-Byl jem ženytyj dva raz... Dva raz neuspišňi!
Perša žena od mene vtekla. A druha ňi...!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať