Právo na identitu platí

„Není to po prvé, co jsme ´osvobozováni´ Ruskem. Mám pocit intenzivního déjà vu. Nemohu se vyhnout srovnání s románem "Rusové přišli!" Alexandra Chusta, rusínského spisovatele z  Ukrajiny. Román převypráví vzpomínky z  dětství za  druhé světové války. Tehdy naši lidé chtěli, aby Rusové přišli. Byli vedeni k přesvědčení, že Rusové přinesou dobrý život, svobodu a bohatství. Nepovím vám, jak to skončí.

Pokud to chcete vědět, zeptejte se svých prarodičů. Sám jsem o tom hodně slyšel. Příběhy o tom, jak byla lidem odebrána půda. Někteří lidé si pamatují levnou klobásu, jiní si pamatují, že viděli maso jednou měsíčně v první poválečné dekádě, pokud měli štěstí…“ Takto se nad dějinnými souvislostmi a současnou situací Podkarpatska i celé Ukrajiny zamýšlí mladý rusínský aktivita, inženýr a  literát Myhaľ Lyžečko.

Jeho další text o současné atmosféře v  podkarpatském regiónu  přinášíme v  tomto čísle. Válka Ruska proti Ukrajině trvá, naštěstí se však ukazuje, že napadená země není tak malá a zdaleka tak bezbranná, jak diktátor v Kremlu předpokládal. Statečně bojuje a neprohrává. A co Rusíni, jak to s nimi dopadne po skočení této války? Budou to mít těžší, myslí si Lyžečko, a my s ním souhlasíme. Neboť v současné chvíli všechny – pochopitelně! - zajímá, co bude s Ukrajinou. Solidarizují se s ní, pomáhají, co můžou; otázky národní identity, jazyka a práv menšin ustupují do pozadí. Nikoho to teď moc nezajímá. Ani samotné Rusíny ne. „Bude obtížnější být Rusínem v mé zemi, na Ukrajině,“ konstatuje autor. Navzdory tomu, že Rusíni v této válce podporují Ukrajinu a  umírají v  řadách jejích obránců.

Ale i  když je nyní třeba odsunout vše, co se netýká obrany země, nelze ani dnes, a tím méně v budoucnu, zapomínat na nezbytné požadavky týkající se práv Rusínů. Nadále platí nárok na uznání rusínské identity. Tím spíše, že Ukrajina usiluje o vstup do Evropské unie, která má práva národnostních menšin pevně zakotvená ve svých základních dokumentech (zejména v  Rámcové úmluvě o  ochranně národnostních menšin) a pečlivě sleduje, jak jsou v členských státech EU naplňovány. Zdůrazňuje to i aktuální prohlášení Světové rady Rusínů. Problém neztrácí na aktuálnosti ani dnes, a tím spíš po válce.

AGÁTA PILÁTOVÁ

foto: ilustrační
zdroj: Facebook