Před 75 lety se stal Edvard Beneš podruhé prezidentem. Abdikoval po dvou letech kvůli zdraví

20.06.2021


Před 75 lety - 19. června 1946 - se stal Edvard Beneš podruhé, a taky naposledy, prezidentem Československa. Do čela státu ho jednomyslně zvolilo všech 298 poslanců Národního shromáždění. Ve funkci měl zůstat sedm let. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu i stále vyostřenější politické situaci v zemi ale rezignoval už po dvou letech.

Pane prezidente, byl jste zvolen ústavodárným Národním shromážděním vzešlým ze svobodných voleb demokratických voleb československého lidu za prezidenta Československé republiky,“ zaznělo ve Vladislavském sálem Pražského hradu 19. června 1946 v ranních hodinách, kde se sešlo ústavodárné Národní shromáždění. Na programu mělo pouze dva body - volbu prezidenta a slavnostní slib hlavy státu.

„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu dbáti blaha republiky a lidu, a šetřiti ústavních a jiných zákonů,“ řekl nový prezident Edvard Beneš během svého slavnostního slibu.

Tradice první republiky 
„Edvard Beneš byl nominantem celé existující politické scény. I komunistům se v té době asi hodilo - nebo se hlásili k Benešovi a k těm tradicím první republiky a k odkazu Tomáše Garrigue Masaryka. Čili pro ně bylo zatím ještě pořád výhodné předstírat, že jsou více méně s Edvardem Benešem za jedno a že to je i jejich prezident,“ vysvětluje historik z Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma.

Poprvé se stal Edvard Beneš prezidentem na konci roku 1935. O tři roky později po podepsání Mnichovské dohody a postoupení československého pohraničí Německu abdikoval a odjel do zahraničí. Po německé okupaci zbytku Čech a Moravy 15. března 1939 se postavil do čela zahraničního odboje a exilové vlády v Londýně.

„Co se stalo po mnichovském diktátu, bylo vnímáno, jako že se stalo pod hrozbou užití vnější síly - třeba potom okupace. Čili z hlediska této teorie neplatila ani Benešova abdikace z října 1938, ani zvolení Emila Háchy v listopadu 1938,“ vysvětluje Tůma.

V květnu 1945 se Edvard Beneš vrátil do Prahy. Po řádné prezidentské volbě v červnu 1946 na něj čekal těžký úkol. Vztahy mezi spojenci a Sovětským svazem, na které spoléhal, ochladly. A čím dál tím větší problémy se objevovaly i na domácí politické scéně.

„Byla to situace už permanentní politické krize, v níž se Beneš snažil být tím nadstranickým prezidentem. A asi to vnímal tak, že musí ty konflikty uhlazovat a to demokratické uspořádání do budoucna zachovat. Ale ono to bylo čím dál těžší. Hlavně proto že pak komunisté minimálně od podzimu 1947 už o to nestáli a chtěli docílit svého monopolu moci,“ dodává historik.

Edvard Beneš abdikoval 7. června 1948 - několik měsíců po únorovém komunistického převratu. Zemřel 3. září 1948 v Sezimově Ústí.

Lucie Korcová, zuj 

Zdroj:
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/edvard-benes-prezident-vyroci-zvoleni_2106191132_zuj

Foto: 
19. června 1946 se stal Edvard Beneš podruhé prezidentem Československa | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 1.0,©

Aktuality

Zobraziť všetky
30.04.2024

2% z Vašich daní

Uchádzame sa o Vašu priazeň... Uveďte naše o.z. do svojho daňového priznania resp. vyhlásenia a my Vás potešíme knižným darom. Notársky centrálny register určených právnických osôb Informácie o určenej právnickej osobe Evidenčné čí…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
24.03.2024

DUCHOVNÉ STRETNUTIE NA TÉMU “LADOMIRSKE MNÍŠSTVO” 

V nedeľu víťazstva pravoslávia sa uskutočnilo s požehnaním Jeho Blaženosti Rastislava arcibiskupa prešovského a metropolitu českých krajín a Slovenska duchovné stretnutie mládeže a veriacich na tému “Ladomirske mníšstvo” v chráme sv. archanjela …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
24.03.2024

Ako dopadli voľby v Prešovskom kraji

Pellegrini získal v Prešovskom kraji o 35-tisíc hlasov viac hlasov než minule Čaputová V Harabinovom okrese vyhral Korčok. PREŠOV. V minulých prezidentských voľbách dostala v Prešovskom kraji v prvom kole najviac hlasov Zuzana Čaputová, kr…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
23.03.2024

Moskva žiada Berlín, aby uznal blokádu Leningradu za genocídu

Chce aj peniaze Ruská diplomacia žiada Nemecko, aby uznalo 900-dňové obliehanie Leningradu počas druhej svetovej vojny za genocídu. V pondelok ho k tomu vyzvala v diplomatickej nóte, v ktorej zároveň požaduje od Berlína ďalšie odškodnenie pre…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
23.03.2024

Rozhovor. Slovenský venkov nikdy sounáležitost s Čechy necítil

Společný národ byla idea elit, říká historik Jan Rychlík S profesorem Janem Rychlíkem, který právě teď o dějinách Slovenska vydává knihu, o českých četnících na Muráni, o Svaté říši římské, o Masarykově konceptu čechoslovakismu, trochu i o ko…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
22.03.2024

V Prešove rokovali biskupi na 35. plenárnom zasadaní Rady hierarchov

Gréckokatolícki biskupi sa v utorok 19. marca zišli na arcibiskupskom úrade v Prešove na 35. plenárnom zasadaní Rady hierarchov. Zasadanie tohto zákonodarneho zboru sa uskutočnilo po dvoch rokoch, nakoľko po zrieknutí sa úradu prešovského arcibi…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Paraska Vasyľovi:
- A kiď sja na mene posmotryš, ta z kotroho štatu/zemľi soj dumaš, žebym mohla pochodyty?
- Z Italiji...!
- Temperamentna brunetka, što...?!
- ....bo mi furt lem makarony varyš...!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať