Před 75 lety začala konference vítězných mocností v německé Postupimi

27.07.2020


Porážka nacistického Německa v květnu 1945 postavila členy protihitlerovské koalice před nutnost nalézt shodu na uspořádání poměrů v poválečné Evropě. Nejvyšší představitelé USA, Británie a Ruska jednali o budoucnosti kontinentu už během války na konferencích v Teheránu a Jaltě. Potřetí se sešli 17. července 1945 v německé Postupimi.

Výsledek této konference sice byl prezentován jako úspěch, průběh jednání však odhalil hluboké rozpory mezi spojenci.

Za jednací stůl v postupimském zámku Cecilienhof zasedl americký prezident Harry Truman, jenž v úřadu krátce předtím nahradil zesnulého Franklina Delano Roosevelta, a britský premiér Winston Churchill, kterého však po prohraných volbách na konferenci vystřídal labourista Clement Attlee.

Jediným státníkem se zkušenostmi z předchozích jednání takzvané velké trojky tak v Postupimi nakonec zůstal sovětský vůdce Josif Stalin. Ten navíc těžil z přítomnosti Rudé armády ve střední a východní Evropě, o jejíž ovládnutí mu šlo.

Program čtyř D
Klíčovým tématem konference v Postupimi byl osud poraženého a okupovaného Německa. Spojenci se shodli na tom, že vůči Berlínu budou uplatňovat principy označované jako čtyři „D“, tedy demilitarizaci, denacifikaci, dekartelizaci průmyslu a demokratizaci politického systému.

V souvislosti s posledně jmenovaným bodem Spojenci rozhodli, že na místní a regionální úrovni budou v Německu ustaveny volené samosprávné orgány, ale právo rozhodovat o záležitostech celostátního významu připadne nově zřízené Spojenecké kontrolní radě pro Německo.

Další evropskou zemí, o jejímž osudu se v Postupimi jednalo, bylo Polsko. Stalin si již dříve vymohl na Američanech a Britech souhlas s tím, že si Sovětský svaz ponechá východní část polského území, kterou anektoval v září 1939.

Polsko se za to dočkalo teritoriálního odškodnění na účet Německa, zejména posunutí polsko-německé hranice na linii řek Odra a Nisa.

Postupimská konference toto řešení de facto potvrdila, byť s podmínkou, že definitivní podobu získá až na základě pozdější mírové smlouvy mezi Berlínem a Varšavou.

USA mají atomovou zbraň, informoval Truman Stalina
S územními změnami ve střední Evropě nevyhnutelně souvisela otázka vysídlení německého obyvatelstva z Polska, Československa a Maďarska.

K němu v té době už živelně docházelo, přičemž nezřídka mělo velmi brutální charakter. Velmoci vyjádřily s odsunem souhlas, zdůraznily ale, že musí být prováděn „spořádaně a lidsky.“

Postupimská konference se netýkala pouze evropských záležitostí. Zástupci USA, Británie a Číny vydali v jejím průběhu prohlášení, v němž stanovili podmínky japonské kapitulace.

Země vycházejícího slunce dostala na výběr mezi složením zbraní a totálním zničením. Spojené státy už disponovaly atomovou bombou, o čemž americký prezident Truman na postupimské konferenci informoval Stalina.

Právě 16. července 1945 se ve Spojených státech uskutečnil první úspěšný jaderný pokus – tento úspěch měl být trumfem pro jednání s Rusy. Nicméně Stalin nejevil známky jakéhokoli překvapení, neboť o celém projektu dávno věděl od svých špionů.

Podpis závěrečných dokumentů postupimské konference na počátku srpna 1945 byl prezentován jako velký diplomatický úspěch, přestože řada sporných otázek zůstala nedořešena.

Během jednání se navíc stále zřetelněji projevovala názorová propast mezi Sovětským svazem na jedné straně, a Spojenými státy a Británií na straně druhé.

Prezident Truman například opakovaně kritizoval Stalina za jeho politiku ve východní Evropě a na Balkáně. Západní spojenci rovněž odmítli některé požadavky Moskvy, mimo jiné územní nároky vůči Turecku nebo převzetí kontroly nad částí italských kolonií v severní Africe.

Netrvalo dlouho, a z někdejšího válečného spojenectví mezi komunistickým Ruskem a západními demokraciemi zůstaly jen trosky. Na nich posléze vyrostl nový konflikt, známý jako studená válka.

Zdroj: 
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3141437-pred-75-lety-zacala-konference-viteznych-mocnosti-v-nemecke-postupimi

Foto:
Velká trojka v Postupimi – rozhodla o Evropě podle Stalinových karet.  Zdroj: Wikipedia.org

Aktuality

Zobraziť všetky
30.09.2020

Pripravujeme: Ivan Pop: Malé dejiny Rusínov, 2020

"Dejiny do každej rusínskej rodiny..." Ivan Pop: Malé dejiny Rusínov  druhé vydanie, Bratislava 2020 počet strán: 240, 120 x 210 mm mäkká šitá väzba V4 termín vydania: október  ISBN 978 - 80 - 973455 - 1 - 8  EAN  9788097345518 vysádza…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
12.09.2020

Pozvánka na premiéry do Divadla A. Duchnoviča v Prešove 

V a s i l i j   S I G A R E V D E T E K T O R   L Ž I manželská komédia preklad: Valerij KUPKA výber hudby, výprava a réžia: Svetozár SPRUŠANSKÝ hrajú Jevgenij LIBEZŇUK Ľudmila LUKAČÍKOVÁ Jozef PANTLIKÁŠ slovenské premiéry: 18. a …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
11.09.2020

Parazitológ Flegr: Kto vraví, že COVID-19 je banálne ochorenie, by sa mal vrátiť do školy

„Z nového koronavírusu si môžeme urobiť zabijaka alebo detskú chorobu, záleží len na tom, ako energicky a včasne s ním budeme bojovať,“ hovorí v rozhovore pre Denník N český parazitológ a evolučný biológ Jaroslav Flegr. COVID-19 nie je v žiad…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
11.09.2020

ROZHOVOR. Režisér Marko Škop: Svetové sprisahanie s čipovaním sa neonacistom vypláca. Nakrútil film roka Nech je svetlo

Postaral sa o jednu z najväčších udalostí slovenského filmu. Ukázalo sa v ňom všeličo: ekonomická zaostalosť Slovenska, stúpajúce fašistické tendencie, tichý súhlas cirkvi a nečinnosť polície, vychladnuté vzťahy. MARKO ŠKOP získal cenu Slnko …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
10.09.2020

Do školy kedysi a dnes: Nekonečné prázdniny, kratší školský rok

Už dávno nepredchádzali začiatku školského roka také zložité prípravy a nesprevádzalo ho toľko neistoty ako teraz. Ministerstvo muselo vydať osobitný manuál pre každý stupeň škôl. Ako sa správať pri vstupe do budovy, čo s rúškami na chodbách, v …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
10.09.2020

Utajený hrdina Wetzler: o tom, že ušiel z Osvienčimu, nevedeli ani jeho kolegovia v knižnici

Utiekol z Osvienčimu, no o svojom hrdinstve nehovoril ani kolegom, spomína jeho kolegyňa z ružinovskej knižnice. Tú chvíľu, ktorá sa odohrala v horúci bratislavský letný deň, si vie knihovníčka Darina Horáková vybaviť aj po dlhých rokoch. Spá…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Rano sja zviduje Vasyľ ženy:
-Parasko, što jes soj podumala, kiď jem sja vernuv v noči pjanyj zo siňakom pid okom?
-Nyč jem soj ne dumala...! Kiď jes sja vernuv - siňak jes iši ne mav...!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať