Přistávající vojenská letadla a blížící se tanky. Před 53 roky začala okupace Československa
Před 53 lety probudil spící Pražany zvuk vojenských letadel. Na letišti v Ruzyni přistávala v minutových intervalech od druhé hodiny ráno. Už před půlnocí 20. srpna ale začala okupační vojska států Varšavské smlouvy překračovat z několika směrů československé hranice. Ještě v noci se lidé z vysílání rozhlasu dozvěděli o obsazení země. Okupanti zůstali přes 20 let, na svědomí mají víc než čtyři stovky obětí.
„Ulicemi Prahy jel sovětský obrněný vůz a na jeho pancéřové kapotě ležela československá vlajka zbrocená krví. Jsou lidé, kteří v této chvíli cítí fyzickou bolest. Viděl jsem takové, kteří se s holýma rukama, snad pouze s československým praporem vlasti postavili tanku pětatřicet tun těžkému,“ popisoval ve vysílání Československého rozhlasu 21. srpen hlasatel Vladimír Fišer. Právě od něj se posluchači dozvěděli o tom, že začala okupace země.
Kvůli přerušení spojení tehdy mohli posluchači zbytek prohlášení slyšet jen ve vysílání rozhlasu ‚po drátě‘.
„Vysílat už nebudeme asi dlouho, protože před budovou je sovětská pěchota, která již brzy jistě obsadí budovu Československého rozhlasu,“ zaznělo ve vysílání. Vysílače začaly znovu fungovat až o pár hodin později.
Časně ráno už stály před budovou rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze sovětské tanky. Dav lidí vojáci rozehnali střelbou a nechali za sebou několik mrtvých.
Nedělal machra
Pak se dostali do budovy. V té době z ní vysílal také redaktor Karel Tejkal.
„Vešel vojáček. Já si pamatuju, že byl malý, měl plášť až na paty, špinavý, v ruce samopal. Samozřejmě nezaklepal, otevřel, nerozrazil, byl civilizovaný, nerozrazil dveře, vešel. A tím samopalem, aniž promluvil, mi takhle ukázal jakože mám vypadnout. No tak jsem poslechl. Ono na samopal člověk špatně reaguje, když dělá machra,“ vzpomínal.
Hned první den okupanti zabili desítky civilistů, nejvíc právě v Praze. Rozhlas dál vyzýval lidi k tomu, aby zachovali klid a šli do práce jako obvykle.
„Naše síla není v tom, že se umíme postavit beze zbraně tanku. My musíme svou sílu prokázat v týdnech, měsících a snad i letech, která nadejdou. Musíme prokázat mravní převahu,“ povzbuzoval moderátor posluchače.
Ukončila Pražské jaro
Okupace ukončila Pražské jaro, proces demokratizace společnosti, proti kterému se stavěl Sovětský svaz. K invazi ale mohli mít Sověti i jiný důvod, a to ten, že v Československu potřebovali ukrýt jaderné zbraně.
„V podstatě se o uložení jaderných zbraní u nás uvažovalo od roku 1962, a teprve v roce 1965 souhlasila československá strana s tím, že tady Rusům vybudujeme tři sklady, každý z nich ovšem dvojitý, takže v reálu se jedná o šest skladů. Ty sklady jsme začali stavět a měly být dokončeny zhruba kolem roku 1968,“ objasnil možný historický vývoj prezident Společnosti pro výzkum historického podzemí Ladislav Lahoda.
26. srpna podepsali českoslovenští politici pod tlakem Moskevský protokol a přijali tak podmínky předložené Sověty. Okupanti opustili Československo po téměř třiadvaceti letech v červnu 1991.
Zuzana Machálková
Zdroj:
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/pred-53-lety-zacala-okupace-ceskoslovenska-vojsky-varsavske-smlouvy_2108210834_voj
Foto:
Srpen 1968 - Prolomení barikád u Českého rozhlasu sovětskými okupanty, Praha, Vinohradská třída | Avtor: Oldřich Bečvář
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2024
2% z Vašich daní
Uchádzame sa o Vašu priazeň...
Uveďte naše o.z. do svojho daňového priznania resp. vyhlásenia a my Vás potešíme knižným darom.
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej právnickej osobe
Evidenčné čí…
25.04.2024
Virológ Borecký – vedec, profesor, akademik s rusínskymi koreňmi
25. apríla uplynie sto rokov od narodenia významného virológa, imunológa a dlhoročného šéfa Virologického ústavu SAV Ladislava Boreckého, ktorý pochádzal z Uble, z rusínskej rodiny na Hornom Zemplíne.
V lete 1904 prišiel do Uble na Hornom Zempl…
16.04.2024
Pozvánka. RUSÍNSKÝ DEN v Lužickém semináři v Praze
Společnost přátel Lužice a Společnost přátel Podkarpatské Rusi vás zvou na
RUSÍNSKÝ DEN
v sobotu 20. 4. 2024 v Lužickém semináři v Praze.
Na programu, který začíná v 10 hodin dopoledne, jsou přednášky, beseda, divadlo i ochutnávka tradi…
16.04.2024
Pozvánka na premiéru do DAD
Obsahové posolstvo inscenácie Romulus Veľký na javisku prešovského DAD je mrazivo aktuálne
(Tlačová správa)
Prešov, 16. apríla – S otázkami či sme ako ľudská civilizácia schopní nejakej obnovy alebo sme už len chaotické spoločenstvo prichá…
15.04.2024
Vasyľovy Jaburovy uďilyly Zolotu medajlu PU
Jak informovav Іnštitut rusyňskoho jazŷka i kulturŷ Pr’ašivskoj univerzitŷ v Pr’ašovi (PU), v ponediľok 15-ho apriľa 2024-ho roku odbŷlo s’a svjatočne zasidaňa Akdemičnoj hromadŷ PU.
V ramkach ňoho udiľovala s’a i najvŷsša nahoroda univerzitŷ…
14.04.2024
Rozhovor. Kto bol prvý a najlepší Čechoslovák?
Keď je reč o československom odboji a o vzniku Československa, ako prví sa uvádzajú Masaryk, Štefánik, Beneš. No chýba ešte jedno kľúčové meno - novinár, literárny kritik, diplomat Bohdan Pavlů, dušou Slovák i Čech, osobnosť, na ktorú sa malo za…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Zo zdravotnoj karty ujka Vasyľa: Psychicki zabolityj ne je, lem prosto durak...
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať