Raději ruský Sputnik než čekat měsíce. Zájem Čechů o vakcínu je překvapivý

07.04.2021


Podpora vakcíny Sputnik V je v Česku překvapivě vysoká. Pokud by jí úřady udělily výjimku, nechalo by si ji píchnout téměř čtyřicet sedm procent dotázaných, kteří dosud očkovací látku nedostali. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury STEM/MARK pro MF DNES mezi tisícovkou obyvatel ve věku od 18 do 75 let z celé republiky.

Nechat se očkovat Sputnikem mají zájem nejčastěji lidé starší 60 let, naopak mezi mladými ve věku od 18 do 29 let je nejvíce těch, kteří by vakcínu nevyužili ani přesto, že by dostala od českých úřadů výjimku.

 „Mezi nejčastější důvody, které odmítači ruské vakcíny Sputnik zmiňují, patří nedůvěra v účinnost a kvalitu této vakcíny, což zmiňuje čtyřicet procent lidí, dále pak požadavek na schválení vakcíny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), kterou uvedla čtvrtina lidí, a rovněž nedůvěra v Rusko, což zmínilo dvaadvacet procent respondentů,“ doplňuje Bohumil Hurda, analytik výzkumné agentury STEM/MARK.

„Zajímavé je, že nedůvěra v rychlý vývoj vakcíny, která byla u jiných vakcín poměrně velkým tématem, je v případě Sputniku problém jen pro necelá tři procenta odmítačů této vakcíny,“ uvádí také.

Zájem o očkování v Česku prudce stoupá
Výzkum zároveň ukázal, že každý čtvrtý člověk se očkovat nechce, a naopak naočkovaných je pět procent z dotázaných. Když porovnáme ochotu lidí nechat se očkovat v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku nebo Bulharsku, je právě v České republice zájem z těchto pěti evropských zemí nejvyšší.

Sputnik V a Česká republika
46,6 procent lidí, jež dosud nebyli očkovaní, by vakcínu Sputnik V využilo, kdyby dostala od českých úřadů výjimku. 53,4 procent lidí by ji odmítlo.
Z těch, co by odmítli, uvádí nejvíce lidí obecnou nedůvěru k účinnosti či kvalitě (40,2  procent), požadavek schválení EMA (25,4 procent),  nedůvěru v Rusko (21,9 procent), nedostatek informací pro rozhodnutí (5,8 procenta), nedůvěru v rychlý vývoj vakcín (2,9 procent) a zbytek neví (3,8 procenta)
Nejochotnější se očkovat jsou muži, lidé ve věku 60 až 75 let, jedinci bez maturity, obyvatelé Moravy a obcí do 999 obyvatel
Zdroj: Průzkum agentura STEM/MARK pro MF DNES


Podle průzkumu National pandemic alarm, který monitoruje postoje a nálady ve společnosti právě s ohledem na pandemii, v Česku spolu s Maďarskem zájem prudce stoupá od 19. února. V Česku do té doby mělo zájem o očkování 50 procent lidí, o měsíc později už to bylo 57 procent. Výzkum vychází z dat tří agentur NMS Market Research, Nielsen Admosphere a STEM/MARK.

„Zhoršující se koronavirová situace, narůstající počty hospitalizovaných nebo zemřelých a zároveň prodlužující se čekání na dodávku vakcíny žene lidi k tomu, že si řeknou, že už by chtěli být očkováni a je jim v podstatě jedno čím,“ říká sociolog Jaroslav Hart. „Strach z nákazy je pravděpodobně silnější než strach z neschválené vakcíny,“ dodává.

Podpora Sputniku V je překvapivá
Vysoká podpora neschválené vakcíny Sputnik V vyplývající z nového průzkumu je překvapivá. Zároveň potvrzuje, že počet lidí ochotných nechat se očkovat neschválenou vakcínou roste. 

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger se tento týden odvolával na podobný průzkum, který však popisoval nižší podporu lidí Sputniku V. Šlo o průzkum National Pandemic alarm z poloviny března, ze kterého vyplývá, že z 2 100 respondentů by neschválené vakcíny jako čínský Sinopharm nebo americký Novavax uvítala čtvrtina lidí. Dalších 18 procent nemělo jasný názor.

Nicméně podle premiéra Andreje Babiše nyní Česká republika počká na stanovisko unijní Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Babiš to prohlásil po odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného tento týden.

Sám ministr Arenberger ale řekl, že existuje teoretická možnost, že by se stát zajímal o neschválené preparáty při klinickém testování. Naznačil, že Česká republika by mohla usilovat o klinické testování vakcíny, ale konkrétněji o tom mluvit nechtěl. Následně s ředitelkou Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) otázku Sputniku řešil. Úřad pak ale zopakoval, že k ruské vakcíně žádné podklady a odborné studie nemá.

Do Česka lze vakcínu dostat jen třemi způsoby – na základě výjimky ministerstva, na základě klinické studie nebo po hodnocení v Evropské unii. 

Z toho zdánlivě nejsnazší cesta je na základě výjimky ministerstva zdravotnictví, které by vydalo podle zákona o léčivech povolení Sputniku V uvést ho na trh bez registrace, tedy výjimečně dočasně. Právě tak stát postupoval například u léku Remdesivir. K výjimce by ale muselo mít stanovisko právě Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

„V souvislosti s vakcínou Sputnik V nebyl zahájen žádný oficiální proces,“ zopakovala několikrát ředitelka SÚKL Irena Storová. A aby SÚKL vůbec mohl rozhodovat, muselo by ministerstvo dodat dokumentaci k léku, ze které by pak experti mohli usoudit, zda je vakcína bezpečná, účinná a lze ji aplikovat lidem.

Bavorsko chystá výrobu
Nejsnazší pro Českou republiku je počkat na unijní schválení právě lékovou agenturou EMA. Ta zahájila průběžné hodnocení vakcíny 4. března, běžně trvá posouzení několik měsíců.

Sputnik V byl dosud schválen pro nouzové užití v 59 státech nebo územích, ve více než dvacítce zemí se vakcínou očkuje – například v Maďarsku, Srbsku nebo Bělorusku.

Zároveň tento týden oznámilo Bavorsko, že se dohodlo s Ruskem na výrobě vakcíny Sputnik V. Předpokladem i v tomto případě je, aby vakcína byla schválena Evropskou lékovou agenturou nebo Německem.

Sputnik V už také nakoupilo z Ruska Slovensko, které jej ale nyní má Rusku vrátit. Poté, co se ohradilo, že zaslaná šarže vakcín je jiná, než kterou zkoumá EMA a lékařský časopis The Lancet, odpovědělo Rusko tím, že Slováci porušili kontrakt a ať vakcínu vrátí.

Autoři: Václav Janouš, van

Zdroj: 
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sputnik-vakcina-koronavirus-ockovani-renberger.A210410_085847_domaci_vlc

Foto: Sputnik V
Zdroj: clinica-opora.ru

Aktuality

Zobraziť všetky
10.05.2021

Rodák z Podkarpatské Rusi. Neznámý příběh československého podvodníka století. Špion, byznysmen i mediální magnát v jedné osobě

Ian Robert Maxwell, vlastním jménem Abraham Leib Hoch, později užíval jméno Ján Ludvík Hoch, (10. června 1923, Slatinské Doly, ČSR (dnes část ukrajinské obce Solotvina) – 5. listopadu 1991, poblíž Kanárských ostrovů, místo pohřbení - židovský hř…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
09.05.2021

Vihorlatské múzeum na prahu novej sezóny naživo aj online

HUMENNÉ. Pandemické opatrenia na dlhší čas uzatvorili aj kultúrne inštitúcie. Jednou z nich je Vihorlatské múzeum. Už niekoľko mesiacov funguje v online priestore. Avšak to nebráni pracovníkom vo vytváraní  zaujímavých projektov, ktoré si návštevn…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
09.05.2021

DO SNINY SA VRÁTI SALVADOR DALÍ

SNINA. Najznámejší predstaviteľ surrealizmu, španielsky maliar, sochár, fotograf, vlastným menom Salvador Dominigo Felipe Jacinto Dalí Domenech v máji zavíta do Galérie Andrej Smolák v podobe litografického diela Fluor Dalí. Tento obraz tu už bo…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
08.05.2021

Dejiny kresťanstva. Holá pravda o najranejších kresťanských spisoch

Niektoré listy, ktoré k nám došli pod Pavlovým menom a ako také boli akceptované antickými kresťanmi, neboli nadiktované Pavlom. Holá pravda o najranejších kresťanských spisoch Ilustračná fotomontáž zvitku s Ježišovou tvárou v pozadí. Zdroj:…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
08.05.2021

Historik: Do divízie SS vstúpili aj ukrajinskí dobrovoľníci

Nemeckú armádu spočiatku tvorili nielen čistokrvní Nemci, čo zodpovedalo Hitlerovej predstave o takzvanej čistej rase, ale neskôr do nej pribudli aj príslušníci iných národov Európy. „Vo východoeurópskom priestore bola 14. divízia Waffen SS 'Hal…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
07.05.2021

Fotografie oživili pamiatky rusínskych obcí

REGIÓN. Mladá 25-ročná fotografka MÁRIA GALIŠINOVÁ sa rozhodla prostredníctvom projektu zvečniť rusínsku kultúru. Síce pochádza z Bratislavy, sama o sebe tvrdí, že sa srdcom cíti „celoslovensky“, keďže jej mama sa narodila v Piešťanoch a otec je…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Ujko Vasyľ:
-Chodžu soj lem tak, pozoruju svit kolo sebe... I kladu soj lem jeden opros/žvidaňa: Bude dojs misca v pekľi pro všytkych...?
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať