Říkají jim zrádci
Řada ukrajinských mužů nechce boj
Někteří ukrajinští muži nechtějí bojovat za svou vlast proti ruskému nepříteli a přejí si odejít za svými rodinami do zahraničí, aby své blízké finančně zajistili. Kvůli vyhlášené povinné mobilizaci to ale v mnoha případech není možné. Řada mužů tak hledá alternativní cesty, jak se opět shledat se svými milovanými. Mnohdy to ale znamená zaplatit nemalou částku.
Když ráno 24. února propukla ruská invaze, obchodník Anton neváhal, posadil manželku a dvě děti do auta a vyrazil s rodinou k hranicím s EU. Zatímco byla rodina na cestě, ukrajinská vláda oznámila, že muži ve věku od osmnácti do šedesáti let zemi nesmí kvůli vpádu nepřítele opustit.
Pro Antona, jenž si nepřál uvést své příjmení, to znamenalo, že zatímco jeho blízcí přešli hranice, on začal hledat způsob, jak se s nimi znovu sejít. „Povinnost vůči rodině má přednost,“ řekl stanici Deutsche Welle (DW).
Anton následně zamířil do vesnice na hranici s Rumunskem, kde chtěl překročit řeku Tisu. „Bylo nás několik můžu, ale místní nás udali a dopadli nás,“ uvedl s tím, že se později dozvěděl, že pašeráci berou obvykle k řece čtyři lidi a za v přepočtu 120 tisíc korun jim pomohou přejít. Antona po zadržení na místě povolali do armády, neměli pro něj ale údajně vhodný úkol, takže ho poslali čekat domů. Tam opět přemýšlel, jak by mohl uniknout.
Říkají nám zrádci
Zákaz opustit zemi se nevztahuje na muže, kteří mají tři a více nezletilých dětí, svobodné otce či lidi se zdravotním postižením. Výjimku mají i studenti zahraničních univerzit, řidiči transportů humanitární pomoci nebo muži s trvalým pobytem v zahraničí. Ti, kteří nespadají do žádné z kategorií, podle DW volí cestu přes anektovaný Krym, hlásí se na zahraniční univerzity, hledají práci jako řidiči dodávek nouzové pomoci nebo se snaží přejít hranice pěšky.
Na sociálních sítích existují účty, které zájemcům o odchod předávají informace. Například o tom, jak se zpětně zapsat na některou z unijních univerzit. DW uvádí, že správci kanálu na Telegramu s názvem Pomoc na hranici za v přepočtu 35 tisíc korun nabízejí certifikát osvobozující muže od vojenské služby ze zdravotních důvodů. Další nabídka údajně zahrnuje opuštění země právě v autě s humanitární pomocí.
Antonovi se nakonec podařilo Ukrajinu opustit díky nadaci provozované jeho přáteli. „Nadace požádala o výjezdní povolení. Auta se vrátila na Ukrajinu s nouzovou pomocí, ale já zůstal v EU. Mužům, jako jsem já, na Ukrajině říkají zrádci. Kdybych neměl děti, byl bych dávno na frontě. Ale nepořizovali jsme si je proto, aby s nimi žena musela sama živořit,“ řekl.
Petici podepsalo 27 tisíc lidí
Ukrajinský právník Alexander Gumirov z Oděsy v květnu vytvořil online petici , která požaduje, aby vláda zrušila zákaz cestování mužů do ciziny a místo toho vyzvala k náboru dobrovolníků. Dokument podepsalo přes 25 tisíc lidí, což je hranice nutná pro reakci prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten uvedl, že vše probíhá v souladu se stanným právem.
Gumirov i nadále považuje zákaz za bezdůvodný. Tvrdí, že mnoho mužů na Ukrajině nyní nemůže najít práci, takže nedokážou uživit své rodiny. Zákaz podle něj navíc vede ke korupci. „Pokud chce člověk bránit svou vlast, není potřeba zakázat vycestování. Stejně tak je takový zákaz zbytečný, pokud lidé zemi bránit nechtějí,“ líčí.
DW uvádí, že ukrajinští muži, kteří odcestují do zahraničí, mnohdy čelí kritice ze strany manželek těch, co se dobrovolně přihlásili do bojů.
„Petice je formulována nesprávně. Zní to, jako že lidé prostě mohou odejít a nechat bojovat dobrovolníky. To je nespravedlivé,“ uvedla ukrajinská právnička, jenž je s dětmi v EU a přála si zůstat v anonymitě. „Můj muž chtěl bojovat, ale také chce vidět své děti,“ prohlásila s tím, že navrhuje udělit vojákům krátkou dovolenou a umožnit jim cestovat do zahraničí.
Kolik mužů ve věku od osmnácti do šedesáti let Ukrajinu od zahájení invaze opustilo, není jasné. Ukrajinské ministerstvo vnitra nicméně v březnu oznámilo, že se do země vrátilo ze zahraničí bránit domov asi 80 tisíc mužů.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky od začátku války odešlo z Ukrajiny celkem 8,8 milionu lidí. Kolem 3,3 milionu se podle úřadu zase vrátilo. V EU se nejvíce utečenců zaregistrovalo v Polsku, Německu a Česku.
Ditta Kotoučová
Zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-valka-invaze-rusko-odchod-muzi-branna-povinnost-armada.A220720_125635_zahranicni_dtt?zdroj=vybava_recombee
Foto (ilustračné): Vojna na Ukrajine
zdroj:FB
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2024
2% z Vašich daní
Uchádzame sa o Vašu priazeň...
Uveďte naše o.z. do svojho daňového priznania resp. vyhlásenia a my Vás potešíme knižným darom.
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej právnickej osobe
Evidenčné čí…
25.04.2024
Virológ Borecký – vedec, profesor, akademik s rusínskymi koreňmi
25. apríla uplynie sto rokov od narodenia významného virológa, imunológa a dlhoročného šéfa Virologického ústavu SAV Ladislava Boreckého, ktorý pochádzal z Uble, z rusínskej rodiny na Hornom Zemplíne.
V lete 1904 prišiel do Uble na Hornom Zempl…
16.04.2024
Pozvánka. RUSÍNSKÝ DEN v Lužickém semináři v Praze
Společnost přátel Lužice a Společnost přátel Podkarpatské Rusi vás zvou na
RUSÍNSKÝ DEN
v sobotu 20. 4. 2024 v Lužickém semináři v Praze.
Na programu, který začíná v 10 hodin dopoledne, jsou přednášky, beseda, divadlo i ochutnávka tradi…
16.04.2024
Pozvánka na premiéru do DAD
Obsahové posolstvo inscenácie Romulus Veľký na javisku prešovského DAD je mrazivo aktuálne
(Tlačová správa)
Prešov, 16. apríla – S otázkami či sme ako ľudská civilizácia schopní nejakej obnovy alebo sme už len chaotické spoločenstvo prichá…
15.04.2024
Vasyľovy Jaburovy uďilyly Zolotu medajlu PU
Jak informovav Іnštitut rusyňskoho jazŷka i kulturŷ Pr’ašivskoj univerzitŷ v Pr’ašovi (PU), v ponediľok 15-ho apriľa 2024-ho roku odbŷlo s’a svjatočne zasidaňa Akdemičnoj hromadŷ PU.
V ramkach ňoho udiľovala s’a i najvŷsša nahoroda univerzitŷ…
14.04.2024
Rozhovor. Kto bol prvý a najlepší Čechoslovák?
Keď je reč o československom odboji a o vzniku Československa, ako prví sa uvádzajú Masaryk, Štefánik, Beneš. No chýba ešte jedno kľúčové meno - novinár, literárny kritik, diplomat Bohdan Pavlů, dušou Slovák i Čech, osobnosť, na ktorú sa malo za…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Vasyľ čuje Paraskyn holos z kupelky:
-Ľubyť - ne ľubyť, ľubyť - ne ľubyť, ľubyť - ne ľubyť... i tak samo pjatnacet mynut...
-Parasko, ne mohla by jes soj vyščipuvaty/vytorhuvaty pavučajky potychy...!
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať