Říkají jim zrádci
Řada ukrajinských mužů nechce boj
Někteří ukrajinští muži nechtějí bojovat za svou vlast proti ruskému nepříteli a přejí si odejít za svými rodinami do zahraničí, aby své blízké finančně zajistili. Kvůli vyhlášené povinné mobilizaci to ale v mnoha případech není možné. Řada mužů tak hledá alternativní cesty, jak se opět shledat se svými milovanými. Mnohdy to ale znamená zaplatit nemalou částku.
Když ráno 24. února propukla ruská invaze, obchodník Anton neváhal, posadil manželku a dvě děti do auta a vyrazil s rodinou k hranicím s EU. Zatímco byla rodina na cestě, ukrajinská vláda oznámila, že muži ve věku od osmnácti do šedesáti let zemi nesmí kvůli vpádu nepřítele opustit.
Pro Antona, jenž si nepřál uvést své příjmení, to znamenalo, že zatímco jeho blízcí přešli hranice, on začal hledat způsob, jak se s nimi znovu sejít. „Povinnost vůči rodině má přednost,“ řekl stanici Deutsche Welle (DW).
Anton následně zamířil do vesnice na hranici s Rumunskem, kde chtěl překročit řeku Tisu. „Bylo nás několik můžu, ale místní nás udali a dopadli nás,“ uvedl s tím, že se později dozvěděl, že pašeráci berou obvykle k řece čtyři lidi a za v přepočtu 120 tisíc korun jim pomohou přejít. Antona po zadržení na místě povolali do armády, neměli pro něj ale údajně vhodný úkol, takže ho poslali čekat domů. Tam opět přemýšlel, jak by mohl uniknout.
Říkají nám zrádci
Zákaz opustit zemi se nevztahuje na muže, kteří mají tři a více nezletilých dětí, svobodné otce či lidi se zdravotním postižením. Výjimku mají i studenti zahraničních univerzit, řidiči transportů humanitární pomoci nebo muži s trvalým pobytem v zahraničí. Ti, kteří nespadají do žádné z kategorií, podle DW volí cestu přes anektovaný Krym, hlásí se na zahraniční univerzity, hledají práci jako řidiči dodávek nouzové pomoci nebo se snaží přejít hranice pěšky.
Na sociálních sítích existují účty, které zájemcům o odchod předávají informace. Například o tom, jak se zpětně zapsat na některou z unijních univerzit. DW uvádí, že správci kanálu na Telegramu s názvem Pomoc na hranici za v přepočtu 35 tisíc korun nabízejí certifikát osvobozující muže od vojenské služby ze zdravotních důvodů. Další nabídka údajně zahrnuje opuštění země právě v autě s humanitární pomocí.
Antonovi se nakonec podařilo Ukrajinu opustit díky nadaci provozované jeho přáteli. „Nadace požádala o výjezdní povolení. Auta se vrátila na Ukrajinu s nouzovou pomocí, ale já zůstal v EU. Mužům, jako jsem já, na Ukrajině říkají zrádci. Kdybych neměl děti, byl bych dávno na frontě. Ale nepořizovali jsme si je proto, aby s nimi žena musela sama živořit,“ řekl.
Petici podepsalo 27 tisíc lidí
Ukrajinský právník Alexander Gumirov z Oděsy v květnu vytvořil online petici , která požaduje, aby vláda zrušila zákaz cestování mužů do ciziny a místo toho vyzvala k náboru dobrovolníků. Dokument podepsalo přes 25 tisíc lidí, což je hranice nutná pro reakci prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten uvedl, že vše probíhá v souladu se stanným právem.
Gumirov i nadále považuje zákaz za bezdůvodný. Tvrdí, že mnoho mužů na Ukrajině nyní nemůže najít práci, takže nedokážou uživit své rodiny. Zákaz podle něj navíc vede ke korupci. „Pokud chce člověk bránit svou vlast, není potřeba zakázat vycestování. Stejně tak je takový zákaz zbytečný, pokud lidé zemi bránit nechtějí,“ líčí.
DW uvádí, že ukrajinští muži, kteří odcestují do zahraničí, mnohdy čelí kritice ze strany manželek těch, co se dobrovolně přihlásili do bojů.
„Petice je formulována nesprávně. Zní to, jako že lidé prostě mohou odejít a nechat bojovat dobrovolníky. To je nespravedlivé,“ uvedla ukrajinská právnička, jenž je s dětmi v EU a přála si zůstat v anonymitě. „Můj muž chtěl bojovat, ale také chce vidět své děti,“ prohlásila s tím, že navrhuje udělit vojákům krátkou dovolenou a umožnit jim cestovat do zahraničí.
Kolik mužů ve věku od osmnácti do šedesáti let Ukrajinu od zahájení invaze opustilo, není jasné. Ukrajinské ministerstvo vnitra nicméně v březnu oznámilo, že se do země vrátilo ze zahraničí bránit domov asi 80 tisíc mužů.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky od začátku války odešlo z Ukrajiny celkem 8,8 milionu lidí. Kolem 3,3 milionu se podle úřadu zase vrátilo. V EU se nejvíce utečenců zaregistrovalo v Polsku, Německu a Česku.
Ditta Kotoučová
Zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-valka-invaze-rusko-odchod-muzi-branna-povinnost-armada.A220720_125635_zahranicni_dtt?zdroj=vybava_recombee
Foto (ilustračné): Vojna na Ukrajine
zdroj:FB
Aktuality
Zobraziť všetky15.09.2023
P.R. MAGOCSI: TRADÍCIA AUTONÓMIE NA KARPATSKEJ RUSI
MAGOCSI, Paul Robert. The Heritage of Autonomy in Carpathian Rus’. Historický časopis, 2017, 65, 1, pp. 79-97, Bratislava.
Bи можете знайти статтю українською TYT: Традиція автономії на Карпатської Русі включаючи Закарпаття
Keď sa Soviets…
14.09.2023
Rozhovor: Kto sú Rusíni?
Profesor Michal Šmigeľ je Rusín a týmto etnikom žijúcim na úpätí Karpát vo viacerých štátoch sa aj ako historik z Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici zaoberá.
Isté sympatie k Rusku pretrvávajú a časť Rusínov, ako aj Slovákov je podľa pr…
13.09.2023
Koľkokrát chceli zabiť Jozefa Tisa
Koľko pokusov o atentát bolo na politika a neskôr aj prezidenta ľudáckeho štátu Jozefa Tisa? Podľa rôznych zdrojov minimálne päť. Vraj ho chceli zlikvidovať nacisti aj komunisti, Česi, Slováci, Nemci aj Rusi. Prečo sa žiadny pokus nevydaril, ba …
12.09.2023
Ocenili najlepšie knihy PSK za rok 2022
Knihy roka 2022 Prešovského samosprávneho kraja (PSK) sú známe. Spoznali sme najlepšie tituly pre deti i pre dospelých, náučné publikácie aj víťazné literárne diela v hlasovaní verejnosti. V poradí 6. ročník krajskej knižnej súťaže vyvrcholil v …
11.09.2023
Ivan Pop: ILLÉS-ILYÁSEVICS József
ILLÉS-ILYÁSEVICS József ( *10.11.1871 Chust, dnes Ukrajina - †19.1.1944 Budapešť, Maďarsko), právník, maďarský politik rusínského původu. Patřil k té časti rusínské inteligence, jež se ztotožnila s idejí maďarského politického národa a maďarského …
10.09.2023
Posvätný obraz alebo len kultúrne dedičstvo
Fascinujúco komplikované dejiny Rubľovovej Trojice
Ikona Trojice nikdy nebola zvlášť uctievaná v Ruskej pravoslávnej cirkvi. O jej popularitu sa pričinili najmä svetskí odborníci.
Trojica od Andreja Rubľova je nepochybne najznámejšou ruskou …
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Marča snyvo kamaratki:
-Choťila bym perežyty roman/ľubov, jak z rozpravky...
-Chybaľ z dajakym princom...?!
-Ňi, z dobrym kincjom...

Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať