SBU po raziji označila rusyňskŷj flag jak flag „republikŷ“. Lož na Rusyniv

SBU nafotyla rusyňskŷj flag i CD zo spivankamy.

V seredu 14-ho decembra 2022-ho roku Služba bezpekŷ Ukrajinŷ (SBU) robyla dalšŷ raziji v budynkach, jakŷ naležať Ukrajiňskij pravoslavnij cer’kvy. SBU znova označila cer’kov jak Ukrajiňsku pravoslavnu cer’kov Moskovskoho patriarchatu.

Orginal tekstu u kyrylici: https://www.lem.fm/sbu-po-raziyi-oznachila-rusinskyj-flag-yak-flag-republiky-lozh-na-rusiniv/ 

V skorŷch rannŷch hodynach v tot deň bezpeka začala robyty raziju i na teritoriji Chresto-Vozdvyžeňskoho soboru v misti Užhorod, kotroho nastojateľom je otec’ Dymytrij Sydor, poznatŷj z rusyňskoho ruchu.

Choc’ SBU oficialno oholosyla, že podija bŷla zamir’ana na prorosijsku diverziju i dalšŷ z tŷm povjazanŷ dila, bezpečnostnij službi pereškadžaly v Užhorodi rusyňskŷ artefaktŷ.

Flag „republikŷ“
Na znymkach, kotrŷ bŷly publikovanŷ Službov bezpekŷ Ukrajinŷ možeme vydity rusyňskŷj flag. No SBU v oficialnim vŷhološiňu pyše, že našly „prapor tak zvanoj administrativno-teritorialnoj jedynici Republika Pidkarpaťska Rus’.“ Što vlastno SBU našla?

Rusynŷ oficialno pryjaly svoju simboliku v ramkach Svitovoho kongresu Rusyniv u 2007-im roci. Za svij erb Rusynŷ pryjaly erb, kotrŷj v časach medživojnovoj Čechoslovac’koj republikŷ, do kotroj skladu naležala i vtohdŷšňa Pidkarpaťska Rus’, dnešňa Zakarpaťska oblasť Ukrajinŷ, bŷv erbom zemskŷm, teritorialnŷm.

Tot samŷj erb chosnuje i dnešňa Zakarpaťska oblasť Ukrajinŷ, no za svij ho pryjaly i všŷtkŷ Rusynŷ svita poserednyctvom kongresu.

Flag bŷv zaproponovanŷj rusyňskŷm učenŷm, v blahij pamjaty Mychailom Almašijom, kotrŷj proponovav lem flag u formi, že u ver’chnij polovyni je syňa farba, v nyžnij polovyni je točno na polovynu bila i červena farba. Keď Svitovŷj kongres Ruysniv u 2007-im roci rišŷv o narodnij simbolici, dojidnalo s’a, že na flagu bude i vŷsše spomjanutŷj erb.

Flag, kotrŷj našly na teritoriji pravoslavnoho soboru, je rusyňskŷj flag, i ne maje nyč z „Republikov Pidkarpaťska Rus’“, kotra, po perše, ne isnuje, i po druhe, kotru ne ohološajuť any jedna rusyňska organizacija jak na Ukrajini, tak v inšŷch krajinach.

Navece, rusyňskŷj flag mnoho raz chosnovav s’a na rusyňskŷch podijach, kotrŷ prochodyly na teritoriji Ukrajinŷ, i nygda ne bŷv vlasťamy považovanŷj za dajakŷj separatističnŷj flag, any Rusynam na jich podijach ne bŷlo zaboroneno chosnovaty ho.

Nalipka lem.fm, rusyňskŷ spivankŷ i himna
І dalšŷ fotografiji, kotrŷ bŷly publikovanŷ z raziji, suť interesnŷ. Keďže dumame, že to, što SBU publikovala, maje bŷty dokazom diverziji, spomjaňme, što na znymkach bŷlo.

Na fotografijach z raziji v Užhorodi bŷlo napryklad CD rusyňskoho spivaka Vladyslava Syvoho z nazvov Obrazŷ iz našoho žŷvota. Problemov malo bŷty i najdžiňa notaciji Himnŷ pidkarpaťskŷch Rusyniv, kotra bŷla zroblena na text Aleksandra Duchnoviča, a v medživojnovim periodi s’a okrem čes’koj i slovac’koj himnŷ často chosnovala na Pidkarpaťskij Rusy pry svjatočnŷch prynahodach.

Pokľa Svitovŷj kongres Rusyniv pryjav za himnu Rusyniv Vručanije od Duchnoviča, Rusynŷ na Pidkarpaťu paralelno chosnujuť i himnu z medživojnovoho periodu. No tak samo ne mož bisidovaty, že toto maje bŷty inštrument diverziji i rosijskoj propagandŷ, ci jakohos’ separatizmu.

Na fotografijach mož vydity i nalipku našoho radija lem.fm, ci jednu propoziciju novoho rusyňskoho erbu, kotra pochodyť z knyžkŷ Milana Jana Pilipa z nazvov Rusyňska narodna simbolika, jaka vŷšla na Slovakiji v roci 2014.

Prypomyname, že Pilip dovhodobo prosadžuje zminu simbolikŷ, holovno erbu, kotrŷj bŷ naležav lem Rusynam jak narodu, i ne bŷv povjazanŷj z erbom bŷvšoj Pidkarpaťskoj Rusy v ramkach Čechoslovakiji. O temi bisidovalo s’a i na Svitovŷch kongresach Rusyniv, no doteper’ ne bŷlo ochotŷ z boku kongresu simbloliku minyty.

Pilip svojov publikacijov chotiv vŷrišŷty i nejednotnosť chosnovaňa simbolikŷ, keďže mnoho raz chosnuje s’a nepravylno, problemŷ suť ci už z tŷm, jak maje vŷzeraty medviď v erbi, abo de maje bŷty erb na flagu, keďže dakotrŷ chosnujuť flag z erbom, kotrŷj ne je v seredyni.

No v žadnim prypadi rusyňskŷj flag ne bŷv pryjatŷj jak flag „republikŷ“, ale jak flag narodnŷj.

Problemov podľa SBU, keďže to publikovala medži znymkamy, je i ikona Soboru karpatorus’kŷch svjatŷch, ne beruči do uvahŷ istoričnŷj kontext i to, že „karpatorus’kŷ“ svjatŷ suť vlastno rusyňskŷ svjatŷ, ne rosijskŷ, ci „kremeľskŷ“ svjatŷ.

Rusynŷ odsudyly vojnu
Prypomyname, že Rusynŷ s’a takoj na počatku vojnŷ postavyly proty ňoj. Všŷtkŷ relevantnŷ rusyňskŷ organizaciji na Ukrajini, v evropskŷch krajinach i v Severnij Ameryci, v tim čisli i sam Svitovŷj kongres Rusyniv, medžinarodna rusyňska organizacija zaregistrovana na Slovakiji, jasno odsudyly vojnu.

Nazvaly pravŷm menom, chto je agresorom, že je to Rosijska federacija, a tak samo vŷslovyly svoju solidarnosť z Ukrajinc’amy i všŷtkŷma dalšŷma narodnosťamy, kotrŷ žŷjuť na Ukrajini.

Jednočasno prypomjanuly, že prava Rusyniv mus’ať bŷty rišenŷ, Rusynŷ na Ukrajini mus’ať bŷty pryznanŷ, no prioritov rusyňskŷch organizacij je samosobov zakinčiňa nespravedlyvoj z boku Rosijskoj federaciji vojnŷ proty Ukrajinŷ, kotra s’a lem boronyť.

Naperek jasnij poziciji Rusyniv odnosno vojnŷ, SBU podľa publikovanŷch znymok považuje rusyňsku simboliku ci rusyňskŷ spivankŷ za „ohrožiňa“ ci „diverziju“. Zvernyjme uvahu i na to, že Svitovŷj kongres Rusyniv nygda ne pryjav Rosijsku federaciju za člena, choc’ namahŷ o to bŷly.

Ukrajina pryjala menšŷnovŷj zakon
U vitorok 13-ho decembra 2022-ho roku Ver’chovna rada pryjala zakon o narodnostnŷch menšŷnach, kotrŷj je kľučovŷm uslovijem pro vstup do Evropskoj uniji.

Deputat parlamentu i člen komitetu pro ľuďskŷ prava, deokupaciju i reintegraciju dočasno okupovanŷch teritorij, narodnostnŷ menšŷnŷ i medžinarodnŷ odnosynŷ Taras Tarasenko podľa vŷhološiňa publikovanoho na sajti Ver’chovnoj radŷ Ukrajinŷ prypomjanuv, že joho komitet na tim robyv dva rokŷ.

Pojasnyv, že dokument špecifikuje prava narodnostnŷch komunit na Ukrajini i daje garanciji jich etničnoho i kulturnoho rozvytku. Podľa pryobic’aňa deputata „na nykoho s’a ne zabude i ne bude isnovaty žadna diskriminacija“.

Mŷ už lem prypomyname, že diskriminacija isnuje, keďže Rusynŷ doteper’ ne bŷly pryznanŷ i jich simbolŷ teper’ staly „problemov“ pro SBU.

Petro Medviď 

žridlo:
https://www.lem.fm/sbu-po-raziyi-oznachila-rusinskyj-flag-yak-flag-republiky-lozh-na-rusiniv/