Stalinovo krvavé sbohem. Ve frontě na nebožtíka zahynuly stovky lidí

05.03.2023


Je tomu přesně sedmdesát let, co záchvat mozkové mrtvice ukončil život Josifa Stalina. Ani poslední rozloučení se sovětským diktátorem se neobešlo bez lidských obětí: v tlačenici k vystavené rakvi zahynuly stovky lidí. O katastrofě se až do perestrojky nesmělo veřejně mluvit.

„Ve 21:50 v důsledku kardiovaskulárního a respiračního selhání, Josif Vissarionovič Stalin zemřel,“ pronesl slavný rozhlasový hlasatel Jurij Borisovič Levitan a celý svět se tak 6. března 1953 v šest hodin ráno dozvěděl, že vláda milovaného i nenáviděného sovětského vůdce po téměř třiceti letech skončila.

„Víme, že on byl ten nejlepší na naší planetě... Je nemožné odvrátit pohled z jeho milované tváře. Oči plní slzy, zadržujeme dech, přemáhá nás žal sdílený milionovými zástupy lidí,“ pokračoval Levitan v žalozpěvu na diktátora, který poslal na smrt miliony lidí.

Kult Stalinovy osobnosti pevně svíral celý východní blok, a tak se truchlilo i v Československu. „Pro nás budou vzkvétat příští léta, živ je komunismus, mládí světa. Až se jednou rozezpívá všude, Vaše srdce s námi tančit bude, soudruhu Staline!“ veršoval zdrcený Pavel Kohout.

Čtyřiasedmdesátiletého „voždě“ ranila mrtvice zřejmě už 1. března po pijatice s nejbližšími kumpány z politbyra na jeho dače v Kuncevu. Personálu sice bylo divné, že si vůdce ráno nevyžádal čaj a poštu, ale do jeho ložnice si sám vstoupit netroufl. Odhodlal se k tomu teprve v jedenáct hodin večer. Bezvládný a paralyzovaný Stalin ležel na zemi v pyžamu. Údajně pomočený, i když jeden z jeho dlouholetých bodyguardů to později popíral.

Nejasností je víc. Dostal Stalin veškerou lékařskou péči? Nechali ho Berija, Chruščov, Malenkov a spol. schválně zemřít? Přežil by, kdyby špičkoví lékaři nebyli krátce předtím zlikvidováni v soukolí čistek? Jisté je jen to, že čtyři dny po osudové mozkové příhodě Stalin zemřel a ihned se rozjely přípravy pompézního státního pohřbu.

Tělo nebožtíka bylo nabalzamováno a převezeno do Moskvy, kde bylo vystaveno v sloupovém sálu Domu odborů. Do metropole komunistické říše se sjely údajně až dva miliony lidí, aby se vůdci světového proletariát naposledy poklonily.

Dokument odhalil unikátní záběry z pohřbu Stalina | (2:01) | video: Film at Lincoln Center
K Domu odborů se táhla gigantická fronta. Nervozita stoupala s tím, jak se čas vystavení rakve blížil ke konci. Byl 8. březen, druhý den mělo být Stalinovo tělo uloženo do mauzolea vedle Lenina. Centrum Moskvy nemohlo takové množství lidu fyzicky pojmout, úřady navíc nijak neregulovaly přístup dalších a dalších truchlících a východy do bočních ulic nechaly zablokovat nákladními automobily.

K tragédii došlo u východu z Trubného náměstí. „Viděli jsme, jak se celá masa lidí vlní o krok dopředu, krok dozadu... Bylo to jako nějaký mystický tanec. Přešlapovali na místě natlačení na sebe. Nad davem se vznášel mlžný opar,“ vzpomínal později obyvatel Moskvy Dorman Podstročnik.

Podle jeho svědectví na místě zahynulo asi čtyři sta lidí. Někdejší milicionáři uvádí přibližně čtvrtinový počet, některé odhady však mluví dokonce o dvou tisícovkách obětí. V Kremlu, kde se už naplno rozjel bratrovražedný boj o následnictví, se tragédii rozhodli ututlat. Patologové museli falšovat úmrtní listy, nikdo nebyl potrestán. Svědectví o katastrofě se dostala na veřejnost až těsně před pádem SSSR během perestrojky.

„Kamarádka se několik dní nemohla dostat z domu. Vrata do ulice zavřeli. Z oken bytu celý den slyšela, jak se z ulice nese sténání a nářek podupaných lidí. A pak uviděla, jak odvážejí celé hromady galoší, střevíců a kusy lidských těl,“ svěřila se organizaci Memorial filoložka Jelena Pasternaková, snacha slavného spisovatele.

Jedním z důležitých svědků byl dramatik a historik Eduard Radzinskij, který se ze zmítajícího davu vyprostil na poslední chvíli. „Bylo to Stalinovo krvavé rozloučení s národem,“ vzpomínal dnes šestaosmdesátiletý autor, podle něhož v tlačenici zahynulo několik tisíc lidí.

Autor: aha

zdroj: 
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/josif-stalin-pohreb-1953-sssr.A230303_112149_zahranicni_aha

Aktuality

Zobraziť všetky
30.04.2023

2% z Vašich daní. Uchádzame sa o Vašu priazeň

Združenie  inteligencie Rusínov  Slovenska IČO: 31 770 746 právna  forma:  občianske  združenie IBAN: SK5509000000005146855776  kontakt:  rusyn@centrum.sk    Oblasť pôsobenia: kultúra, kultúrno-osvetová činnosť  ******* Informácie o u…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
30.03.2023

Seriál STALO SA PRED 105 ROKMI (a)...

105. VÝROČIE VZNIKU SPOLOČNÉHO ŠTÁTU ČECHOV, SLOVÁKOV A RUSÍNOV.  VERSAILLSKA MIEROVÁ ZMLUVA 1919-2019. Začlenenie PODKARPATSKEJ RUSI do ČSR 20. decembra 1916 Na ponuku ústredných mocností reagoval prezident USA W. Wilson. Obrátil sa ku v…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
29.03.2023

Posledný zhasne... 

„Amerikán“ Warhol z rodiny emigrantov preslávil Medzilaborce, tie sa dnes vyľudňujú (reportáž) Medzilaborce sú jedným z miest, ktoré ukazujú príčiny vysokej popularity populistov a extrémistov. Odišiel odtiaľ každý šiesty. Primátor spomína ep…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
28.03.2023

Vojna na Ukrajine môže pomôcť rozvoju Zemplína

V hre je diaľnica Bratislava – Užhorod aj nové hraničné prechody Slovensko-ukrajinské pohraničie by sa donedávna dalo nazvať perifériou Európy, čo veľmi zaujímavo opísal Andrej Bán vo svojej knihe Slon na Zemplíne. Ruská agresia, ktorá sa …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
27.03.2023

Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - GRABAR (Dobrjanská) Olga Adolfovna

  GRABAR (Dobrjanská) Olga Adolfovna  (pseudonym Olga Chrabrová) (*25.12.1843, Banská Šťavnica, dnes Slovensko - † květen, 1930, Moskva, Rusko), rusínská politička rusofilského směru. Dcera rusínského politika A. Dobrjanského, manželka poslance u…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
13.03.2023

Keď pripadla Podkarpatská Rus Sovietskemu zväzu, desať rokov sa nemohli vysťahovať za otcom do Československa

Za socialistickou železnou oponou existovala ešte jedna železná opona. Práve tá rozdelila rodinu Popovičovcov z Mukačeva na desať rokov. Otec žil v Bratislave, jeho manželka s tromi deťmi zatiaľ živorila len kúsok za československou hranicou, v …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Parobok nese na rukach Marču do postely.
-A može lipše až po svaďbi...?
-Lipše teper, bo što kiď budeš mala žarlyvoho muža...?!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať