Stalinovo krvavé sbohem. Ve frontě na nebožtíka zahynuly stovky lidí
Je tomu přesně sedmdesát let, co záchvat mozkové mrtvice ukončil život Josifa Stalina. Ani poslední rozloučení se sovětským diktátorem se neobešlo bez lidských obětí: v tlačenici k vystavené rakvi zahynuly stovky lidí. O katastrofě se až do perestrojky nesmělo veřejně mluvit.
„Ve 21:50 v důsledku kardiovaskulárního a respiračního selhání, Josif Vissarionovič Stalin zemřel,“ pronesl slavný rozhlasový hlasatel Jurij Borisovič Levitan a celý svět se tak 6. března 1953 v šest hodin ráno dozvěděl, že vláda milovaného i nenáviděného sovětského vůdce po téměř třiceti letech skončila.
„Víme, že on byl ten nejlepší na naší planetě... Je nemožné odvrátit pohled z jeho milované tváře. Oči plní slzy, zadržujeme dech, přemáhá nás žal sdílený milionovými zástupy lidí,“ pokračoval Levitan v žalozpěvu na diktátora, který poslal na smrt miliony lidí.
Kult Stalinovy osobnosti pevně svíral celý východní blok, a tak se truchlilo i v Československu. „Pro nás budou vzkvétat příští léta, živ je komunismus, mládí světa. Až se jednou rozezpívá všude, Vaše srdce s námi tančit bude, soudruhu Staline!“ veršoval zdrcený Pavel Kohout.
Čtyřiasedmdesátiletého „voždě“ ranila mrtvice zřejmě už 1. března po pijatice s nejbližšími kumpány z politbyra na jeho dače v Kuncevu. Personálu sice bylo divné, že si vůdce ráno nevyžádal čaj a poštu, ale do jeho ložnice si sám vstoupit netroufl. Odhodlal se k tomu teprve v jedenáct hodin večer. Bezvládný a paralyzovaný Stalin ležel na zemi v pyžamu. Údajně pomočený, i když jeden z jeho dlouholetých bodyguardů to později popíral.
Nejasností je víc. Dostal Stalin veškerou lékařskou péči? Nechali ho Berija, Chruščov, Malenkov a spol. schválně zemřít? Přežil by, kdyby špičkoví lékaři nebyli krátce předtím zlikvidováni v soukolí čistek? Jisté je jen to, že čtyři dny po osudové mozkové příhodě Stalin zemřel a ihned se rozjely přípravy pompézního státního pohřbu.
Tělo nebožtíka bylo nabalzamováno a převezeno do Moskvy, kde bylo vystaveno v sloupovém sálu Domu odborů. Do metropole komunistické říše se sjely údajně až dva miliony lidí, aby se vůdci světového proletariát naposledy poklonily.
Dokument odhalil unikátní záběry z pohřbu Stalina | (2:01) | video: Film at Lincoln Center
K Domu odborů se táhla gigantická fronta. Nervozita stoupala s tím, jak se čas vystavení rakve blížil ke konci. Byl 8. březen, druhý den mělo být Stalinovo tělo uloženo do mauzolea vedle Lenina. Centrum Moskvy nemohlo takové množství lidu fyzicky pojmout, úřady navíc nijak neregulovaly přístup dalších a dalších truchlících a východy do bočních ulic nechaly zablokovat nákladními automobily.
K tragédii došlo u východu z Trubného náměstí. „Viděli jsme, jak se celá masa lidí vlní o krok dopředu, krok dozadu... Bylo to jako nějaký mystický tanec. Přešlapovali na místě natlačení na sebe. Nad davem se vznášel mlžný opar,“ vzpomínal později obyvatel Moskvy Dorman Podstročnik.
Podle jeho svědectví na místě zahynulo asi čtyři sta lidí. Někdejší milicionáři uvádí přibližně čtvrtinový počet, některé odhady však mluví dokonce o dvou tisícovkách obětí. V Kremlu, kde se už naplno rozjel bratrovražedný boj o následnictví, se tragédii rozhodli ututlat. Patologové museli falšovat úmrtní listy, nikdo nebyl potrestán. Svědectví o katastrofě se dostala na veřejnost až těsně před pádem SSSR během perestrojky.
„Kamarádka se několik dní nemohla dostat z domu. Vrata do ulice zavřeli. Z oken bytu celý den slyšela, jak se z ulice nese sténání a nářek podupaných lidí. A pak uviděla, jak odvážejí celé hromady galoší, střevíců a kusy lidských těl,“ svěřila se organizaci Memorial filoložka Jelena Pasternaková, snacha slavného spisovatele.
Jedním z důležitých svědků byl dramatik a historik Eduard Radzinskij, který se ze zmítajícího davu vyprostil na poslední chvíli. „Bylo to Stalinovo krvavé rozloučení s národem,“ vzpomínal dnes šestaosmdesátiletý autor, podle něhož v tlačenici zahynulo několik tisíc lidí.
Autor: aha
zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/josif-stalin-pohreb-1953-sssr.A230303_112149_zahranicni_aha
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2024
2% z Vašich daní
Uchádzame sa o Vašu priazeň...
Uveďte naše o.z. do svojho daňového priznania resp. vyhlásenia a my Vás potešíme knižným darom.
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej právnickej osobe
Evidenčné čí…
16.04.2024
Pozvánka. RUSÍNSKÝ DEN v Lužickém semináři v Praze
Společnost přátel Lužice a Společnost přátel Podkarpatské Rusi vás zvou na
RUSÍNSKÝ DEN
v sobotu 20. 4. 2024 v Lužickém semináři v Praze.
Na programu, který začíná v 10 hodin dopoledne, jsou přednášky, beseda, divadlo i ochutnávka tradi…
16.04.2024
Pozvánka na premiéru do DAD
Obsahové posolstvo inscenácie Romulus Veľký na javisku prešovského DAD je mrazivo aktuálne
(Tlačová správa)
Prešov, 16. apríla – S otázkami či sme ako ľudská civilizácia schopní nejakej obnovy alebo sme už len chaotické spoločenstvo prichá…
15.04.2024
Vasyľovy Jaburovy uďilyly Zolotu medajlu PU
Jak informovav Іnštitut rusyňskoho jazŷka i kulturŷ Pr’ašivskoj univerzitŷ v Pr’ašovi (PU), v ponediľok 15-ho apriľa 2024-ho roku odbŷlo s’a svjatočne zasidaňa Akdemičnoj hromadŷ PU.
V ramkach ňoho udiľovala s’a i najvŷsša nahoroda univerzitŷ…
14.04.2024
Rozhovor. Kto bol prvý a najlepší Čechoslovák?
Keď je reč o československom odboji a o vzniku Československa, ako prví sa uvádzajú Masaryk, Štefánik, Beneš. No chýba ešte jedno kľúčové meno - novinár, literárny kritik, diplomat Bohdan Pavlů, dušou Slovák i Čech, osobnosť, na ktorú sa malo za…
14.04.2024
Ruský zlatý poklad a čs. legionáři
Pár slov úvodem
V posledních letech se v médiích čas od času objevují zprávy k otázce ruského zlatého pokladu, které jsou buď přímým obviněním, nebo naznačují, že snad jeho část v letech 1918-1920 měli ukradnout čs. legionáři. Většina těchto rů…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Marča sja bojiť pyty rum z kolov. Bo po rumi z kolov sja už Marča nyčoho ne bojiť...!
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať