Už 100 rokiv Łemkivskoj Respublyky vo Florynci
Koly skinčŷla s’a І svitova vojna, jaka dľa žŷteliv Lemkovynŷ bŷla naznačena kŷrvju žertv talerhofskoho lagru, lemkivskŷ polityčnŷ dijačŷ, beručŷ do uvahŷ pryncypŷ vŷhološenŷ amerykaňskŷm prezydentom Tomasom Vudrov Viľsonom, rišŷly vz’aty dila v svoi rukŷ. Neuspišna proba polučŷty s’a z Karpatskŷma Rusynamy z druhoho boku Karpat bŷla počatkom deržavŷ, kotra v istoryi zapysala s’a jak Ruska Narodna Respublyka Lemkiv.
Všŷtko začalo s’a 100 rokiv tomu po tŷm, jak po inčŷch akcyjach, m.in. viče v Gladŷšovi 27. lystopada/novembra 1918 r., do Fľorynkŷ na vsenarodne viče 5. hrudňa/decembra 1918 r. pryšlo 500 delegativ z 130 sel. Potim, koly už sformuval s’a ur’ad deržavŷ, joho premjerom ostal dr. Jaroslav Kačmarčŷk.
Ne bŷlo blahoslovlene dolho istnuvaty respublyci. Počatkom 1921 r. jej liderŷ, premjer vraz z dvoma ministramy, bŷly ponevolenŷ i sudženŷ za zdradu stanu. Konec-kinc’om, po dobri vedenij adukatamy oboroni, členŷ vlasty Ruskoj Narodnoj Respublykŷ Lemkiv bŷly vŷznanŷ nevynnŷma. V kinc’ovij promovi, jeďen z oboronciv dr. Lev Hankjevyč povil: «Osudte ich, a koly vernete domiv, peredajte vašomu narodovy, že Lemkŷ chotily toto, što Poľakŷ už majut».
Chočeme prypomunty svitu podii tamtŷch časiv, bo i Lemkŷ – choc nedolho – maly svoju respublyku. Zato prosyme do Fľorynkŷ na misce, de zŷšly s’a v 1918 r. rusyňskŷ delegatŷ, a pak v Ruskij Bursi v Gorlyc’ach budeme prodolžaty totŷ spomynŷ.
Avtor dopysu: Demko Troсрanovskij
Іvan Rusenko: «V Karpatach dnes narod voskres»
Na Lemkovyni, v našŷm kraju
Šumjat smerekŷ i jalyci –
Pobidnu pisňu ony hrajut
Od Užhoroda do Ščavnyci.
І hremyt chor Karpatskŷch hor,
V daleku daľ het plŷne –
V Karpatach dnes narod voskres
І pravo joho ne zhŷne!
Na Lemkovyni i v Talerhofi
Nevynna krov proľata –
Naj v našŷch serc’ach na vse ostane
Pamjatka – vična i svjata.
Mohučyj chor Karpatskŷch hor
Naj viter nese vo vsi storonŷ,
Naj pryjde čas – naj už i v nas
Zdoptana pravda vstane!
********
Уж 100 років Łемківской Республики во Флоринці
Коли скінчыла ся І світова война, яка для жытелів Лемковины была назначена кырвю жертв талергофского лаґру, лемківскы політичны діячы, беручы до увагы принципы выголошены американьскым президентом Томасом Вудров Вільсоном, рішыли взяти діла в своі рукы. Неуспішна проба получыти ся з Карпатскыма Русинами з другого боку Карпат была початком державы, котра в істориі записала ся як Руска Народна Республика Лемків.
Вшытко зачало ся 100 років тому по тым, як по інчых акциях, м.ін. віче в Ґладышові 27. листопада/новембра 1918 р., до Фльоринкы на всенародне віче 5. грудня/децембра 1918 р. пришло 500 делеґатів з 130 сел. Потім, коли уж сформувал ся уряд державы, його премєром остал др. Ярослав Качмарчык.
Не было благословлене долго істнувати республиці. Початком 1921 р. єй лідеры, премєр враз з двома міністрами, были поневолены і суджены за здраду стану. Конец-кінцьом, по добрі веденій адукатами обороні, члены власти Руской Народной Республикы Лемків были вызнаны невинныма. В кінцьовій промові, єдєн з оборонців др. Лев Ганкєвич повіл: «Осудте іх, а коли вернете домів, передайте вашому народови, же Лемкы хотіли тото, што Полякы уж мают».
Хочеме припомунти світу подіі тамтых часів, бо і Лемкы – хоц недолго – мали свою республику. Зато просиме до Фльоринкы на місце, де зышли ся в 1918 р. русиньскы делеґаты, а пак в Рускій Бурсі в Ґорлицях будеме продолжати тоты спомины.
Автор допису: Демко Троxановскій
Іван Русенко: «В Карпатах днес народ воскрес»
На Лемковині, в нашым краю
Шумят смерекы і ялиці –
Побідну пісню они грают
Од Ужгорода до Щавниці.
І гремит хор Карпатскых гор,
В далеку даль гет плыне –
В Карпатах днес народ воскрес
І право його не згыне!
На Лемковині і в Талергофі
Невинна кров пролята –
Най в нашых серцях на все остане
Памятка – вічна і свята.
Могучий хор Карпатскых гор
Най вітер несе во всі стороны,
Най прийде час – най уж і в нас
Здоптана правда встане!
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2024
2% z Vašich daní
Uchádzame sa o Vašu priazeň...
Uveďte naše o.z. do svojho daňového priznania resp. vyhlásenia a my Vás potešíme knižným darom.
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej právnickej osobe
Evidenčné čí…
24.03.2024
DUCHOVNÉ STRETNUTIE NA TÉMU “LADOMIRSKE MNÍŠSTVO”
V nedeľu víťazstva pravoslávia sa uskutočnilo s požehnaním Jeho Blaženosti Rastislava arcibiskupa prešovského a metropolitu českých krajín a Slovenska duchovné stretnutie mládeže a veriacich na tému “Ladomirske mníšstvo” v chráme sv. archanjela …
24.03.2024
Ako dopadli voľby v Prešovskom kraji
Pellegrini získal v Prešovskom kraji o 35-tisíc hlasov viac hlasov než minule Čaputová
V Harabinovom okrese vyhral Korčok.
PREŠOV. V minulých prezidentských voľbách dostala v Prešovskom kraji v prvom kole najviac hlasov Zuzana Čaputová, kr…
23.03.2024
Moskva žiada Berlín, aby uznal blokádu Leningradu za genocídu
Chce aj peniaze
Ruská diplomacia žiada Nemecko, aby uznalo 900-dňové obliehanie Leningradu počas druhej svetovej vojny za genocídu. V pondelok ho k tomu vyzvala v diplomatickej nóte, v ktorej zároveň požaduje od Berlína ďalšie odškodnenie pre…
23.03.2024
Rozhovor. Slovenský venkov nikdy sounáležitost s Čechy necítil
Společný národ byla idea elit, říká historik Jan Rychlík
S profesorem Janem Rychlíkem, který právě teď o dějinách Slovenska vydává knihu, o českých četnících na Muráni, o Svaté říši římské, o Masarykově konceptu čechoslovakismu, trochu i o ko…
22.03.2024
V Prešove rokovali biskupi na 35. plenárnom zasadaní Rady hierarchov
Gréckokatolícki biskupi sa v utorok 19. marca zišli na arcibiskupskom úrade v Prešove na 35. plenárnom zasadaní Rady hierarchov. Zasadanie tohto zákonodarneho zboru sa uskutočnilo po dvoch rokoch, nakoľko po zrieknutí sa úradu prešovského arcibi…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Šefka Paraska odyšla na dovolenku - oddychuvav cilyj kolektiv...!
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať