Vědci o Rusínech a Podkarpatsku

10.09.2022



Odbornou literaturu o  Rusínech a  Podkarpatské Rusi obohatily další publikace vydané na Slovensku. Jsou určeny nejen odborné, ale i širší veřejnosti zajímající se o dané téma. Na studii Juraje Žadanského Hospodársky a  sociálny vývoj Podkarpatskej Rusi 1919–1939 jsme upozornili už v minulém čísle PR. 

Vydalo ji Združenie inteligencie Rusínov Slovenska. Jak v úvodu píše Ján Lipinský, vydání inspiroval český historik Jan Rychlík, který se ve své monografii Podkarpatská Rus v  dějinách Československa 1918–1946 pochvalně zmínil o  Žadanského disertační práci. Vydání tak nepřímo reaguje na tuto výzvu. Hospodářský a sociální vývoj podkarpatského regionu zůstával dosud v pozadí zájmu historiků. Žadanského text je tak významným příspěvkem do  „karpatoruské“ tematiky, ale jeho hodnoty spočívají především v  kvalitě uchopení a  zpracování tématu. Autor obhájil svou disertační práci už v devadesátých letech minulého století, ale fakta a analýzy ani po letech nezestárly. 

Kniha je uvedena historickým přehledem o začlenění Podkarpatské Rusi do ČSR a o politickém vývoji regionu. V závěru kapitoly autor případně konstatuje: „Hlavním politickým problémem ve vývoji Podkarpatské Rusi v rámci unitární ČSR byl boj o její smluvní i ústavní zakotvení autonomie. Mezi autonomismem, separatismem a nacionalismem se rozhořel politický zápas o nové uspořádání vnitřních poměrů na Podkarpatské Rusi, který se nebezpečně vyostřil po  nástupu fašismu v Německu a dovedl vývoj na tomto území až k jeho obsazení horthyovským Maďarskem v březnu 1939.“ Většinu knihy věnuje Žadanský hlavnímu předmětu zájmu - ekonomice, tj. zemědělství, průmyslu, domácké výrobě, tržním vztahům. Dále sociálním otázkám, tj. pracovním podmínkám a  mzdám, postojům obyvatel, protestním hnutím ve  20. letech a organizovanému stávkovému hnutí, dopadům hospodářské krize a  vývoji do  konce třicátých let. Zároveň přitom nepomíjí významný pokrok, který přineslo demokratické Československo, snažení úřadů, institucí i humanitárních organizací o zlepšení poměrů a  zvyšování životní, vzdělanostní a  kulturní úrovně lidí. 

Cennou součástí publikace je množství přehledně uspořádaných faktografických údajů a  tabulek zachycujících národnostní a náboženské složení obyvatel, vzdělanost a  složení profesí, vystěhovalectví, výsledky voleb do obecních a zemských zastupitelstev, z nichž vyplývají pozoruhodné závěry o vývoji sociálních poměrů i názorového spektra lidí, o sociální struktuře atd. Nechybí ani přehled názvů sídel doplněný o současná jména v ukrajinštině. Rozsáhlý seznam pramenů a  literatury může čtenářské veřejnosti sloužit i jako orientace pro další studium. Text doplňuje řada vhodně vybraných dobových fotografií.

* * *

O Rusínech v nejvýchodnější části Slovenska jsme dlouho mnoho nevěděli, leda zeměpisný fakt, že region leží zhruba na hranici mezi západní a východní Evropou. O národnostně rozmanitém kraji natočil slovenský režisér Marko Škop před patnácti lety vynikající dokumentární film Jiné světy, který se promítal i  v  našich kinech. Protagonisté snímku reprezentovali jednotlivá etnika, Šarišany, Rusíny, Židy, Romy atd. O své rusínské identitě i o tom, jak vidí její budoucnost, ve filmu tehdy hovořil výtvarník Fedor Vico. Na tento dokument jsem si vzpomněla při četbě sborníku historických studií v publikaci Dejiny Rusínov na Spiši

Vydalo jej Múzeum Spiša ve  Spišské Nové Vsi. Jde o  vysoce erudovanou knihu, v  níž čtveřice autorů, Martin Furmanik, Juraj Pavlis, Mária Staňová Michalková a  Miroslav Števík mapují historii regionu skrze významnou část jeho obyvatelstva – Rusíny. Podobná komplexní publikace na toto téma dosud nevyšla. Východiskem knihy je multietnicita kraje, jeho národnostní bohatství. Hlavním tématem jsou zdejší Rusíni, jejich národnostní i konfesionální vývoj, hospodářské poměry, sociální situace, vzdělanost a  kultura. Pozornost je věnována fenoménu vystěhovalectví i dosud málo zpracovanému stěhování do SSSR a reemigrace zpět. 

Autoři sahají v  historickém přehledu až k  přelomu 14. a  15. století. Miroslav Števík klade příchod Rusínů do  regionu již do  tohoto období. Tehdy se podle archivních dokumentů zmiňuje přítomnost Rusínů a Valachů. Autor pojednává osidlování Spiše rusínským obyvatelstvem mezi čtrnáctým a  sedmnáctým stoletím a  přesvědčivě dokládá přítomnost rusínského prvku v jednotlivých místech Spiše; cituje prameny i  literaturu. Podrobně se věnuje vývoji v  jednotlivých obcích, a  souběžně i  vývoji náboženských poměrů v  nich, které charakterizovaly rusínské obyvatelstvo. Uvádí řadu cenných, dosud málo citovaných údajů. Rusínům na Spiši v letech 1848–1918 se věnuje Juraj Pavlis. Svou kapitolu rozčlenil podle jednotlivých obcí (Osturňa, Veĺký Lipník, Stráňany, Jakubany atd.). Velkou pozornost věnuje obci Sulín, v níž žily významné rusínské osobnosti Ivan Andrejovič Stavrovský a Július Ivanovič Stavrovský-Popradov. 

Rusíny na Spiši od r. 1918 – tedy v období první Československé republiky a  později, sleduje Martin Furmanik. V  této době dochází k národnímu vzestupu. Už 7. listopadu 1918 založili Rusíni severovýchodního Slovenska ve Staré Ľubovni první národní radu. Prvními organizátory (nejen) tohoto snažení byli řeckokatoličtí kněží. V  národnostních otázkách vůbec stála církev v popředí, také proto jí věnuje autor velkou pozornost. Už od  začátku se však projevovala „nejednotnost představitelů Rusínů v otázce dalšího osudu rusínského národa,“ připomíná autor. Diskutovali však především předáci, zájem prostých obyvatel o politický život byl zprvu jen vlažný. Furmanik se zabývá kulturními a  osvětovými aktivitami v  jednotlivých obcích, snažením o  školy s  rusínským vyučovacím jazykem aj. A v té souvislosti i sociální a  ekonomickou strukturou lokalit. Uvádí řadu zajímavých archivních dokumentů i  přehledných tabulek. V  pasáži o  období Slovenského štátu připomíná, že „vládnoucí Hlinkova slovenská ľudová strana považovala Rusíny za problémovou skupinu obyvatelstva, a proto se snažila snížit její stav aspoň statisticky.“ 

Rusínský život byl násilně utlumen i  během komunistického režimu, zato ožil po roce 1989. Zvláštní oddíl autor věnuje složitému národnostnímu vývoji v  letech 1989–2020, kdy si Rusíni konečně mohli zvolit a při sčítání zaznamenat svou národnost. 

Závěrečná stať Márie Staňové Michalkové se věnuje spišským Rusínům z etnografického hlediska. Podrobně pojednává o  zemědělství, průmyslu a domáckých řemeslech, o stravování a jídlech všedních i svátečních, o odívání, obřadech a rodinných oslavách či zvykosloví. Každá ze statí obsahuje řadu pozoruhodných skutečností, spolehlivě podložených faktografickými údaji, prameny, archivy i  terénním výzkumem autorů. Jde o  seriózní vědeckou, přitom čtivou publikaci, která dělá autorům i  vydavateli čest a  poskytne čtenářský zážitek z  objevování dosud málo známého.

AGÁTA PILÁTOVÁ

Aktuality

Zobraziť všetky
30.11.2022

Dějiny Rusínů (ch)

PODKARPATSKÁ RUS ZA 1. SVĚTOVÉ VÁLKY (1914-1918) Atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, spáchaný  srbskými nacionalisty v Sarajevu 28. června 1914, ukončil velkou a vcelku poklidnou epochu vývoje evropské civiliza…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
23.11.2022

Smišok 21_2022

-Vŷ ste taka šuvna...! -Ďakuju za kompliment! No ja už mam muža... -Nevažno, taka jak vŷ soj vecej jak jednoho zaslužyť...! ******* Foto: Šŷkovana Paraska 
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
22.11.2022

Dějiny Rusínů (h)

PODKARPATSKÁ RUS V RAKOUSKO-UHERSKÉ MONARCHII (1867-1914) Dne 18. února 1867 byl v uherském parlamentu slavnostně vyhlášen královský reskript o obnovení právní kontinuity Uher (včetně znovupřipojení Sedmihradska), čímž byl završen proces rako…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
21.11.2022

Hlas chcel pre Kaliňáka post prešovského vicežupana, Majerský odmietol

Prešli len dve mená nových podpredsedov. PREŠOV. Po slávnostnom ustanovujúcom župnom zastupiteľstve sa poslanci Prešovského samosprávneho kraja (PSK) zišli v pondelok popoludní na pracovnom zasadnutí. Hneď pri prvom hlasovaní nového zastup…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
21.11.2022

Majerský a poslanci sa ujali funkcií

Mazurekovi nepodal šéf volebnej komisie ruku. Za zastupiteľstvo čítala sľub Turčanová. PREŠOV. Staronový prešovský župan Milan Majerský (KDH) aj 62 zo 65 nedávno zvolených poslancov krajského zastupiteľstva slávnostne zložili sľub na ustanovu…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
19.11.2022

Partyzán Viliam Žingor se komunistům nevzdal, tak ho popravili

S chamradí nejdu Byl zakladatelem jednoho z prvních partyzánských oddílů na Slovensku za druhé světové války, velitelem jedné z nejdéle vzdorujících povstaleckých brigád během Slovenského národního povstání a mimořádně silnou osobností netají…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


-U principi to normaľňe, že sja Vam ne ľubľu. Ne každyj mať dobryj vkus!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať