Vmer Havryjil Beskyd (1929-2022)

23.09.2022

Prodovžŷteľ slavnoho rusyňskoho rodu.

Jak informovala rodyna, u četver’ 22-ho septembra 2022-ho roku dobylo serdce velykoho rusyňskoho rodoľuba Havryjila Beskyda. Vmer u vici 92 rokiv, lem maru dniv pered svojima narodenynamy.

Havryjila Beskyda znaly s’me jak pedagoga, kulturno-osvitňoho dijateľa, publicistu, avtora velykoho čisla statej, spivavtora Rusyňskŷch narodnŷch kalendariv, avtora knyžok Vŷznamnŷ pro Rusyniv i Nykolaj Beskyd na blaho Rusyniv, člena Rusyňskoj obrodŷ na Sloveňsku i dalšŷch rusyňskŷch organizacij, dovhoričnoho predsedu Rus’koho klubu 1923 i Rusyňskoho kulturno-osvitňoho obščestva Aleksandra Duchnoviča.

Bŷv bezperestannŷm bojovnykom za navernuťa Rus’koho domu v Pr’ašovi do ruk všŷtkŷch Rusyniv. Aktivnŷj bŷv do vŷsokoho viku, až pokľa joho vsestoronnu dijalnosť pered paru rokamy ne zahamovav zdravotnŷj stan.

Іz slavnoho rodu Beskydovŷch
Havryjil Beskyd narodyv s’a 28-ho septembra 1929-ho roku v Košŷc’ach do rodynŷ Jevgenija Beskyda i Martŷ, rodženoj Chološňajovoj. Ditynstvo perežŷv u rusyňskim seli Legnava, Staroľubovňaňskoho okresu, de joho otec’ bŷv 35 rokiv grekokatolyc’kŷm svjaščenykom.

Tam vŷchodyv i osnovnu školu. Potim zakončiv Štatnu rus’ku gimnaziju v Pr’ašovi i Vŷsoku školu pedagogičnu v Bratislavi. Najperše učiteľovav v rusyňskŷch selach Legnava, Malŷj Lypnyk, potim na Serednij pedagogičnij školi, Dvanadc’aťričnij serednij školi, a nakonec’ na Serednij elektrotechničnij i na Strojnyc’kij školi v Pr’ašovi, skadŷ v 1991-im roci odŷšov do penziji.

Uspišnov  kapitolov joho žŷvota bŷlo mimoškoľske dijateľstvo na bazi rosijskoho jazŷka i literaturŷ, v kotrim za 20-ričnŷj period zochabyv značnŷj slid nelem v Pr’ašivskim kraju, ale v ramkach ciloj Slovakiji.

Nemalŷj vplyv na joho žŷvotnu i tvorču puť maly joho slavnŷ predkŷ, bo Havryjil Beskyd narodyv s’a do vŷznačnoho rodu Beskydovŷch – Mychala, Grygorija, Nykolaja, Antonija (gubernator Pidkarpaťskoj Rusy) i ciloj plejadŷ dalšŷch, kotrŷ už od polovynŷ 19-ho až po 20-te stoliťa vnesly do rusyňskoj istoriji, literaturŷ, kulturŷ, cer’kovnoho i političnoho žŷvota velykŷj i nezabŷtnŷj vklad.

Rusyňskŷj ruch i navernuťa Rus’koho domu Rusynam
Po revoluciji 1989-ho roku aktivno zalučiv s’a do rusyňskoho ruchu, najperše jak iniciator navernuťa Rusynam budynku Rus’koho domu v Pr’ašovi, kotrŷj bŷv u 1965-im roci nezakonno zoštatnenŷj.

Na to trebalo obnovyty čleňsku bazu Rus’koho klubu i Rusyňskoho kulturno-osvitňoho obščestva Aleksandra Duchnoviča, kotrŷ dakoly dijaly pry Rus’kim domi v Pr’ašovi. Na totŷ rokŷ tak spomynav:

„Do toj robotŷ ňa zaangažovav Іvan Bobak, mij bŷvšŷj kolega, i Andrij Dribňak. Našŷ častŷ striči i diskusiji pererosly do hľadaňa archivnŷch i inšŷch materialiv. Bŷla to dovha i nelehka puť, pokŷ všŷtko stalo na miru i Rus’kŷj dim v roci 2002 s’a navernuv všŷtkŷm Rusynam Slovakiji, choc’ v sučasnosty, na prevelykŷj žaľ, je nepravom v rukach maloj grupŷ členiv Fundaciji Rus’kŷj dim“.

Nažaľ, do dnešnich dniv s’a veduť sudnŷ sporŷ o nezakonnim zasnovaňu spomynanoj fundaciji, i velykŷj son Havryjila Beskyda, žebŷ znova Rus’kŷj dim bŷv u rukach Rusyniv, s’a počas joho žŷvota ne vŷpovnyv, choc’ tomu požertvovav rokŷ svojoj zapalenoj robotŷ.

Odkrŷv Rusynam mnohŷ istoričnŷ podiji i vŷznačnŷch Rusyniv
Od vŷnyku ROS i jej drukovanŷch organiv – Narodnŷch novynok i časopysu Rusyn, ale i neperiodičnŷch vŷdaň, Havryjil Beskyd často prynosyv do redakciji cinnŷ materialŷ i dokumentŷ, kotrŷ v tim porevolučnim časi probudžaňa Rusyniv iz dovhoho „spaňa“ bŷly barz potrebnŷ i chosennŷ.

Nelehko pozberanŷ dokumentarnŷ informaciji o našŷch vŷznačnŷch osobnosťach, o našŷch vŷznačnŷch istoričnŷch podijach publikovav na storinkach Narodnŷch novynok, časopysu Rusyn, v rusyňskŷch kalendar’ach, novynkach Іnfo Rusyn i literaturnŷch almanachach.

Nemalo statej Havryjila Beskyda pojavylo i v zahraničnŷch rusyňskŷch vŷdaňach, jak napryklad v časopysi Besida, kotrŷj vŷdavať Stovaryšŷňa Lemkiv v Poľšči, v časopysi Vsederžavnŷj rusyns’kŷj vistnyk u Maďar’sku, v novynkach Podkarpatská Rus, jakŷ vŷchoďať na Čechach, i v dalšŷch.

Joho meno je medži 24 spivpracovnykamy v Encyclopedia of Rusyn History and Culture, kotru vŷdav profesor Pavel Robert Magočij i profesor Іvan Pop (rr. 2003 i 2005), jak i v ukrajiňskim vŷdaňu z nazvov Encyklopedija istoriji ta kuľtury karpats’kych Rusyniv (r. 2010). Sam upor’adkovav dvi svoji knyžkŷ – Nykolaj Beskyd na blaho Rusyniv, jaka vŷšla v 2005-im roci, i Nykolaj Beskyd jak subjekt i objekt itoriografiji, kotru vŷšla v roci 2009.

Organizovav naučnŷ seminarŷ, odkrŷvav pamjatnŷ tablŷ
Bohate dijateľstvo Havryjila Beskyda s’a ne ohraničuje lem na publikačnu robotu. Vin bŷv iniciatorom odkrŷťa pamjatnoj tablŷ Nykolajovy Beskydovy v Legnavi i v Boldogkjovaroli (Maďar’sko), Aleksandrovy Beskydovy v Abaujsantovi (Maďar’sko).

Gavryjil Beskyd organizovav bisidu z pysateľom z Pidkarpaťa Vasyľom Sočkom-Boržavynom, naučnŷ seminarŷ na temu 80 rokiv Obščestva A. Duchnoviča v Pr’ašovi, i do inšŷch podij, no holovno do jubilejiv vŷznačnŷch Rusyniv.

Aktivno vŷstupav na rusyňskŷch forumach i jak delegat na dakiľko Svitovŷch kongresach Rusyniv, na naučnŷch seminarach v Maďar’sku, Užhorodi, Pr’ašovi i inde. Vjedno iz dakotrŷma členamy rusyňskŷch organizacij navščivľav zanedbanŷ hrobŷ vŷznačnŷch Rusyniv, jak napryklad v Čertižnim.

Po roci 2008 s’a mu podarylo obnovyty hrib svoho predka Mychaila Beskyda, kotrŷj bŷv u Čertižnim svjaščenykom 40 rokiv. Na cinter’u v Čertižnim bŷly obnovlenŷ i hrobŷ takŷch vŷznačnŷch osob, jak Іrenej Chanat i Julij Stavrovskŷj-Popradov.

Pokľa mu to zdorovľa pozvoľalo, v Pr’ašovi, de žŷv, chodyv na všŷtkŷ rusyňskŷ kulturno-obščestvennŷ podiji, stričav s’a z ľudmy, bisidovav z nyma, mav dobrŷ odnosynŷ i z molodov generacijov rusyňskŷch aktivistiv i pidtrymovav jich.

Premija Antonija Hodynkŷ
V ostatnich rokach zdravotnŷj stan Havryjila Beskyda ne dozvoľav mu chodyty na našŷ podiji i stričaty s’a ľudmy, pokľa s’a z dakŷm kontaktovav, lem telefonično.

І zato jakraz teper’, keď v Budapešti prochodyla konferencija z rusynistikŷ, pryšly za mnov predseda Svitovoho kongresu Rusyniv Štefan Ľavynec’, i dovhoričnŷj rusyňskŷj aktivista, pryjateľ Havryjila Beskyda, Tibor Miklovš Popovič, kotrŷ ňa informovaly, že Vsederžavne obščestvo rusyňskoj inteligenciji imeny Antonija Hodynkŷ nahorodylo tot rik Havryjila Beskyda Pamjatnov premijov imeny Antonija Hodynkŷ za vŷznačnu dijateľnosť u dili sochraneňa rusyňskoj kulturŷ. Jednočasno ňa poprosyly, ci bŷ jem premijju, plaketu z diplomom, mih lavreatovy doručity.

Takoj v nediľu, po navernuťu, kontaktovav jem Petra Krajňaka mol., kotrŷj z panom Beskydom utrymovav tisnišŷj kontakt, znav de konkretno žŷje, i v jakim je stani. Dojidnaly s’me s’a, že premiju mu peredam v ponediľok, i vin jej pak zanese Havryjilovy Beskydovy.

Pamjatna premija mu bŷla peredana u vitorok 20-ho septembra, u četver’ 22-ho septembra Havryjil Beskyd odŷšov na vičnosť.

Smerťov Havryjila Beskyda rusyns’ke seredovysko, nelem na Slovakiji, stračať velyku osobnosť. No plodŷ joho velykoj robotŷ na chosen Rucyniv tu pro nas buduť navse. Vičnaja pamjať, blaženŷj pokij, pane Havryjile!

Pochoron Havryjila Beskyda odbude s’a v ponediľok 26-ho septembra 2022-ho roku o 12.00 hod. v obr’adovij sali Glorija v Pr’ašovi.

Anna Kuzmjakova
Petro Medviď 

Foto:
Peter Krajňak ml., archív

Aktuality

Zobraziť všetky
30.11.2022

Dějiny Rusínů (ch)

PODKARPATSKÁ RUS ZA 1. SVĚTOVÉ VÁLKY (1914-1918) Atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, spáchaný  srbskými nacionalisty v Sarajevu 28. června 1914, ukončil velkou a vcelku poklidnou epochu vývoje evropské civiliza…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
23.11.2022

Smišok 21_2022

-Vŷ ste taka šuvna...! -Ďakuju za kompliment! No ja už mam muža... -Nevažno, taka jak vŷ soj vecej jak jednoho zaslužyť...! ******* Foto: Šŷkovana Paraska 
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
22.11.2022

Dějiny Rusínů (h)

PODKARPATSKÁ RUS V RAKOUSKO-UHERSKÉ MONARCHII (1867-1914) Dne 18. února 1867 byl v uherském parlamentu slavnostně vyhlášen královský reskript o obnovení právní kontinuity Uher (včetně znovupřipojení Sedmihradska), čímž byl završen proces rako…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
21.11.2022

Hlas chcel pre Kaliňáka post prešovského vicežupana, Majerský odmietol

Prešli len dve mená nových podpredsedov. PREŠOV. Po slávnostnom ustanovujúcom župnom zastupiteľstve sa poslanci Prešovského samosprávneho kraja (PSK) zišli v pondelok popoludní na pracovnom zasadnutí. Hneď pri prvom hlasovaní nového zastup…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
21.11.2022

Majerský a poslanci sa ujali funkcií

Mazurekovi nepodal šéf volebnej komisie ruku. Za zastupiteľstvo čítala sľub Turčanová. PREŠOV. Staronový prešovský župan Milan Majerský (KDH) aj 62 zo 65 nedávno zvolených poslancov krajského zastupiteľstva slávnostne zložili sľub na ustanovu…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
19.11.2022

Partyzán Viliam Žingor se komunistům nevzdal, tak ho popravili

S chamradí nejdu Byl zakladatelem jednoho z prvních partyzánských oddílů na Slovensku za druhé světové války, velitelem jedné z nejdéle vzdorujících povstaleckých brigád během Slovenského národního povstání a mimořádně silnou osobností netají…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Mudrota ujka Vasyľa:
-Ľude menšoho vzrosta sja pizniše doznavajuť, že padať doč...
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať