Za Vánoce v prosinci vděčíme Římu. Že jsou o den dříve než jinde, za tím stojí středověk

25.12.2021


Pro křesťanský svět jsou Vánoce hned po Velikonocích druhým nejvýznamnějším svátkem. Slaví se Kristovo narození. I když existuje víc teorií o tom, kdy k němu došlo a jestli vůbec.

„Původně se Ježíšovo narození slavilo na epifanii, tedy na Tři krále 6. ledna,“ řekl webu Lidovky.cz Petr Janeček, etnolog z Filozofické fakulty UK. „Podle většiny biblických badatelů se narodil mezi rokem šest až čtyři před naším letopočtem,“ dodal.

Den Tří králů zůstává koncem oslav vánočních svátků, na rozdíl od Španělů či Italů ho většina Čechů neprožívá tolik jako Štědrý den. K posunu Vánoc o dva týdny dopředu došlo dle Janečka v pozdním Římě, kdy se na jednom území mísilo mnoho kultur, a proto se slavilo naráz víc pohanských svátků, které velebily návrat světla. Protože křesťané nebyli v této konkurenci schopni prosadit oslavu Kristova narození na 6. ledna, přesunuli ho na svátek zrození boha Mithry.

„V pozdním Římě se 25. prosince slavilo narození Mithry, původem perského slunečního Boha. Slavilo se na tajných obřadech, kde byli lidé zasvěcováni, aby se dočkali spásy a věčného života,“ popsal Janeček.

Podle Janečka byl tento svátek populární mimo jiné i mezi legionáři v římských provinciích. Sluneční bůh Mithra byl vnímán – stejně jako Ježíš – jako spasitel lidstva.

Konkurenci různých svátků v přibližně stejném čase mohlo vyřešit jen jejich sjednocení pod zastřešující slavnost. „V Římě žili lidé různých kultur a náboženství. Císař Aurelián proto vytvořil umělý svátek, aby se všichni ti bohové slunce slavili v období slunovratu. Byl to svátek Dies Natalis Solis Invicti, tedy narození neporazitelného boha slunce,“ vysvětlil Janeček.

Prvotním impulzem ke zmíněným oslavám byla astronomická událost, kdy se Slunce dostane až k obratníku Kozoroha a kdy obyvatelé severní polokoule zažívají nejkratší den v roce. „Ve slunovratech se Slunce zdánlivě zastaví a pak se pomaloučku pohybuje nazpátek. Slunovrat je 21. prosince. A vy čekáte ještě další tři dny, jestli je pravda, že se Slunce skutečně vrací,“ řekl webu Lidovky.cz Václav Cílek, klimatolog, geolog a popularizátor vědy.

V dávných dobách se život lidské společnosti odvíjel dle ročních cyklů, na zemědělství tehdy byla závislá, šlo doslova o přežití. Tma a žádné slunce znamenalo žádnou úrodu. Když tedy lidé viděli, že se Slunce skutečně vrací, bylo to pro ně požehnání a důvod k veselí. „Je to zrození světla a oslava toho, že přežijete. Staré agrární společnosti byly rády, když z jednoho zasetého zrna dostaly dvě. 

Když se konečně vrací Slunce, je to zároveň určení toho, že se i svět vrací k lepšímu,“ vysvětlil Cílek. Na toto kosmické „divadlo“ dle něj navazují i oslavy příchodu nového roku, kdy se světlo jakoby vyklube ze zmatku tmy. Že je přes den světlo znatelně delší dobu, si všímá i pranostika: na Nový rok o slepičí krok.

O den dříve. Proč?
Ale ještě je tu jedna nepřesnost: byť 1. svátek vánoční připadá na 25. prosinec, pro převážně ateistické Česko je nejdůležitějším vánočním dnem 24. prosinec, kdy si lidé užívají den volna. Štědrý den je dobou, kdy se děti tisknou u okna a vyhlížejí Ježíška s dárky, zatímco se v kuchyni smaží kapr, aby na slavnostně vystrojené tabuli spočinul vedle mísy s bramborovým salátem. Tradici nadále zachovává kupříkladu Anglie či Amerika, kde děti rozbalují dárky „až“ 25. prosince ráno.

K tomuto posunu došlo u nás až ve středověku. A nebylo to snad tím, že se děti nemohly nadšením dočkat druhého dne. „Ve středověku den končil, když zapadlo slunce. To zároveň začal nový den. Proto se slaví 24. prosince večer. Lidé to chápali tak, že už je 25. prosince,“ vysvětlil Janeček. Podobně to je i na Mikuláše – ten s čertem a andělem obchází domácnosti v předvečer svého svátku, tedy místo šestého prosince už pátého prosince. „Stejně tak Halloween se slaví v předvečer svátku Všech svatých,“ poznamenal Janeček.

Markéta  Rizikyová

Zdroj: 
https://www.lidovky.cz/domov/vanoce-o-den-drive-v-prosinci-stredovek.A211225_160438_ln_domov_tmr

Aktuality

Zobraziť všetky
22.01.2022

Koniec divokej výstavby, správca nechce v Poloninách zruby

Starosta sa bojí, že dostanú omrvinky. STAKČÍN, ZBOJ, ULIČ. Do Národného parku Poloniny pritečie z Plánu obnovy a odolnosti osem miliónov eur. Miestni pripravujú projekty. Ktoré budú úspešné, rozhodne výberová komisia zložená zo zástupcov …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
20.01.2022

SOBD 2021. Rusíni: národnosť 1 - 23 476, národnosť 2 - 39 810, materinský jazyk - 38 679

Národnosť Žilinský kraj s najvyšším podielom slovenskej národnosti Podľa výsledkov Sčítania obyvateľov, domov a bytov v roku 2021 sa v otázke „Aká je vaša národnosť?“ k slovenskej národnosti prihlásilo 83,8 % obyvateľstva, čo predstavuje takme…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
18.01.2022

115 rokov od narodenia akademika Dionýza Ilkoviča

Dionýz Iľkovič bol vedeckým pracovníkom, ktorý si získal uznanie vo svete svojou tvorivou činnosťou v oblasti polarografie, ale aj nezabudnuteľným učiteľom viacerých generácií fyzikov a inžinierov a v neposlednom rade jedným zo zakladajúcich čle…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
14.01.2022

Kandráč: Ak by sme Hej, sokoly! naspievali pred desiatimi rokmi, ľudia by to neprijali

Ak by sme Hej, sokoly! naspievali pred desiatimi rokmi, ľudia by to neprijali Ľudová skupina Kandráčovci existuje už pätnásť rokov a za ten čas sa stala fenoménom slovenskej hudobnej scény. Už dávno nevypredávajú koncerty iba na východnom Slo…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
14.01.2022

Kollárovci. Profitujú vďaka nám aj zarytí folkloristi, ktorí nás kritizujú

Rozhovor s Tomášom Kollárom, spevákom a manažérom jednej z najznámejších ľudových skupín na Slovensku. Súrodenci z obce Kolačkov pri Starej Ľubovni si ako mladí založili ľudovú kapelu a hraním na svadbách a oslavách si privyrábali na štúdium.…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
10.01.2022

Příběhy hrdinů: padlý obránce Podkarpatské Rusi

O pomalé agonii Československa po mnichovské dohodě a okupaci českých zemí se často uvádí, že se tak stalo „bez jediného výstřelu“. To není pravda – mezi květnem 1938 a březnem 1939 přišlo o život nejméně šest stovek vojáků československé branné…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Paraska:
-Kiď ku mi ľiz frajir - viďily všytky, kiď lizly zloďiji - ne viďiv nychto!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať