Za Vánoce v prosinci vděčíme Římu. Že jsou o den dříve než jinde, za tím stojí středověk
Pro křesťanský svět jsou Vánoce hned po Velikonocích druhým nejvýznamnějším svátkem. Slaví se Kristovo narození. I když existuje víc teorií o tom, kdy k němu došlo a jestli vůbec.
„Původně se Ježíšovo narození slavilo na epifanii, tedy na Tři krále 6. ledna,“ řekl webu Lidovky.cz Petr Janeček, etnolog z Filozofické fakulty UK. „Podle většiny biblických badatelů se narodil mezi rokem šest až čtyři před naším letopočtem,“ dodal.
Den Tří králů zůstává koncem oslav vánočních svátků, na rozdíl od Španělů či Italů ho většina Čechů neprožívá tolik jako Štědrý den. K posunu Vánoc o dva týdny dopředu došlo dle Janečka v pozdním Římě, kdy se na jednom území mísilo mnoho kultur, a proto se slavilo naráz víc pohanských svátků, které velebily návrat světla. Protože křesťané nebyli v této konkurenci schopni prosadit oslavu Kristova narození na 6. ledna, přesunuli ho na svátek zrození boha Mithry.
„V pozdním Římě se 25. prosince slavilo narození Mithry, původem perského slunečního Boha. Slavilo se na tajných obřadech, kde byli lidé zasvěcováni, aby se dočkali spásy a věčného života,“ popsal Janeček.
Podle Janečka byl tento svátek populární mimo jiné i mezi legionáři v římských provinciích. Sluneční bůh Mithra byl vnímán – stejně jako Ježíš – jako spasitel lidstva.
Konkurenci různých svátků v přibližně stejném čase mohlo vyřešit jen jejich sjednocení pod zastřešující slavnost. „V Římě žili lidé různých kultur a náboženství. Císař Aurelián proto vytvořil umělý svátek, aby se všichni ti bohové slunce slavili v období slunovratu. Byl to svátek Dies Natalis Solis Invicti, tedy narození neporazitelného boha slunce,“ vysvětlil Janeček.
Prvotním impulzem ke zmíněným oslavám byla astronomická událost, kdy se Slunce dostane až k obratníku Kozoroha a kdy obyvatelé severní polokoule zažívají nejkratší den v roce. „Ve slunovratech se Slunce zdánlivě zastaví a pak se pomaloučku pohybuje nazpátek. Slunovrat je 21. prosince. A vy čekáte ještě další tři dny, jestli je pravda, že se Slunce skutečně vrací,“ řekl webu Lidovky.cz Václav Cílek, klimatolog, geolog a popularizátor vědy.
V dávných dobách se život lidské společnosti odvíjel dle ročních cyklů, na zemědělství tehdy byla závislá, šlo doslova o přežití. Tma a žádné slunce znamenalo žádnou úrodu. Když tedy lidé viděli, že se Slunce skutečně vrací, bylo to pro ně požehnání a důvod k veselí. „Je to zrození světla a oslava toho, že přežijete. Staré agrární společnosti byly rády, když z jednoho zasetého zrna dostaly dvě.
Když se konečně vrací Slunce, je to zároveň určení toho, že se i svět vrací k lepšímu,“ vysvětlil Cílek. Na toto kosmické „divadlo“ dle něj navazují i oslavy příchodu nového roku, kdy se světlo jakoby vyklube ze zmatku tmy. Že je přes den světlo znatelně delší dobu, si všímá i pranostika: na Nový rok o slepičí krok.
O den dříve. Proč?
Ale ještě je tu jedna nepřesnost: byť 1. svátek vánoční připadá na 25. prosinec, pro převážně ateistické Česko je nejdůležitějším vánočním dnem 24. prosinec, kdy si lidé užívají den volna. Štědrý den je dobou, kdy se děti tisknou u okna a vyhlížejí Ježíška s dárky, zatímco se v kuchyni smaží kapr, aby na slavnostně vystrojené tabuli spočinul vedle mísy s bramborovým salátem. Tradici nadále zachovává kupříkladu Anglie či Amerika, kde děti rozbalují dárky „až“ 25. prosince ráno.
K tomuto posunu došlo u nás až ve středověku. A nebylo to snad tím, že se děti nemohly nadšením dočkat druhého dne. „Ve středověku den končil, když zapadlo slunce. To zároveň začal nový den. Proto se slaví 24. prosince večer. Lidé to chápali tak, že už je 25. prosince,“ vysvětlil Janeček. Podobně to je i na Mikuláše – ten s čertem a andělem obchází domácnosti v předvečer svého svátku, tedy místo šestého prosince už pátého prosince. „Stejně tak Halloween se slaví v předvečer svátku Všech svatých,“ poznamenal Janeček.
Markéta Rizikyová
Zdroj:
https://www.lidovky.cz/domov/vanoce-o-den-drive-v-prosinci-stredovek.A211225_160438_ln_domov_tmr
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2024
2% z Vašich daní
Uchádzame sa o Vašu priazeň...
Uveďte naše o.z. do svojho daňového priznania resp. vyhlásenia a my Vás potešíme knižným darom.
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej právnickej osobe
Evidenčné čí…
24.03.2024
DUCHOVNÉ STRETNUTIE NA TÉMU “LADOMIRSKE MNÍŠSTVO”
V nedeľu víťazstva pravoslávia sa uskutočnilo s požehnaním Jeho Blaženosti Rastislava arcibiskupa prešovského a metropolitu českých krajín a Slovenska duchovné stretnutie mládeže a veriacich na tému “Ladomirske mníšstvo” v chráme sv. archanjela …
24.03.2024
Ako dopadli voľby v Prešovskom kraji
Pellegrini získal v Prešovskom kraji o 35-tisíc hlasov viac hlasov než minule Čaputová
V Harabinovom okrese vyhral Korčok.
PREŠOV. V minulých prezidentských voľbách dostala v Prešovskom kraji v prvom kole najviac hlasov Zuzana Čaputová, kr…
23.03.2024
Moskva žiada Berlín, aby uznal blokádu Leningradu za genocídu
Chce aj peniaze
Ruská diplomacia žiada Nemecko, aby uznalo 900-dňové obliehanie Leningradu počas druhej svetovej vojny za genocídu. V pondelok ho k tomu vyzvala v diplomatickej nóte, v ktorej zároveň požaduje od Berlína ďalšie odškodnenie pre…
23.03.2024
Rozhovor. Slovenský venkov nikdy sounáležitost s Čechy necítil
Společný národ byla idea elit, říká historik Jan Rychlík
S profesorem Janem Rychlíkem, který právě teď o dějinách Slovenska vydává knihu, o českých četnících na Muráni, o Svaté říši římské, o Masarykově konceptu čechoslovakismu, trochu i o ko…
22.03.2024
V Prešove rokovali biskupi na 35. plenárnom zasadaní Rady hierarchov
Gréckokatolícki biskupi sa v utorok 19. marca zišli na arcibiskupskom úrade v Prešove na 35. plenárnom zasadaní Rady hierarchov. Zasadanie tohto zákonodarneho zboru sa uskutočnilo po dvoch rokoch, nakoľko po zrieknutí sa úradu prešovského arcibi…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
-A ty naisto Vasyľa dobri poznaš?
-A čy? My cilyj rik jednu/totu samu masku/ruško nosyme...
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať