Zasidav narodnostnŷj vŷbor. Testovaňa perepysu už v septembri

09.09.2020


V seredu 9-ho septembra 2020-ho roku prochodylo v bratislavskim vladnim hoteli Bôrik XXXVIII. Zasidaňa Vŷboru pro narodnostnŷ menšŷnŷ i etničnŷ grupŷ, kotrŷj je poradnŷm organom Radŷ vladŷ Slovac’koj republikŷ pro ľuďskŷ prava, narodnostnŷ menšŷnŷ i rodovu rivnosť.

Zasidaňa odkrŷv joho predseda Laslo Bukovskŷj, upovnomočenŷj vladŷ Slovac’koj republikŷ pro narodnostnŷ menšŷnŷ.

Členove vŷboru sobi na začatku prypomjanuly, že 9-ŷj september je na Slovakiji Dňom žertv holokaustu i rasovoho nasylstva. Jakraz v tot  deň bŷlo u 1941-im roci pryjate u fašističnim Slovac’kom štati nar’adžiňa č. 198/1941 o juridičnim postavliňu Žŷdiv – takzvanŷj Žŷdivskŷj kodeks, kotrŷm bŷly žŷdivskŷm hraždanam vz’atŷ všŷtkŷ prava i vekšŷna z nych bŷla vŷvezena do koncentračnŷch lagriv, de i vmerla.

Jak poviv Bukovskŷj, členove narodnostnoho vŷboru odsudžujuť buďjakŷ projavŷ rasovoj ci etničnoj nenavisty, jak i namahŷ o zlehšovaňa charakteru spomynanŷch istoričnŷch dij.

Perepys bude prostŷj
Medži najvažnišŷ punktŷ ostatňoho zasidaňa naležala informacija o prypravi Perepysu naseliňa, domiv i kvarteliv 2021. Perepys vže prochodyť, keďže danŷ o domach, kvarteľach i dalšŷ informaciji Šatističnŷj ur’ad Slovac’koj republikŷ začav zberaty vďaka elektroničnomu perepojiňu odnosnŷch katastralnŷch i dalšŷch ur’adiv.

Perepys naseliňa bude prochodyty od 15-ho februara 2021-ho roku do 31-ho marca toho samoho roku. Jak bŷly členove vŷboru informovanŷ, i vďaka tomu, že ne buduť ľudy musyty dopovňaty danŷ, kotrŷ znať Štatističnŷj ur’ad zdobŷty inšov formov, i kotrŷ dopovňovaly v poperednich perepysach, perepys bude barz prostŷj.

Tomu maje pomoči i to, že peršŷj raz bude prochodyty povno elektroničnŷj perepys.

Perepys s’a bude vŷpovňovaty na sajti Štatističnoho ur’adu, prypadno čerez mobilnu apilakciju. V perepysi buduť braty učasť všŷtkŷ, kotrŷ majuť tŷrvale perebŷvaňa na Slovakiji, perechodne perebŷvaňa abo tolerovane perebŷvaňa. Učastnŷ buduť vŷpovňovaty lem 14 voprosiv, što je v porivaňu z poperednima rokamy omnoho menše čislo.

Sela i mista na perepys distanuť hrošŷ
Chto ne bude znaty vŷpovnyty sobi perepys sam, može požadaty o asitenciju. Na toto distanuť sela i mista hrošŷ. Financiji podľa informacij Štatističnoho ur’adu ne buduť lem na robitnykiv – stacionar’nŷch asistentiv, kotrŷ buduť pomahaty z perepysom, ale i na vlastnu dijalnosť.

Možuť sobi z nych robyty vlastne propagovaňa perepysu, prypadno daty zrobyty i dalšŷ materialŷ ku perepysu, napryklad i v jazŷkach narodnostnŷch menšŷn. Samosobov, Šatističnŷj ur’ad bude distribuovaty i vlastnŷ materialŷ ku perepysu, kotrŷ buduť tak samo i v jazŷkach narodnostnŷch menšŷn. V jazŷkach menšŷn bude mož vŷpovnyty i formular’ perepysu.

Štatističnŷj urďa Slovac’koj republikŷ rozdilyv svoju kampaň na štyry fazŷ. V ramkach kampani bude od 21-ho do 28-ho septembra mož zalučity s’a i do pilotnoho testovaňa elektroničnoho perepysu. Danŷ, kotrŷ s’a zdobuduť testovaňom, ne buduť zarachovanŷ do oficialnoho perepysu. Testovaňa bude prochodyty na oficialnim sajti ur’adu pro perepys scitanie.sk

Štasističnŷj ur’ad choče v ramkach kampani informovaty o tim, čom je perepys važnŷj, jak s’a na osnovi ňoho robľať riznŷ politikŷ deržavŷ (napr. i transport, parkovaňa, drahŷ, oddŷchovŷ zonŷ, školŷ itd.), ale i o tim, že je garantovana ochrana osobnŷch danŷch, kotrŷ buduť anonimizovanŷ, i ne mož na osnovi nych dijty ku osobi, kotra jich vŷpovnyla.

Ur’ad bude na totu kampaň chosnovaty printovŷ, socialnŷ mediji, televiziju, agitkŷ, palagatŷ, bilbordŷ, citilajtŷ, no kampaň pryhotovľuje i pro okremŷ narodnostnŷ vŷsŷlaňa v ramkach verejnopravnoho teleradija.

Pro menšŷnŷ važnŷ try voprosŷ
Pro menšŷnŷ buduť najvažnišŷma try voprosŷ iz 14-och, kotrŷ buduť u formulari. Ľudej s’a buduť v perepysi prosyty na to, jaka je jich narodnosť, pak ci s’a čujuť bŷty členom išči i dajakoj inšoj narodnosty, a jakŷj je jich materyňskŷj jazŷk.

V porivaňu z poperednim perepysom prychodyť ku zminam. Po perše, ľudy sobi buduť hodnŷ vŷznačity dvi narodnosty, no ne mus’ať. Možuť zistaty kolo jednoj, što rekomendujuť i rusyňskŷ predstavyteli.

Proty toj zminŷ cilŷj čas bŷly Rusynŷ u vŷbori Petro Medviď i Milan Jan Pilip, predstavyteľ serbskoj menšŷnŷ Stane Ribič, i podakotrŷ peredstavyteli maďar’skoj a romskoj menšŷnŷ. Keďže vekšŷna členiv vŷboru bŷla za taku možlyvosť, peršŷj raz po vzori deržav okolici – Čes’koj republikŷ, Maďar’ska i Poľšči, buduť ľudy hodnŷ zapysaty sobi dvi narodnosty, što s’a argumentovalo tŷm, že ľudy možuť bŷty zmišanoho pochodžiňa.

Po druhe, choc’ mynuvšŷj perepys prosylo s’a napryklad i na najčastiše chosnovanŷj jazŷk, v najblyzšim perepysi takŷj vopros ne bude, i bude s’a zvidaty lem na jazŷk materyňskŷj.

V tim voprosi doteper’ Rusynŷ vse dos’ahovaly vekšŷ čisla, jak u pryhološiňu s’a ku narodnosty. Napryklad v roci 2011 s’a ku Rusynam pryholosylo 33 482, ale ku materyňskomu jazŷku rusyňskomu až 55 469. Vopros o najčastiše chosnovanim jazŷku nakonec’ any ne mav vplyv na rišiňa buďjakoj menšŷnovoj politikŷ, zato s’a vŷpustyť.

RTVS bude rišŷty koncepciju narodnostnoho vŷsŷlaňa
Členove vŷboru bŷly informovanŷ i o zasidaňa Radŷ RTVS, na kotrij braly učasť i predstavyteli menšŷn, kotrŷ vŷrazyly svoji prypominkŷ ku narodnostnomu vŷsŷlaňu. Zasidaňa odbŷlo s’a za učasty upovnomočenoho Bukovskoho 20-ho avgusta.

Rada pryjala ku problematici narodnostnoho vŷsŷlaňa uznesiňa. V nim s’a konštatuje, že sučasnŷj stan narodnostnoho vŷsŷlaňa i vŷrobŷ narodnostnŷch programiv vŷchodyť z legislativnŷch i finančnŷch možlyvostej verejnopravnoho teleradija. No tak samo dala rada generalnomu dyrektorovy RTVS Jaroslavovy Reznikovy zadaču vŷpracovaty koncepciju vŷsŷlaňa pro narodnostnŷ menšŷnŷ i etničnŷ grupŷ, kotra bude v programovij štrukturi braty do uvahŷ sučasnŷ požadavkŷ narodnostnŷch menšŷn i etničnŷch grup.

Tot zamir potverdyv na zasidaňu vŷboru i Martin Kakoš, pidpredseda Radŷ RTVS, kotrŷj hovoryv, že narodnostnomu vŷsŷlaňu treba novŷj koncept, novŷch spivpracovnykiv ci pevnŷj čas vŷsŷlaňa. Brakuje za joho slovamy točna i jasna dikcija zakona, vŷsŷlaňa bŷ potrebovalo i dovhodobišu prypravu redaktoriv a vekšŷ finančŷ žridla.

Generalnŷj dyrektor RTVS maje zadaču aktualizovaty koncepciju menšŷnovoho vŷsŷlaňa do kinc’a oktobra. RTVS sobi ku tvorbi koncepciji poklyče i predstavyteliv menšŷn, kotrŷ vže bŷly na zasidaňu Radŷ RTVS (za rusyňsku menšŷnu tam bŷv Petro Medviď), i kotrŷ buduť prezentovaty predstavŷ o rozvytku toho vŷsŷlaňa za svoju mešŷnovu komunitu.

Medži najvažnišŷ rusyňskŷ prioritŷ v ramkach radiovoho vŷsŷlaňa naležŷť obnovliňa vŷrobŷ literaturno-dramatičnŷch i zabavnŷch programiv, kotra bŷla pozastavlena u 2016-im roci, v televiziji je to aktualizacija isnujučoho formatu i vŷnyknuťa novŷch formativ programiv.

Vŷbor žadať vŷdaty navčalnŷj material
Menšŷnovŷj vŷbor v seredu projidnav i Іnformaciju o Akčnim plani ochranŷ prav osob, kotrŷ naležať ku narodnostnŷm menšŷnam i etničnŷm grupam na rokŷ 2016 – 2020.

Svojim uznesiňom, kotroho propoziciju dav Petro Medviď, požadav vŷbor Deržavnŷj pedagogičnŷj inštitut bezodkladno finalizovaty i publikovaty navčalnŷj material pid nazvov Poznakomme s’a, narodnostnŷ menšŷnŷ (Zoznámme sa, národnostné menšiny), žebŷ mih bŷty zaradženŷj do navčalnŷch planiv.

Finalizacija učebnyka s’a tihať už dakiľko rokiv. Ku textu maly prypominkŷ napryklad i predstavyteli rusyňskoj menšŷnŷ, keď ne bŷly sohlasnŷ z kapitolov, kotra mala prezentovaty Ukrajinciv na Slovakiji, v kotrij s’a pysalo o Rusynach-Ukrajinc’ach itd. Zato material perešov mnohŷma kritičnŷma zminamy.

Jak bŷly členove vŷboru informovanŷ, slovac’ka verzija je hotova, no čekať s’a na maďar’skŷj pereklad. V povjazaňu z tŷm člen vŷboru za Rusyniv pidkreslyv, že pokľa s’a robľať perekladŷ do narodnostnŷch jazŷkiv, pak žadať i pereklad do rusyňskoho jazŷka. Bukovskŷj proponovav, žebŷ text bez čekaňa bŷv publikovanŷj v slovac’kim jazŷku i mih bŷty chosnovanŷj. Dalšŷ jazŷkovŷ verziji s’a možuť postupno dorobyty, vkľučno maďar’skoj.

PETRO MEDVІĎ 

Zdroj:
https://www.lem.fm/zasidav-narodnostnyj-vybor-testovanya-perepisu-uzh-v-septembri/

Aktuality

Zobraziť všetky
31.12.2020

Ivan Pop: Malé dejiny Rusínov, 2020

SME RUSÍNI //МЫ  РУСИНЫ ​//СЬМЕ РУСИНЫ ​​​​​ ​ "Dejiny do každej rusínskej rodiny..." Ivan Pop: Malé dejiny Rusínov  druhé vydanie, Bratislava 2020 počet strán: 240, 120 x 210 mm mäkká šitá väzba V4 jazyk: slovenský ISBN 978 - …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
25.11.2020

ZLOMENÝ GENERÁL PROSIL Z VÄZENIA O MILOSŤ: ROBIL SOM POCTIVO, ALE NEMAL SOM SCHOPNOSTI

List, ktorý napísal pred 65 rokmi vo väzenskej cele, prináša úplne iný pohľad na Ludvíka Svobodu. Generál, ktorý sa v tom čase stal pre komunistický režim nepohodlný, v ňom úpenlivo prosil o milosť. V archívoch sa zachoval list adresovaný pre…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
24.11.2020

75. VÝROČIE VZNIKU DIVADLA ALEXANDRA DUCHNOVIČA

24.11.1945 bolo založené v Prešove na družstevnom základe Ukrajinské národné divadlo, predchodca dnešného Divadla Alexandra Duchnoviča. Prvou premiérou divadla, ktoré okrem niekoľkých profesionálov angažovalo najmä talentovaných amatérov, bol…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
23.11.2020

Sovětská „kulturní revoluce“ v Zakarpatské oblasti – prostředek likvidace národní kultury Rusínů

Sovětská „kulturní revoluce“ v Zakarpatské oblasti – prostředek likvidace národní kultury Rusínů Prvním krokem k uskutečnění sovětské „kulturní revoluce“ na Podkarpatsku byla likvidace rusínského školství, demonstrativní pálení rusínských školn…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
22.11.2020

Před 75 lety se Československo rozloučilo s Podkarpatskem. Oblast se „vrátila“ Ukrajině, k níž dříve nepatřila

„Stará hranice mezi bývalou Podkarpatskou Rusí a Slovenskem se změnila. Namísto zemské hranice nastoupila hranice státní, která nás však nebude oddělovat od Sovětského svazu,“ informoval o definitivním konci společného soužití Čechoslováků a Rus…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
21.11.2020

Před 70 lety byl v Jáchymovských dolech zaveden systém sovětského gulagu

Nechvalně proslulé jáchymovské tábory a doly, v kterých trestanci za nelidských podmínek těžili uran pro Sovětský svaz, fungovaly mezi roky 1949–1961. Charakter totální třídní šikany začal být vůči zdejším politickým vězňům uplatňován právě před…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Na ciľim sviťi alkoholizmus chvorota, lem na rusnakoch, kiď ne vŷpješ, ta takoj...
-Što, ty dašto chvoryj!?
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať