Ztrátou Podkarpatské Rusi se Československo stalo vazalským státem Sovětského svazu, říká historik
Ještě před koncem druhé světové války patřila k Československu, respektive k první republice i Podkarpatská Rus. Toto území bylo centrem zájmů i sousedních zemí a stalo se centrem řady investic – do veřejné správy, školství, ale také sem přijížděli noví učitelé, úředníci a umělci, mezi kterými byl například Ivan Olbracht.
Třicátá léta minulého století s hlubokou hospodářskou krizí zasáhla i Podkarpatskou Rus. „Politické aktivity se zde začaly ubírat k radikálnějším autonomistickým požadavkům. A pak – po přijetí takzvané Mnichovské dohody – začalo i vzdalování se Praze,“ popisuje historik Tomáš Řepa.
Období rozpadu Československa, vznik protektorátu a Slovenského štátu přinesl pro Podkarpatskou Rus jakési politické vakuum. Postupující Rudá armáda v červenci 1944 osvobodila Halič, Lvov a do srpna byla osvobozena také západní Ukrajina. V té době si podle historika složitou situaci regionu uvědomoval i prezident Edvard Beneš.
Svrchovanost a nevměšování
Vztahy mezi exilovou československou vládou a vedením Sovětského svazu byly definovány smlouvou z prosince 1943, Podkarpatská Rus v ní ale nefigurovala. Principem mělo být vzájemné právo svrchovanosti a nevměšování se do vnitřních věcí.
A tak se exilová vláda měla o osvobozené území, které mělo být součástí obnoveného státu, také starat. „Do konce října bylo celé území osvobozeno Rudou armádou. Následně tam byla vyslána delegace ministra Františka Němce a vojenského velitele generála Hasila, kteří do Chustu dorazili 29. října 1944,“ vysvětluje Řepa.
„Jejich situace byla ale složitá, protože narazili na obnovené ukrajinské hnutí podporované sovětskými orgány. Nedostali ani pravomoc, aby tyto konflikty mohli vyřešit.“
O jejich marné snaze svědčí řada archivních dokumentů, kterými se obraceli na vládu s apelem o pomoc a o nastavení parametrů jejich dalšího fungování.
„Snažili“ se ale i Sověti a komunisté. „Vyvíjeli agitační činnost ve prospěch Moskvy, takže když byly koncem října 1944 volby do národních výborů, navíc inscenované místními komunisty, tak kandidovat mohli jen ti, které sami schválili. V listopadu pak byl na Sjezdu národních výborů vydán manifest, který požadoval spojení Podkarpatské Rusi se Sovětským svazem,“ popisuje další vývoj historik Řepa.
Zároveň probíhaly těžké politické útoky směrem k armádě, takže o nějaké jejich původní prvorepublikové apolitičnosti už nemohla být ani řeč.
Svou roli měl i československý velvyslanec v SSSR Zdeněk Fierlinger, který byl takzvanou „pátou kolonou komunistů“ a posléze neblaze proslulý Berija.
Nikdo nechtěl roztržku s Ruskem
„Nikdo nechtěl roztržku s Moskvou, vládní delegace byla ve složité takřka neřešitelné situaci a ministr Němec v lednu 1945 Podkarpatskou Ukrajinu opustil. V březnu ho následovala i československá vojenská delegace. Sovětská správa byla okupační, dělala si, co chtěla – a pomáhali jí loutková reprezentace složená z místních komunistů a loajálních kádrů. Prezident Beneš měl obavy, aby podobnou taktiku Sověti nepoužili i na Slovensku – asi to pak byl jeden z důvodů, proč se tak důrazně nevymezoval.“
A pak už vlastně ani nebylo co řešit: 29. června 1945 došlo k uzavření smlouvy mezi Československem a Sovětským svazem a Podkarpatská Rus byla předána do rukou Sovětského svazu. Někteří Rusíni, a bylo jich až 25 tisíc, se rozhodlo pro odchod do Československa.
Státní kasu a cennosti na tomto území si Sovětský svaz „ponechal ve svých rukou“. V roce 1957 totiž byla uzavřena dohoda o vzájemném zániku nároků, kdy Sověti Československu vyplatili nějaký směšný obnos, velké investice, které tam léta směřovaly, byly „odepsány“.
Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, tedy jestli nebyla ztráta Podkarpatské Rusi potvrzením bolševizace, pak historik Tomáš Řepa odpovídá: „Jednoznačně byla. Byla přinejmenším potvrzením jednostranného příklonu k SSSR, který přerostl až v otevřeně vazalský vztah. Podkarpatská Ukrajina nebyla v očích mnoha tak důležitým územím, aby stála za to se vzepřít. A pro Sověty platilo, že účel světí prostředky.“
Celý pořad najdete v audiozáznamu: https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/audios/bc50e819bbfc5f893c58f3bf0b127e2c.mp3
Ivana Chmel Denčevová
Zdroj:
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/podkarpatska-rus-sovetsky-svaz_2206121305_pj
Foto: Ilustračné. Kavárna v Užhorodé
Aktuality
Zobraziť všetky29.07.2022
Ivan Pop: Osobností našich dejín - HASAL Antonín Bohuslav
HASAL Antonín Bohuslav (krycí jméno Nižborský) (* 7.1.1883 Nová Huť pod Nižborem, †22.4.1960 Washington, USA), český důstojník, legionář a československý generál.
Maturoval na Vyšším reálném gymnáziu v Rakovníku. V roce 1913 absolvoval školu …
26.07.2022
RTVS i SNM s’a za problematičnu relaciju opravdaly
Televizija jej vže zňala z archivu na sajti. Obydvi inštituciji obic’ajuť krokŷ, žebŷ ku podibnŷm situacijam ne prychodylo.
„Rusyňska i ukrajiňska narodnosť ne suť totožnŷ,“ napysav u seredu 13-ho jula 2022-ho roku na svojim oficialni…
25.07.2022
V Užhorode vojnu nevidieť
Padlých tam však pochovávajú každý druhý až tretí deň.
Nápor na hranici s Ukrajinou poľavil.
PEREČIN, UŽHOROD. Na hraničnom priechode Ubľa – Malyj Bereznyj je v pondelok štvrtého júla napoludnie naše auto jediné. V oboch smeroch. Zo Sloven…
24.07.2022
Rozhovor. Sergej Kopčák
Svetoznámy umelec spochybňuje vedenie SND a slovenských hercov posiela do fabriky
Rozdávajú výpovede, ale kto? Ľudia, ktorí s divadlom nikdy poriadne nepracovali, tvrdí najslávnejší slovenský operný spevák v zahraničí Sergej Kopčák.
Nikotí…
23.07.2022
Na vyhliadkovej veži na Dukle kompletne rekonštruujú obidve kupoly
Turistické lákadlo v slovensko-poľskom pohraničí si turisti už počas tohto leta neužijú. Na výhľady z atraktívnej vyhliadkovej veže môžu zabudnúť. Mnohí pritom do kraja pod Duklou merajú stovky kilometrov.
Raz pre výmenu okien, inokedy pre mo…
22.07.2022
Zberateľský ošiaľ v Údolí smrti - spustili predaj novej nulaeurovej bankovky
Aj tri dni čakania, aj noc v stane, v aute, či na zemi pod altánkom. To je cesta k unikátnym zberateľským kúskom. Presvedčili sme sa o tom v uplynulý piatok v Údolí smrti, o deviatej ráno spustili predaj ďalšej nulaeurovej bankovky.
Ako ste…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Vŷchvaľujuť sja u školci tromi chlopci.
-Nas mať mamka dvoje a každŷj z nas mať svij televizor...!
-A nas je troje a každŷj mať svij bicigeľ...
-A nas je četvero a každŷj mať svoho ňaňka...!

Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať