Jiří Plachý: Zpráva pplk. Antonína Zemana – Barovského o událostech na Podkarpatské Rusi v březnu 1939

Jiří Plachý: Zpráva pplk. Antonína Zemana – Barovského o událostech na Podkarpatské Rusi v březnu 1939
12.08.2017

Rozhodnutím Saint-Germainské mírové smlouvy ze září 1919 byla Československu
definitivně přiřčena Podkarpatská Rus, která se měla stát autonomní součástí republiky.

Princip autonomie tohoto území byl inkorporován i do československé ústavy
z roku 1920. Z mnoha důvodů však v následujících osmnácti letech nebyl naplněn.
Zatímco v meziválečných parlamentních volbách v zemi vítězila krajní levice, od
30. let stále sílil radikálně-autonomistický proud podkarpatoruské politiky, který
v průběhu dramatického roku 1938 zcela ovládl tamní politickou scénu.1

Krátce po přijetí mnichovské dohody, byla 11. října 1938 jmenována první podkarpatoruská
autonomní vláda. Během velmi krátké doby se země začala vzdalovat Praze a především po nástupu proukrajinského politického směru k moci hledat ochranu u nacistického Německa. Jedním z posledních svorníků společného státu se v dramatických měsících druhé republiky stala československá armáda. Na Podkarpatské Rusi měla naprosto nezastupitelnou úlohu vzhledem k tomu, že po přerušení dopravního spojení se zbytkem státu v důsledku Vídeňské arbitráže zajišťovala zásobování civilního obyvatelstva. V noci z 13. na 14. března 1939 její jednotky navíc potlačily pokus radikálů z polovojenské organizace „Karpatská Sič“ o převrat.2

Ještě téhož dne však maďarská invazní armáda zahájila obsazování země a československé jednotky se jí postavily na odpor. Po příchodu zpráv o okupaci českých zemí nacisty se čs. vojáci začali organizovaně stahovat ke slovenským, polským a především rumunským hranicím.3

Události odehrávající se ve dnech 13.–18. března 1939 na Podkarpatské Rusi byly
v českých zemích díky vývoji politické situace, kdy došlo k rozpadu společného státu
a okupaci, zcela logicky vnímány jako okrajové. Nic na tom v realitě prvních dnů
Protektorátu Čechy a Morava nezměnily ani stovky očitých svědků – českých vojáků
a důstojníků vracejících se přes Polsko, Slovensko, Rumunsko a Jugoslávii zpět do
českých zemí.4

Text celého dokumentu nájdete TU: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/publikace/securitas-imperii/no26/170-190.pdf

Foto:
Fasáda domu obchodníka Rosenbauma v Chustu poškozená při bojích ráno 14. března 1939
Zdroj: VHÚ Praha
www.rusyn.sk
Naspäť na aktuality