Prečítali sme za Vás...
MUKAČEVO/PRAHA 3. listopadu 2008
Česká Ukrajina se chce odtrhnout
Rusínští separatisté na bývalé Zakarpatské Ukrajině, které byla za první a druhé republiky součástí Československa, dali ultimátum ukrajinské vládě. Když do 1. ledna 2009 nedostane tato oblast autonomii, vyhlásí samostatnost a odtržení od Ukrajiny. Uvádí se to v závěrech II. evropského kongresu zakarpatských Rusínů, který se na konci října sešel v zakarpatském Mukačevu.
„Pokud by došlo k represáliím vůči rusínským aktivistům, nabude vyhlášení nezávislosti okamžitou platnost,“ varoval předseda Sejmu zakarpatských Rusínů a proruský pravoslavný kněz Dimitrij Sidor. Prozatím však předáci Rusínů požadují jen autonomii. „Doporučil bych ukrajinským úřadům, aby se pečlivě podívali na to, jak dopadla Gruzie s Jižní Osetií a Abcházií. Tam také nechtěli uznat práva národa a ztratili autonomní regiony navždy,“ varoval Sidor v jednom z novinových rozhovorů.
Přestože se v rámci Zakarpatí jedná podle odborníků pouze o několikasetčlennou skupinu, která nemá mezi obyvateli širší podporu, vzala premiérka Julie Tymošenková situaci velice vážně a vyzvala ukrajinskou tajnou službu a generální prokuraturu, aby se situací zabývala. Tajná služba má podle prohlášení Tymošenkové strany BJUT prověřit činnost již zmiňovaného Dimitrije Sidora. Sidor je jako hlavní duchovní Moskevského patriarchátu na Zakarpatsku hybnou silou Ruskem podporovaného separatistického hnutí.
Ukrajinská tajná služba už poslala Sidorovi předvolání kvůli podezření „ze spiknutí proti územní celistvosti Ukrajiny“. Někteří pozorovatelé dokonce srovnávají situaci na Zakarpatsku s východní Ukrajinou či s Krymem, jejichž odtržení od Ukrajiny podporují vlivné síly v Rusku, třeba moskevský starosta Jurij Lužkov.
Rusínští separatisté se ve své snaze získat autonomii, případně se odtrhnout od Ukrajiny, odvolávají na udělení autonomie pražskou vládou 22. října 1938. V ten den byla prezidentem Emilem Háchou jmenována vláda v čele s Augustinem Vološinem. Vološin se stal 15. března 1939 prezidentem nezávislé republiky Karpatská Ukrajina, která byla vyhlášena po nacistické okupaci Česka a vyhlášení samostatného Slovenska. Po několika dnech se však přes odpor jednotek Karpatské Seče a československé armády generála Lva Prchaly podařilo Maďarsku oblast okupovat a přičlenit ji s Hitlerovým souhlasem k jeho území. Vološin, který se dožil po emigraci do Prahy konce války, byl v roce 1945 zatčen Sověty a v Moskvě umučen.
Rusínský národ je výmysl „Nepřikládám tomu význam. Je to umělé, nabubřelé, jedná se o snahy pár lidí,“ uvedl o dnešních rusínských separatistech uznávaný etnolog Mikola Mušinka, profesor Prešovské univerzity. „Není pochyb o tom, že je to celé financováno z Moskvy,“ říká Mušinka, podle něhož „rusínský národ“ neexistuje a jedná se o uměle vykonstruovanou věc.
Na druhou stranu připouští, že nehledě na ukrajinské národnostní cítění by minimálně autonomie získala podporu. „Kdo může, utíká ze Zakarpatska za prací do zahraničí. Do Česka, na Slovensko, do Maďarska,“ říká Mušinka. „A tam vidí, že se lidem žije lépe než na Ukrajině. Proto by většina lidí hlasovala nejméně za autonomii.“
Luboš Palata
Lidové noviny (www.lidovky.cz)
Článok prevzala aj poľská Gazeta wyborcza, búrlivú diskusiu na danú tému čítajte na:
http://forum.gazeta.pl/forum/72,2.html?f=904&w=87667466&a=87671982k
alebo kliknite TU
Česká Ukrajina se chce odtrhnout
Rusínští separatisté na bývalé Zakarpatské Ukrajině, které byla za první a druhé republiky součástí Československa, dali ultimátum ukrajinské vládě. Když do 1. ledna 2009 nedostane tato oblast autonomii, vyhlásí samostatnost a odtržení od Ukrajiny. Uvádí se to v závěrech II. evropského kongresu zakarpatských Rusínů, který se na konci října sešel v zakarpatském Mukačevu.
„Pokud by došlo k represáliím vůči rusínským aktivistům, nabude vyhlášení nezávislosti okamžitou platnost,“ varoval předseda Sejmu zakarpatských Rusínů a proruský pravoslavný kněz Dimitrij Sidor. Prozatím však předáci Rusínů požadují jen autonomii. „Doporučil bych ukrajinským úřadům, aby se pečlivě podívali na to, jak dopadla Gruzie s Jižní Osetií a Abcházií. Tam také nechtěli uznat práva národa a ztratili autonomní regiony navždy,“ varoval Sidor v jednom z novinových rozhovorů.
Přestože se v rámci Zakarpatí jedná podle odborníků pouze o několikasetčlennou skupinu, která nemá mezi obyvateli širší podporu, vzala premiérka Julie Tymošenková situaci velice vážně a vyzvala ukrajinskou tajnou službu a generální prokuraturu, aby se situací zabývala. Tajná služba má podle prohlášení Tymošenkové strany BJUT prověřit činnost již zmiňovaného Dimitrije Sidora. Sidor je jako hlavní duchovní Moskevského patriarchátu na Zakarpatsku hybnou silou Ruskem podporovaného separatistického hnutí.
Ukrajinská tajná služba už poslala Sidorovi předvolání kvůli podezření „ze spiknutí proti územní celistvosti Ukrajiny“. Někteří pozorovatelé dokonce srovnávají situaci na Zakarpatsku s východní Ukrajinou či s Krymem, jejichž odtržení od Ukrajiny podporují vlivné síly v Rusku, třeba moskevský starosta Jurij Lužkov.
Rusínští separatisté se ve své snaze získat autonomii, případně se odtrhnout od Ukrajiny, odvolávají na udělení autonomie pražskou vládou 22. října 1938. V ten den byla prezidentem Emilem Háchou jmenována vláda v čele s Augustinem Vološinem. Vološin se stal 15. března 1939 prezidentem nezávislé republiky Karpatská Ukrajina, která byla vyhlášena po nacistické okupaci Česka a vyhlášení samostatného Slovenska. Po několika dnech se však přes odpor jednotek Karpatské Seče a československé armády generála Lva Prchaly podařilo Maďarsku oblast okupovat a přičlenit ji s Hitlerovým souhlasem k jeho území. Vološin, který se dožil po emigraci do Prahy konce války, byl v roce 1945 zatčen Sověty a v Moskvě umučen.
Rusínský národ je výmysl „Nepřikládám tomu význam. Je to umělé, nabubřelé, jedná se o snahy pár lidí,“ uvedl o dnešních rusínských separatistech uznávaný etnolog Mikola Mušinka, profesor Prešovské univerzity. „Není pochyb o tom, že je to celé financováno z Moskvy,“ říká Mušinka, podle něhož „rusínský národ“ neexistuje a jedná se o uměle vykonstruovanou věc.
Na druhou stranu připouští, že nehledě na ukrajinské národnostní cítění by minimálně autonomie získala podporu. „Kdo může, utíká ze Zakarpatska za prací do zahraničí. Do Česka, na Slovensko, do Maďarska,“ říká Mušinka. „A tam vidí, že se lidem žije lépe než na Ukrajině. Proto by většina lidí hlasovala nejméně za autonomii.“
Luboš Palata
Lidové noviny (www.lidovky.cz)
Článok prevzala aj poľská Gazeta wyborcza, búrlivú diskusiu na danú tému čítajte na:
http://forum.gazeta.pl/forum/72,2.html?f=904&w=87667466&a=87671982k
alebo kliknite TU
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2026
Dve percentá, jeden spoločný cieľ
Podporte nás 2 % z vašich daní a buďte súčasťou nášho úsilia o zachovanie a šírenie neznámej histórie Rusínov.
Vaša podpora je pre nás cenná – ďakujeme za dôveru!
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej…
10.03.2026
Archív: Rodák z Podkarpatskej Rusi Mikuláš Popovič získal ocenenie Česká hlava
Virológ Mikuláš Popovič, ktorý sa narodil ako československý občan vtedajšej Podkarpatskej Rusi, získal v roku 2013 cenu Patria v rámci projektu Česká hlava. Vedca pôsobiaceho na Marylandskej univerzite v USA ocenili za dlhoročný výskum vírusu H…
10.03.2026
Rozhovor: Pešiak, ktorý objavil HIV
Eva Bobůrková, 13. 2. 2014
Nové neznáme smrteľné ochorenie bolo opísané v roku 1981. Po pôvodcovi AIDS pátral aj Čechoslovák (Rusín) Mikuláš Popovič. A úspešne. V roku 1984 identifikoval vírus HIV a vytvoril aj prvý test na prít…
06.03.2026
Vladyka Milan Lach SJ bol vymenovaný za eparchiálneho biskupa Bratislavskej eparchie
ISPA
Metropolia
Dnes napoludnie Vatikán oznámil, že Svätý Otec Lev XIV. prijal zrieknutie sa úradu eparchiálneho biskupa vladyku Petra Rusnáka, ktorý v septembri minulého roka dovŕšil kánonický vek 75 rokov a za jeho nástupcu menov…
05.03.2026
Pozvánka na premiéru: Predavač dažďa / Продавач доджу
1 hodina 40 minút • Premiéra: 5. marca 2026
Originál: Predavač dažďa
štvrtok 12. 3.
2. premiéra
Veľká scéna
Dážď sa kúpiť nedá. To však neznamená, že ho niekto nemôže predávať.
Je leto, sucho a práve padol ďalší teplotný rekord. Pri va…
04.03.2026
Lemkovia vytvárajú „Hołos“. O kultúre, ktorá nezanikla
autorka: Julia Pańków
"Chcela som ukázať, že my, mladí Lemkovia, sme schopní vytvoriť dielo, ktoré je relevantné pre našu dobu. Že máme čo povedať a že náš hlas je dôležitý,“ hovorí Daria Kuziak, autorka prvej lemkovskej ope…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Marča dostala SMS:
-Postavyv jem dom, zasadyv strom... Pryď!
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať