Bleskovyj rozhovor z...

...Andrijom Kandračom, primašom ĽH Andrija Kandráča

Rusyňskyma dolynami sja nese novyna, že dostanete cinu Medžinarodnoj federacyji fonografičnoj promyšlenosti - Narodnoj grupy Sloveňskoj republyky (IFPI _NSSR). Čim ste soj zaslužyli take ociňiňja?
Čim zme si totu cinu zaslužyli ? Na tot vopros by može mohli odpovisti všytky toty, kotry sobi CD, či MG A čija to chyža... kupili. Na osnovi počtu prodanych nosičiv zme spovnili kriterija na udiľiňa platinovoj platni od medžinarodnoj spoločnosti IFPI. Tišiť to virju všytkych, kotrym je rusinska narodna pisňa blizka. Mušu v peršim rjadi povisti, že to ne je ociňiňa ľem našoj kapely – je to ociňiňa všytkych interpretiv, kotry spomjanute CD nahrali. Ne stavať sja často, žeby byla u folklori uďiľovana platinova platňa, pro nas je to uspich dvojnasobnyj, keďže platinovu platňu okrim CD nosiča A čija to chyža..., distav i naš CD projekt s nazvov Sinu muj....

Nosiči, CD aj MG-pasky, našli soj dorohu do prybytkiv Rusyňiv. Znovuobjavlena piseň "A čija to chyža..." dopovňjat kolorit našych radostnych dňi. Vy sam ste hudobnym redaktorom našoho radija, možete povisti, či v joho archivoch, čekat dalšyj folklornyj hit na obrodžiňja.
V archivoch Slovenskoho radija je mnoho skvostnych piseň, kotry tvorjať zlatyj pisňovyj fond NEV SRo. Mnoho spivanok na svoje znovuobjavľiňa čekať a priznam sja, že mam radšej pisňi staršy, jak toty kotry sja teper skladajuť. Ale to, či zo spivanky bude hit – o tim nerozhoduje jeden čolovik. O tim rozhodnuť sluchači, kotrym sja bude tota spivanka ľubiti. Ľem jak perličku choču spomjanuti jednu vec – spivanku A čija to chyža sme nahravali može piv hodiny. V podstati zme ju muzično zapisali na druhyj raz. Na tim CD –čku byli pisni, kotry zme nahravali i 2 – 3 hodiny a nestali sja až tak uspišnyma. Ale keď mam z vlastnoj skušenosti povisti što robiť spivanku hitom – v peršim rjadi je to lehka melodija, kotru sobi zapamjatať každyj – žeby sobi ju mich pospivovati po ulici, v roboti, jednoducho v každij žyvotnij situaciji. A to platiť nelem o pisňach narodnych, ale i tych z inšych žanriv.

Aj naše združiňja - Združiňja inteligenciji Rusyňiv Slovenska, pomohlo pri organizuvaňju i propagacyji koncertu - rusyňskoj narodnoj pisňi...
Vďaka ZIRSu zme sja s programom A čija to chyža distali do každoho regionu severovychodu Slovenska a dokincja zme dva raz koncertovali i u Bratislavi. Každyj koncert zme mali vyprodanyj a stričavali zme sja s enormnym interesom Rusiniv i Nerusiniv. Pamjatam, že ked zme koncertovali v Starij Ľubovni, tesni pred koncertom hasiče a bezpečnostny technici rozdumovali, či koncert netreba zrušyti – bylo tam omnoho vecej hľadačiv, jak byla kapacita kulturaku. V Snini ne zabudu na recepciu po koncerti – molode ďivča v kroji sidilo za šyjacim strojom pid prutikami verby a vzadu kolo sebe malo veliku tortu, kotra mala tvar chyži. Nezabudu i na to, že keď sme sja malych ditej u labirskij školki oprosili, či nepoznajuť dajaku spivanku, všytky začali spivati A čija to chyža. Jedno je ale isto, keď mi totu spivanku pred 4 – rjoma rokami pošepla Anka Poračova, nichto ne viriv, že tota pisňa prekročiť hranici regionu a stane sja uľublenov medži Rusinami i Nerusinami u Poľši, Česku, Serbiji, Chorvatsku, či USA a Kanadi.

Dalšyj chosen, kotryj koncerty prynesli, byla propagacija, bezpochyby kvalitnoho Ďitskoho folklornoho suboru Jastrabčan zo Šarišskoho Jastrabja...
Program A čija to chyža ne byv lem o jednij pisni – snažyli zme sja v nim predstaviti najvyznačnijšych rusinskych interpretiv z každoho kutika Severovychodu Slovenska – okrim Marky Mačoškovoj to byla i Anka Poračova, Anka Servicka, Monika Kandračova, duo Petrašovskych, Maria Čokynova a chybovati nemohla ani moloda generacia začinajucih spivačok – budučich zvizd rusinskoho folklornoho neba. Rodak jem od Staroj Ľubovňi a ďakujuči tomu jem pryšov do kontaktu z perfektnov Ditskov folklornov hrupov Jastrabčan. Ked jem jich peršyj raz čuv bihav mi moroz po cherbeti. Toty divčatka majuť absolutni dokonalyj spivackyj projav. Ľubilo sja mi i to, že pedagogičnyj zbor u Šarišskim Jastrabju mi vse vyšov v ustrety, keď jem z nima potrebovav prypraviti dajake rozhlasove pasmo – ci to už Velykdeň, ale i Rizdvo, ci inšy svjata. Toho roku sja stali laureatami ciloslovenskoho konkurzu ditskoho folkloru u Rimavskij Soboti – a tak sja napovnili moji slova, kotry jem pred paru rokami poviv – Ditska Folklorna hrupa Jastrabčan naležyť ku tomu najlipšomu, što rusinskyj folklor v poslidnim časi proponuje – a to ne lem na Slovensku...

Povičte nam paru iši paru slov o koncerti, kotryj ste pryrychtuvali v misjaci jun v Prešovi i Košycjoch. Rodyt sa dašto rivnako uspišne jak koncert "...a čija to chyža"?
Ne bude lehke prijti pered publiku z dačim inšym jak byv projekt A čija to chyža. Pro všytkych našych fanušikiv zme prypravili program iz nazvov Oj, zabava. Lajt motivom toho bude znamyj zakarpatskyj hit – OJ, ZABAVA, podľa kotroho zme pomenovali i naše najnovše CD. Oproti inšym je v dačim unikatne – ide o perše samostatne CD našoj narodnoj muziky – Kandračovci – a okrim nas na nim spivajuť i najznamijšy interprete iz vychodu Slovenska /okrim našoj narodnoj muziky je to i A. Poračova, M. Kandračova, V. Horňáková, či A. Servická/. Istym spestriňom je i blok temperamentnych romskych piseň u vykonanni solistky Romathanu – Žanety Štipakovoj.
Už nazva koncertu charakterizuje joho obsjach – ide o koncert kotryj sa nese v uvoľnenij atmosferi, povnoj excelentnych muzičnych i spivackych vykoniv. Ľubiteliv slovnoho humoru isto potišyť i Ander z Košyc.
Všytkych vas serdečno pozyvam dňa 16 – toho juna 2009 o 18.00 do koncertnoj saly Dopravnoho učilišťa u Košycjach a 17 – toho juna do velikoj saly divadla Jonaša Zaborskoho u Prjašovi. Budete serdečno vitany...

Ďjakuju.

janlypynskyj