Boj s poraženou nákazou. V Rusku věří oficiálním číslům málokdo

Na Rusko v současné době dopadla další vlna koronavirové nákazy. Země reportuje kolem 40 tisíc případů denně, úmrtí už přes tisíc denně. Situace je natolik vážná, že už to začala uznávat i oficiální místa a namísto tvrzení o zvládání situace přistoupila k takzvaným „dnům pracovního volna“ se zachováním mzdy, a to od 30. října do 7. listopadu.

Prezident se přitom snaží jako obvykle z odpovědnosti vyvázat a podobně jako třeba v případě penzijní reformy přenesl zodpovědnost na někoho jiného. V tomto případě to byla hlavně Taťána Golikovová, vicepremiérka zodpovědná za ochranu zdraví. 

Golikovová podala návrh na nepracovní dny, který prezident přijal, a ještě k němu dodal, že by takové dny měly být plně placené. Odpovědnost přenesl ze státu na zaměstnavatele, zatímco pomoc zaměstnavatelům je v porovnání s Evropou symbolická.

Další opatření včetně rozšíření těchto dnů mohou zavádět regiony, což také činily. Lockdown už byl zaveden v Moskvě, Petrohradu i na dalších místech. Na celoruské úrovni podle Golikovové lockdown nutný není, jen jej zavedou nejpostiženější regiony. Putin pak ještě regionům nařídil, aby důsledněji kontrolovaly dodržování koronavirových opatření, jako je nošení masek. Zároveň přikázal, aby regiony zavedly zákaz nočního provozu restaurací, barů i jiných podniků. Jako v předchozích případech nařízení platí pro všechny regiony, ale formálně je regionální a regiony je mají vykonávat. Stát si tak opět umyl ruce a veškerá zodpovědnost padla na gubernátory.

Nedůvěra k očkování
Zdánlivě se jedná o nepříliš těžké opatření, které má zdůraznit, že Rusko na tom není ani zdaleka tak špatně jako Evropa. Dokonce i v situaci, kdy je Rusko mezi nejpostiženějšími zeměmi, Vladimir Putin pokračoval ve zdůrazňování ruských úspěchů v porovnání s Evropou: „Nesmíme dopustit, aby stejně jako v Evropě u nás několik dní leželi lidi na IVL (plicní ventilátor – pozn. red.) v sanitkách.“ Čímž měl nejspíše na mysli situaci v Rumunsku, ale zároveň nezmínil Ivanovskou oblast a skandál s těly zemřelých na covid ležícími na podlaze v márnici; podobné problémy hlásila i další místa.

Rusko výrazně zaostává v očkování za západní Evropou, ale i například za Mexikem. Zhruba 33 procent očkovaných obyvatel řadí Rusko za většinu evropských zemí, i když třeba Bulharsko či Rumunsko jsou na tom ještě o něco hůře. Ale i zde přispěchal Vladimir Putin s příběhem o obyvatelích Západu, kteří přijíždějí do Ruska, aby se očkovali Sputnikem, a následně si shání potvrzení o prodělání očkování Pfizerem. 

Pomíjí ale, že Rusko má s tím samým stejný problém. Podle šéfa Centra N. F. Gamaleji Alexandra Gincburga až osmdesát procent z těch, kdo prodělávají těžký průběh nemoci, přestože mají potvrzení, že byli očkováni Sputnikem, tato potvrzení získali podvodem. I takové tvrzení je sporné a nejspíše motivované komerčními ohledy, protože ani v reportování nežádoucích účinků není v Rusku zrovna jasno.

Obecně se dá říci, že trh s falešnými potvrzeními je v Rusku rozvinutý, o čemž svědčí i některá zadržení jejich prodejců. Pochopitelně důvěru v očkování nevyvolávají ani neustálé zprávy o umírajících a obecně problémech po vakcínách západní provenience. Spíše než důvěru v ruské vakcíny přinášejí obecnou nedůvěru ve vakcíny celkově.

Vláda navíc dlouho používala anticovidová opatření spíše proti opozici než jako boj proti pandemii v Rusku. Zatímco její shromáždění byla zakazována pod záminkou boje proti nákaze, předvolební setkání Jednotného Ruska se konalo za přítomnosti desítek tisíc účastníků, aniž by se někdo s dodržováním opatření jakkoli obtěžoval. Povinnost nosit roušku, či dokonce rukavice nikdo nebral příliš vážně. Oficiální státní místa totiž neustále reportovala o skvělých výsledcích v boji proti nákaze. Ostatně sám Vladimir Putin ji několikrát označil za poraženou.

Nedůvěra panuje i vůči samotným hlášeným číslům. Těm věří málokdo, ať jde o počet nakažených, tak i o počet úmrtí. Pokud bychom brali oficiální statistiky, pak by na tom Rusko nebylo nijak špatně, přepočteno podle počtu obyvatel dokonce lépe než třeba Česká republika. Problémem ale je, že oficiálním číslům nejde příliš věřit. Smrtnost by podle nich dosahovala mnohem vyšších hodnot než kdekoli jinde, navíc by byla vyšší než v minulém roce. 

Ale hlavní problém spočívá v nedůvěře vůči reportovaným počtům úmrtí. Ty se držely od začátku července až do období před volbami do Státní dumy na prakticky stejné úrovni těsně pod 800, nyní počty stoupají nad tisíc. Celkově podle statistik zemřelo v Rusku na následky koronavirové nákazy 240 tisíc lidí. Ale známý demograf Alexej Rakša ji odhaduje spíše na 750 tisíc.

Není žádným odvážným závěrem říct, že ruská oficiální místa vykreslují situaci s koronavirem ve výrazně lepších barvách, než je. Ostatně v tom nejsou nijak výjimečná. Ale problémem je, že taková čísla pak plodí nedůvěru, jejíž nedostatek se projeví ve chvíli, kdy je potřeba i alespoň částečná spolupráce obyvatelstva.

Karel Svoboda
Autor působí na Katedře ruských a východoevropských studií FSV UK

Zdroj: 
https://www.lidovky.cz/nazory/boj-s-porazenou-nakazou-v-rusku-veri-oficialnim-cislum-malokdo.A211101_194845_ln_nazory_vag?zdroj=LN_nazor-box

Foto: 
Moskva. Obchodné centrum zapečatili pre porušenie antikovidových opatrení
Autor: Vitalij Belousov / RIA Novosti