BRÓDY Andrej (*1895 †1945)

BRÓDY (Brodij) Andrej (* 2. 7. 1895 Kivjažd; dnes Zakarpatská oblast, Ukrajina, † 11. 7. 1946 popraven ve věznici v Užhorodě, Ukrajina), rusínský politik maďarské orientace. Absolvoval učitelský ústav v Užhorodě, studia práv v Budapešti však nedokončil. Po vypuknutí 1. světové války narukoval do rakousko-uherské armády. Po rozpadu Rakouska-Uherska se projevil na podkarpatské politické scéně jako zastánce myšlenky zachování integrálního Maďarska v rámci bývalých Uher s autonomií pro národnostní menšiny. Na začátku 20. let působil jako učitel a novinář, věnoval se též literární tvorbě. Od roku 1923 byl tajemníkem militantní autonomistické strany na Podkarpatské Rusi Autonomnyj zemedelskij sojuz (AZS). Od roku 1933 byl předsedou AZS, redaktorem novin Russkij vestnik a v letech 1933–1938 poslancem Národního shromáždění. AZS a její předseda A. Bródy byli finančně podporováni z Budapešti.

Přesto A. Bródyho nelze považovat za placeného agenta maďarských tajných služeb, jak interpretovala fakt maďarské finanční podpory AZS policie druhé ČSR a sovětská historiografie. A. Bródyho lze spíše kvalifikovat jako agenta zájmů Maďarska v ČSR. V době politické krize roku 1938 stanul A. Bródy v čele podkarpatoruských autonomistických sil, navázal spolupráci se slovenskými autonomisty (HSĽS) a vedl delegaci rusínských politiků na jednáních s čs. vládou v Praze na začátku října 1938. Dne 11. 10. 1938 byl jmenován předsedou první autonomní vlády Podkarpatské Rusi, záhy však 26. 10. 1938 odvolán, následně zatčen a obviněn z vlastizrady. Příčinou zatčení byla jeho snaha prosadit na Podkarpatské Rusi všelidové hlasování jako záchranu integrity země po neúspěšných čs.-maďarských jednáních v Komárně. A. Bródy hájil svůj postup tvrzením, že čs. vláda svou neschopností chránit celistvost Podkarpatské Rusi porušuje závazek vůči zemi zakotvený v mezinárodní smlouvě, a proto je autonomní vláda oprávněna hledat vlastní řešení.

Postup A. Bródyho byl neústavní a výsledky plebiscitu podle názoru čs. vlády mohly být v dané situaci snadno zmanipulovány. Podkarpatská Rus byla odtržena od ČSR a připojena k Maďarsku. A. Bródy byl odsouzen a uvězněn v Praze na Pankráci. V únoru 1939 byl z rozhodnutí prezidenta E. Háchy propuštěn a odjel na léčení do Tater. V březnu 1939, po obsazení Podkarpatské Rusi Maďarskem, se A. Bródy vrátil do Užhorodu a byl jmenován poslancem dolní komory maďarského parlamentu. Na půdě maďarského parlamentu vytvořil skupinu podkarpatských poslanců, která se bezúspěšně snažila prosadit myšlenku autonomie kraje. A. Bródy byl hluboce zklamán postupem maďarských politiků v této otázce.

V srpnu 1944 se pokusil kontaktovat představitele SSSR, avšak narazil na jejich nezájem. V listopadu 1944 byl zatčen agenty sovětské kontrarozvědky SMERŠ. V roce 1946 byl tzv. lidovým soudem v Užhorou obviněm z kolaborace, odsouzen k trestu smrti a zastřelen v cele užhorodské věznice. Po rozpadu SSSR byl rehabilitován.


prof. Ivan Pop