Čas k přemýšlení i činům 

Štěpána Raka na první straně našeho časopisu jsme už před časem měli, ale nynější titulní fotografie je čerstvá. Zachycuje slavného kytarového virtuosa na vernisáži výstavy Spřízněni volbou v listopadu 2018, když právě dohrál své variace na českou, slovenskou a  rusínskou hymnu.

Rádi konstatujeme, že výstava se stala jedním z  významných projektů kulturních institucí a  organizací ke  stému jubileu vzniku republiky. A bylo těch akcí opravdu hodně, v kulturních zařízeních, koncertních síních a galeriích, na odborných fórech i v médiích. Národní a  Slovanská knihovna, které spolu s naší Společností výstavu připravily, touto prezentací obohatily veřejný prostor o další téma. Jubilejní akce, včetně našich, měly několik sympatických společných rysů. Především – vesměs se nestaly slavením pro slavení, neopakovaly pouze známá fakta, ale přinášely nové myšlenky objevovaly málo připomínané, často zcela nové, neznámé souvislosti, málokdy zmiňované skutečnosti. Jako další kladný moment lze označit fakt, že sto let od vzniku republiky se stalo příležitostí k  tvořivým kulturním aktivitám doslova od  Šumavy k  Tatrám, i  dál na  východ, tedy včetně Slovenska a Podkarpatska.

Už dříve jsme informovali o tom, že slovenští Rusíni celý uplynulý rok pojali jako připomínku spojení Čechů, Slováků a Rusínů (tak si symbolicky pro tuto příležitost vyložili i zkratku státu – ČSR). Sté narozeniny republiky se staly také podnětem k  hlubšímu zamyšlení nad dějinami i  současností Podkarpatské Rusi. Národní galerie např. vystavila díla karpatoruských malířů, na  diskusním Kulatém stolu pořádaném Akademií národnostních menšin zazněl mj. fundovaný příspěvek prof. Petera Švorce z Prešova o složité cestě Podkarpatska k Československu. Mohli bychom jmenovat i další aktivity, knihy, diskuse, rozhlasové a televizní pořady. Podstatný je však celkový dojem: významné jubileum se stalo příležitostí k  inspirativnímu přemýšlení.

Jen bychom si přáli, aby rok 2018 přinesl pro budoucnost nejen myšlenky a podněty, ale i konkrétní smysluplné činy.

AGÁTA PILÁTOVÁ