Československá stopa na Podkarpatské Rusi a úkoly památkové péče

Když si představujeme Podkarpatskou Rus v  naší mysli, vybavují se nám nejen poloniny ošlehané větry a stáda ovcí, pasoucích se na nich, rozsáhlé lesy a malebná údolí, řeky Tisa, Latorica, Už a Teresva, ale také památky architektury a  umění: starobylé hrady a  dřevěné kostelíky, velkolepá čtvrť Galago v Užhorodě a kolonie státních zaměstnanců v  Chustu, nebo i  obrazy předních místních umělců v  tamních galeriích.

Ano, památky architektury a umění v nás nejednou vyvolávají silnou vnitřní rezonanci a častokrát nezapomenutelný citový prožitek. Umocňují v nás blízký vztah a zájem o Podkarpatskou Rus – blízkou, téměř sousední zemi, se kterou jsme žili dvacet let ve společném státě a která je nepochybně součástí našeho společného kulturního a  historického dědictví. S  takovými pocity jsem odcházel z konference s názvem "Československá stopa na  Podkarpatské Rusi, památky v  ohrožení a  úkoly památkové péče s  důrazem na  význam kulturního dědictví", která se konala v  Brně 14. listopadu 2022.

Na konferenci přednášelo 14 renomovaných odborníků v  oblasti architektury a  umění. Všechny příspěvky byly podnětné, můj zájem se však soustředil na  přednášky s  podkarpatskou tematikou. Jednalo se o  následující příspěvky: Eva Borecká ze Slovenské technické univerzity v  Bratislavě připomněla životní osud a  tvorbu podkarpatského malíře Vojtěcha Boreckého; Romana Klasová z  Památkového ústavu Slovenské republiky v  Bratislavě se ve  svém příspěvku věnovala meziválečné architektuře obytných budov Užhorodu; prof. Vladimír Šlapeta z Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně zhodnotil dílo architekta Jaroslava Koska ve Slatinských Dolech; Vlasta Loutocká připomněla okolnosti a historii přesunu dřevěných kostelíků z Podkarpatské Rusi do Československa. Se svými příspěvky vystoupilo také několik ukrajinských účastníků konference o  architektonickém dědictví města Charkova a Lvova. Profesorka Hana Urbášková z Vysokého učení technického v  Brně hovořila o  odkazu Le Corbusiera ve  Francii a  v  Indii, dále pak Petr Svoboda z Ústavu soudního inženýrství vystoupil s přednáškou o hodnotě vybraných židovských památek po 2. světové válce. Ivo Bednář, vedoucí odboru zahraničních vztahů Magistrátu města Brna vystoupil s  příspěvkem o současném stavu spolupráce s Charkovem, partnerským městem Brna, a o připravovaných projektech spolupráce Brna se Lvovem a Užhorodem

Co říct na závěr? Vysoké ocenění si zaslouží nejen skvělý počin brněnských přátel, ale i hlavní organizátorka a pořadatelka zmíněné konference ing. arch. Loutocká se svými spolupracovníky.

VLADIMÍR KUŠTEK

foto: Ilustračné 
droj: NPÚ Brno