Československo: Národnostní situace po válce

Již první republika se potýkala s nemalými národnostními problémy, které vyústily v její rozpad. Otázku dalšího soužití Čechů a Němců v poválečném Československu je nutno vyřešit. Košický vládní program definoval ČSR jako stát dvou rovnoprávných národů – Čechů a Slováků, čímž bylo ostatní obyvatelstvo postaveno opět do role menšin. A především německá menšina byla v této době v ČSR vnímána jako nežádoucí.

Plány na vystěhování Němců se poprvé objevily v prostředí londýnské emigrace nedlouho po vypuknutí druhé světové války. Postupem času se pro tuto myšlenku podařilo československým exilovým činitelům získat i podporu západních politiků. Začátkem srpna 1945 postupimská konference vyjádřila souhlas s odsunem Němců z Československa. Ten však živelně probíhal již od května téhož roku. Tzv. divokému odsunu padly za oběť stovky německých civilistů.

Z odsunu byli vyjmuti lidé ze smíšených manželství, antifašisté a také osoby, které byly nezbytné pro chod národního hospodářství (odborníci, vysoce kvalifikovaní dělníci atd.). V letech 1945–1946 byly z Československa odsunuty asi tři miliony osob německé národnosti.

Snaha stejným způsobem vyřešit otázku maďarské menšiny na Slovensku se nesetkala s mezinárodní podporou. V únoru 1946 byla podepsána československo-maďarská dohoda o výměně obyvatelstva, v jejímž důsledku přišlo z Maďarska na 90 000 Slováků a opačným směrem odešlo přes 60 000 Maďarů. Z těch, kteří na Slovensku zůstali, bylo přes 50 000 osob násilně přesídleno do českého pohraničí. To vedlo k vyhrocení vztahů mezi státem a maďarskou menšinou.

Obtížné bylo také začleňování občanů židovského původu do poválečné společnosti, a to z několika důvodů. Předně to byl problém navracení zabaveného majetku původním vlastníkům, roli však hrála i otázka národnostní. Mnozí Židé se hlásili k německé národnosti a bez ohledu na to, co prožili v průběhu války, bylo na ně pohlíženo jako na Němce. Někteří zůstali, někteří byli odsunuti, část přeživších využila možnost vysídlení do Palestiny, kde se zapojila v roce 1948 do formování nově vzniklého státu Izrael.

V červnu 1945 byla mezistátní smlouvou připojena Podkarpatská Rus jako Zakarpatská Ukrajina k Sovětskému svazu. Rusíni, kteří byli příslušníky Svobodovy armády, dostali možnost opce stejně jako jejich rodinní příslušníci. Rusíni z východního Slovenska se také významným způsobem podíleli na osidlování českého pohraničí. Jedním z důvodů, proč komunistický režim tuto akci podporoval, byla snaha oslabit početnost této vesměs hluboce věřící komunity.

Zdroj:
https://www.myjsmetonevzdali.cz/temata/povalecne-usporadani-ceskoslovenska/narodnostni-situace-po-valce/