Čím bohatší rodiče, tím chytřejší Slováci, zjistily testy OECD

Slovenská republika ve vzdělanostních testech PISA OECD nedopadla nejlépe. Vedle propadu ve všech zkoumaných dovednostech má Slovensko nejhorší ukazatel závislosti úrovně znalostí na materiálním zajištění rodiny.

Znalosti slovenských žáků téměř kopírují příjmy rodičů, a to dokonce nejvíce ze všech 34 zemí OECD, které se účastnily před několika dny zveřejněných vzdělanostních testů PISA.

"Slovenský školní systém nedokáže zmírňovat rozdíly mezi žáky podmíněné jejich sociálním a ekonomickým zázemím," varuje zpráva OECD. Zarážející je fakt, že vliv finančního zajištění rodin na vědomostní výsledky žáků je podle slovenského deníku Pravda ještě vyšší než před třemi roky. Přitom právě dobře fungující školní systém by měl tyto rozdíly když ne likvidovat, tak alespoň minimalizovat.
 
"Nemyslím si, že všechno je jen v rukou rodičů," uvedla pro deník Barbora Holubová z Institutu pro výzkum práce a rodiny. Podle ní je těžké říci, proč je vliv sociální situace na úroveň znalostí patnáctiletých žáků stále větší.
 
Jak však dodává, podílí se na tom i vybavení škol, které jsou na tom v chudých regionech Slovenska mnohem hůře než v těch bohatých. Další problematickou částí slovenského školství je situace dětí z téměř půlmilionové romské menšiny. Ty většinou v první třídě neumí slovensky a mají kvůli tomu problémy například v matematice. To konstatuje i deník SME, podle kterého je vysoký nárůst těch nejhůře vzdělaných žáků alarmující.
 
Na osmiletá gymnázia má jít jen pět procent dětí
 
Ministerstvo však má jasno. Výsledky testů dodaly munici ministru školství Dušanu Čaplovičovi, který chce velmi výrazně omezit osmiletá gymnázia, které se mají z masové záležitosti změnit ve výlučná zařízení pro skutečně ty nejnadanější děti. V příštím roce by tak mělo do osmiletých gymnázií nastoupit pouze pět procent žáků pátých tříd.
 
Resort se odvolal právě na OECD, podle jehož expertů příliš brzká selekce žáků ničemu nepomáhá. "Zkušenosti z praxe potvrdily, že odchod nejšikovnějších žáků způsobuje ztrátu pozitivních vzorů," uvedlo ministerstvo ve svém zdůvodnění. "Naopak neselektivní vzdělávací modely jsou demokratičtější, snižují sociální rozdíly a zvyšují celkovou vzdělanost," dodalo ministerstvo.
 
Slovensko se zhoršilo celkově
Dalším nepříznivým signálem je, že se Slovensko zhoršilo ve všech parametrech vzdělanosti. Jak konstatoval před několika dny deník SME, Slovensko se ve všech měřených parametrech schopností patnáctiletých žáků z 34 zemí OECD umístilo vůbec poprvé výrazně pod průměrem.
 
Česko se naopak letos nepatrně zlepšilo, v matematice je pořád nad průměrem OECD a přeskočilo Slovensko.

Ľuboš Palata

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/slovensko-ve-vzdelanostnich-testech-pisa-fgh-/zahranicni.aspx?c=A131206_182836_zahranicni_pul