Církev s omezeními nesouhlasí. V Rusku a na Ukrajině budou kostely otevřené

Pandemie koronaviru přesunula velikonoční mše na televizní obrazovky, v polovině ruských regionů jsou přesto chrámy veřejnosti otevřené. Popové se proti omezením vzbouřili. S nevolí se setkali i v Gruzii a na Ukrajině. Vláda restrikce bez souhlasu církve neprosazuje.

Netradičně slaví vrchol pravoslavných velikonočních svátků, které letos připadly na tento víkend, nespočet věřících po celém světě. Řada chrámů zůstává kvůli pandemii koronaviru uzavřena a bohoslužby se přesouvají na internet a televizní obrazovky. V postsovětských zemích, kde má pravoslavná církev stále značný vliv, se ale velká část duchovních proti omezením bouří. Považuje je za okleštění náboženských svobod. A bez jejich souhlasu se tamní vlády často neodváží restrikce důrazně prosazovat.

Proto třeba více než v polovině ruských regionů zůstávají kostely o Velikonocích otevřeny, a to i přes doporučení hlavy tamní pravoslavné církve patriarchy Kirilla oslavit svátky raději doma. Brány kostelů a klášterů naopak věřícím uzavřely Moskva a Petrohrad. Pouhé vládní doporučení slavit Velikonoce doma bylo vydáno i v Gruzii a na Ukrajině. Je tak na církvi, zda kostely uzavře. V 9,5 milionovém Bělorusku, kde se dodnes nezavedla žádná karanténní opatření, se mohou svátky slavit bez omezení.

Mezi vírou a karanténou
Plošné nařízení uzavřít kostely v Rusku přijato nebylo, proto je rozhodnutí na regionálních vládách. Infekce se přitom mnohde začala po počátečním útlumu už šířit naplno. Země tento týden prakticky každý den lámala rekordy v počtech nových případů. Zavřít chrámy v regionech se ale nedaří, místní arcibiskupové jsou totiž otevřeně proti.

Vedení ruské pravoslavné církve ovšem ještě donedávna odmítalo přijímat jakákoliv bezpečnostní opatření ve svatostáncích. Na řadě míst se bez omezení konaly mše, během nichž se v rámci přijímání podávalo víno jako obvykle z jedné lžíce. A zakázané nebylo ani líbání ikon. Patriarcha Kirill nakonec vydal doporučení lžíce i ikony vždy po kontaktu s člověkem vydezinfikovat. Dodržovat se má i bezpečná vzdálenost mezi farníky, ti navíc musí mít v kostele roušku.

Mnozí popové ale odmítají i tato doporučení. Část z nich navíc zpochybňuje zprávy o existenci samotné pandemie. Další hlásí, že jde o boží trest a lidé se proto v těžké době mají uchýlit právě do kostelů. Někteří kněží dokonce pokusy uzavřít církevní budovy označovali za protiústavní. Jeden z arcibiskupů autonomní republiky Komi, kde platí zákaz velikonočních oslav v chrámech, hrozí úřadům žalobou. Region se přitom řadí vedle Moskvy a přilehlé oblasti a Petrohradu k nejvíce zasaženým v Rusku.

Bezpečnostní opatření ale přijímají s nevolí i někteří věřící. Podle politologa Alexandra Požalova je mezi Rusy značná část lidí, kteří by se do kostela vydali i v případě plošného zákazu. Na pozadí krize se mnozí z nich ocitli v tíživé psychické i materiální situaci, tradiční náboženské rituály si naopak spojují se stabilitou. Toho jsou si vědomy regionální vlády a otevřenými kostely se snaží předejít protestním náladám a odmítají vzít na sebe odpovědnost za jejich uzavření. V regionech, v nichž se zákaz prosadit podařilo, se mše přesouvají na televizní obrazovky a internet. Patriarcha Kirill také dovolil věřícím, aby si sami posvětili tradiční velikonoční pečivo zvané kulič.

V kostele i celou noc
S nepořízenou odešla z vyjednávání s církevními hodnostáři i gruzínská vláda. V zemi sice platí nouzový stav a mimo jiné například i úplný zákaz vycházení v době od 21.00 do 6.00, zavřít přes svátky svatostánky se ale prosadit nepodařilo. Jeden z nejvlivnějších duchovních metropolita Job navíc obvinil „bezbožnou vládu a lékaře“, že tlačí lidi k duchovní zkáze a s pomocí viru se snaží ukotvit masovou kontrolu nad lidstvem. 

Gruzínci tak až do počátku zákazu vycházení mohou do kostela vstoupit, opustit ho ale pod pohrůžkou pokut smí až ráno. Sváteční bohoslužby se přitom běžně konají do půlnoci. Policisté navíc hodlají dohlížet i na dodržování dvoumetrových odstupů uvnitř chrámů.

Doporučení i pokuty
Plošný zákaz navštěvovat kostely neplatí ani na Ukrajině, která jinak zavedla řadu přísných omezení. A to i přesto, že v Kyjevě se epicentrem nákazy stal největší tamní klášterní komplex Kyjevo pečerská lávra. Ta se tento týden ocitla v úplné karanténě poté, co bylo onemocnění covid-19 potvrzeno u zhruba stovky mnichů. Dva z nich nákaze podlehli.

Situaci na Ukrajině komplikuje i rozdělení tamní církve na ukrajinskou a ruskou větev. Obě sice bohoslužby nakonec přesunuly na televizní obrazovky, vedení církve patřící pod moskevský patriarchát přesto ohlásilo, že lidem umožní shromáždit se alespoň na ulici před svatostánky. Lidé se tu proto během mše do chrámů nedostanou, mohou tam po jednom vejít po skončení bohoslužby. Policie také hrozí pokutami ve výši (v přepočtu) zhruba 15 600 korun těm, kteří by se ve velkých skupinách scházeli před církevními budovami.

Autor: Jelizaveta Nestercova

Zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-ukrajina-pravoslavna-cirkev-knezi-karantena-koronavirus.A200417_165911_zahranicni_jum?zdroj=patro

Foto: /ilustračné/