Co americký prezident Johnson dělal v srpnu 1968? CIA považovala okupaci ‚za nepravděpodobnou‘

„Vojenská okupace Československa je důsledkem dohody mezi USA a SSSR. Moskva ztratí zásahem jakékoliv morální právo kritizovat Američany za to, co dělají ve Vietnamu. Za tuto dohodu velmocí zaplatí Čechoslováci daň,“ odvysílal 26. srpna 1968 záhřebský rozhlas. Určitě korespondovala s pocity mnoha Čechoslováků, že podobně jako v roce 1938 je Západ „nechal opět ve štychu“.

Ponechme stranou úvahy, nakolik si Československo mohlo za podobné dějinné zvraty samo. Samotný postoj USA k srpnové okupaci je ale námětem k přemýšlení.

Teorii o dohodě supervelmocí ještě v roce 2002 přiživil tehdy čtyřiaosmdesátiletý Vasil Biľak, když na obvinění z vlastizrady mimo jiné reagoval: „Brežněv mi 29. července 1968 řekl – provázel jsem ho k vlaku v Čierné nad Tisou –, že se začátkem léta dohodl s americkým prezidentem Johnsonem, že mají právo řešit situaci, jak se jim zlíbí. Američané v podstatě souhlasili se vstupem vojsk.“

Jenže z dokumentů CIA, odtajněných na jaře 2010, nevyplývá, že by Američané dostali od Sovětů s předstihem jakoukoliv informaci o chystané okupaci. Z materiálů vyplývá, že už v květnu 1968 CIA varovala, že československo-sovětské vztahy jsou v krizi.

Nejpozději 2. srpna 1968 americký prezident Lyndon Johnson věděl, že Sověti vytvořili velmi silné vojenské uskupení, které soustředili v blízkosti československých hranic; okupaci CIA v té době označila za „nepravděpodobnou, nelze ji však vyloučit“.

Zvýšení výdajů NATO
Jasno bylo, když večer 20. srpna kolem osmé přijal Johnson sovětského velvyslance Anatolije Dobrynina. Ten mu přečetl prohlášení, podle kterého došlo k invazi na žádost československé vlády a neměla by poškodit sovětsko-americké vztahy.

Osmá večer washingtonského času odpovídá druhé hodině ráno u nás, tedy okamžiku, kdy Sověti zahájili leteckou výsadkovou operaci.

Americký prezident v reakci na okupaci zrušil plánovanou cestu na summit do Leningradu. Vydal prohlášení odsuzující agresi jako porušení Charty OSN. Na Johnsonovu výzvu ke stažení sovětských vojsk z Československa reagovala druhá strana požadavkem na stažení amerických vojsk z Vietnamu.

Nejdále Spojené státy zašly odvoláním připravovaných rozhovorů o omezení strategických jaderných zbraní. Na začátku září aliance NATO oznámila zvýšení výdajů a další rozvoj obranných prostředků.

„Vláda sovětského svazu pokládá za nezbytné Vás osobně, pane prezidente Johnsone, informovat o následujícím. V souvislosti s dalším zhoršením situace, které způsobilo spiknutí vnějších a vnitřních sil agrese proti existujícímu společenskému řádu v Československu a proti státnosti založené ústavou této země, se vláda Československé socialistické republiky obrátila na spojenecké státy včetně Sovětského svazu se žádostí o poskytnutí přímé pomoci včetně vojenských sil. Sovětská vláda opakovaně konstatovala, že události v Československu a okolí se dotýkají životních zájmů Sovětského svazu a řady dalších států, spojených příslušnými smluvními závazky, a že ohrožení socialistického řádu v Československu představuje zároveň ohrožení základů evropského míru a světové bezpečnosti. S ohledem na to sovětská vláda a vlády spojeneckých zemí společně rozhodly, že vyhoví žádosti vlády Československé socialistické republiky a poskytnou nezbytnou pomoc československému lidu. V souladu s tím sovětské vojenské jednotky dostaly rozkazy ke vstupu na území Československa. Samozřejmě budou z území Československé socialistické republiky bez prodlení staženy, jakmile bude současná hrozba bezpečnosti odstraněna a dojdou k závěru, že další přítomnost spojeneckých jednotek už není potřebná. Přejeme si, aby prezident Johnson věděl, že naše kroky, které podnikáme na žádost československé vlády, jsou plně diktovány zájmem o posílení míru a že nijak nezasahují do státních zájmů Spojených států nebo kteréhokoli jiného státu. Vycházíme z faktu, že současné události by neměly poškodit sovětsko-americké vztahy, jejichž rozvoji sovětská vláda stejně jako dříve přikládá velký význam.“
Prohlášení sovětské vlády, které přednesl velvyslanec Dobrynin (Autor překladu: Tomáš Smetánka)

Zdroj: 
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/prazske-jaro-ministerstvo-zahranici-srpen_1811101914_pj

Foto:
Americký prezident Lyndon B. Johnson |
Zdroj: Fotobanka Profimedia