Cyril a Metoděj přišli o primát, prvním slovanským písmem jsou runy

 

Nejstarším archeologicky doloženým písmem u Slovanů není hlaholice, ale starogermánské runy. Archeologové je našli na kosti vykopané u Břeclavi. Podle vědců se tím přepisuje historie. Nápis totiž využívá vůbec nejstarší písmo u nás, a není to hlaholice od věrozvěstů ze Soluně.

 

Doposud bylo za nejstarší slovanské písmo považováno to, které na Velkou Moravu „přinesli“ Cyril s Metodějem v 9. století. Vědecký tým z Masarykovy univerzity (MU) v Brně však ohlásil přelomový objev.

 

Společně s keramikou, kterou používali Slované, objevili archeologové v lokalitě Lány u Břeclavi zvířecí žebro s vyrytým nápisem, který pracuje se starogermánskými runami..

 

„Tento naprosto jedinečný objev je objevem nejstaršího dokladu písma u Slovanů, za které byla až dosud považována hlaholice,“ podotkl mluvčí univerzity Pavel Žára.

 

„Popsanou kost, kterou jsme našli při výzkumech v roce 2017, podrobně prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě,“ přibližuje nález vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU Jiří Macháček, který zároveň stál v čele mezinárodního vědeckého týmu.

 

Doposud bylo za nejstarší slovanské písmo považováno to, které na Velkou Moravu „přinesli“ Cyril s Metodějem v 9. století. Vědecký tým z Masarykovy univerzity (MU) v Brně však ohlásil přelomový objev.

 

„Tento naprosto jedinečný objev je objevem nejstaršího dokladu písma u Slovanů, za které byla až dosud považována hlaholice,“ podotkl mluvčí univerzity Pavel Žára.

 

„Popsanou kost, kterou jsme našli při výzkumech v roce 2017, podrobně prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě,“ přibližuje nález vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU Jiří Macháček, který zároveň stál v čele mezinárodního vědeckého týmu.

 

K analýze kosti vědci použili nejnovější genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie.

 

„Z těchto citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu,“ říká Zuzana Hofmanová, členka týmu z University of Fribourg ve Švýcarsku, která se specializuje na analýzu archaické DNA.

 

Na kost si zaznamenali abecedu

Vyryté znaky určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z vídeňské univerzity jako runy tzv. staršího futharku. Jde o písmo, které používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od 2. do 7. století našeho letopočtu. Abeceda staršího futharku tvořilo 24 znaků, z nichž posledních šest bylo vyryto na nově nalezeném zlomeném žebru.

 

Je pravděpodobné, že původně byla na kosti celá runová abeceda. Nejednalo se tedy o konkrétní sdělení, ale spíše o učební pomůcku, o čemž svědčí i některé chyby v zápisu. V současné době znají vědci z celé Evropy jen 17 nálezů kompletních či částečně dochovaných řad staršího futharku.

 

Až dosud se za nejstarší písmo Slovanů považovala hlaholice, kterou na Moravu přinesl Konstantin s Metodějem z Byzance v 9. století našeho letopočtu. Přelomový objev archeologů Masarykovy univerzity ukazuje, že Slované již před zavedením hlaholice přišli do kontaktu s runami, které mohli používat třeba k počítání nebo k věštění.

 

„Nález tedy svědčí o přímé interakci mezi slovanskými a germánskými skupinami lidí. Vzhledem ke kulturnímu významu run pro příslušníky germánských kmenů, ale ne pro Slovany, se zdá nepravděpodobné, že by kost přinesli germánští obchodníci,“ upozornil Macháček ve studii.

 

Nález zároveň zpochybňuje vyhraněnou kulturní odlišnost mezi germánskou a slovanskou částí Evropy. „To, že jde o nejstarší doklad písma u Slovanů, je samozřejmě zajímavé pro téměř 300 milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků,“ dodává Jiří Macháček.

 

Nápisy ve starogermánských runách bývají spojovány s germánskou mytologií. Dnes je mohou lidé znát z různých fantasy filmů, například z Pána prstenů, nebo z počítačových her.

 

O nálezu publikovali archeologové z MU článek v jednom z nejvýznamnějších světových archeologických časopisů Journal of Archaeological Science. Po skončení výzkumů, které na Břeclavsku stále běží, budou runy z Lánů vystaveny pro veřejnost v prostorách Masarykovy univerzity.