Farebny kaminčiky byly hľadaňom identičnosty. Jakubysko svjatkuje 80 rokiv

 

Rodak z Kojšova, de naselyly s’a i Rusynŷ, naležŷť medži toto najlipše što čechoslovac’ka filmografija maje. Režiser Juraj Jakubysko, jedynŷj aktivnŷj režiser u sviti velykoho filmu, kotrŷj holosyť s’a ku svomu rusyňskomu pochodžiňu, dnes’ dožŷvať s’a 80-och rokiv.

 

Z Kojšova do velykoho svita filmu

 

Jakubysko, znamŷj holovno jak režiser, no i scenarista, kamaraman, vŷtvarnyk narodyv s’a 30-ho apriľa 1938-ho roku v Kojšovi, seli, kotre nachodyť s’a na Spiši. Choc’ pizniše z rodičamy pereselyly s’a do Košŷc’, Jakubysko s’a tradicijamy, kotre mih vydity v rodnim seli, inšpirovav u mnohŷch svojich filmach, do kotrŷch zakomponovav elementŷ svojoj rodnoj kulturŷ, napryklad kiď holovna predstavyteľka u prypovidkovim filmi Perynbaba (Perinbaba), jakes’ nebesne bŷťa, kotre maje mic’ rišŷty o snihu i pohodi, ale i doľach, nosyť na holovi chustku tipičnu pro kojšovskŷ ženŷ.

 

Budučij uspišnŷj filmovŷj režiser vŷštudovav Seredňu umelec’ko-promŷslovu školu v Bratislavi i prodovžovav študiji v Prazi na Filmovij akademiji muzyčnŷch umeň. Debutovav v roci 1967 uspišnŷm filmom Christovŷ rokŷ (Kristove roky), i už o rik pizniše mož bŷlo posmotryty sobi joho dalšŷ dva filmŷ – Dezerterŷ i putnycy (Zbehovia a pútnici), v kotrim cilŷj komparz hrajuť Kojšovčane, i Ptašata, syrotŷ i bzikŷ (Vtáčkovia, siroty a blázni).

 

Period normalizaciji po potysnuťu Praz’koj jary iz 1968-ho roku negativno dotulyv s’a i Juraja Jakubyska. Napered pro nepryjaznu političnu situaciju v Čechoslovakiji ne mih dokinčity svij rozroblenŷj film Dosvidaňa v pekli, pryjateli (Dovidenia v pekle, priatelia) i v roci 1971 distav pr’amŷj zakaz robliňa cilovečernŷch filmiv i bŷv pislanŷj do Kurtoho filmu v Bratislavi (Krátky film Bratislava) de mih robyty lem kurtometražnŷ ci seredňometražnŷ filmŷ.

 

Až na kinc’u simdes’atŷch rokiv distav pozvoliňa vernuty s’a nazad ku cilovečernomu hranomu filmu. І tak vŷnyknuv film Zbuduj dom, posaď strom (Postav dom, zasaď strom), kotrŷj mav premjeru u 1979-im roci. Slidovala komedija Nevira po slovac’kŷ (Nevera po slovensky) i Jakubysko pr’amovav ku svomu velykomu tr’umfu, potverdžiňu, že je „čechoslovac’kŷj Fellini“, z kotrŷm s’a pryjatelyv jak i z inšŷma svitovŷma režiseramy,  kiď v roci 1983 odpremjerovav grandioznu adaptaciju romanu slovac’koho pysteľa, predstavyteľa magičnoho realizmu Petra Jaroša pid nazvov Tis’ačrična pčola (Tisícročná včela). Nad očekovaňa dobri skinčily i joho ekskurziji do svita filmiv pro ditej, kiď natočiv spomynanu prypovidku Perynbaba u 1985-im roci i o dva rokŷ pizniše film Pehatŷj Maks i straškŷ (Pehavý Max a strašidlá). Peredrevolučnŷj period zaveršŷv Jakubysko v roci 1989 premjerov filmu Sydžu na konari i je mi dobri (Sedím na konári a je mi dobre).

 

Juraj Jakubysko v začatkach svojoj filmovoj kar’jerŷ.

 

Po revoluciji Jakubysko zrobyť u 1990-im roci televiznŷj film Majže ružova istorija (Takmer ružový príbeh). V roci 1992 odchodyť žŷty do Prahŷ, no v tim samim roci išči dokinčuje rozroblenŷj film iz 70-ŷch rokiv Dosvidaňa v pekli, pryjateli i tak samo odpremjeruje novŷj film Lipše bŷty bohatŷj i zdravŷj jak bidnŷj i chvorŷj (Lepšie byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý). Peršŷj film režisera, kotrŷj vže žŷje v Prazi, v okremij Čes’kij republici, prychodyť do kin u 1997-im roci i maje nazvu Nejasna visť o kinc’u svita (Nejasná správa i konci sveta). Potim sliduje dovša pererva.

 

U 2000-ich rokach Jakubysko vertať s’a napered filmom Post Coitum, no tot tvor iz 2004-ho roku ne maje dobrŷ recenziji. O štyry rokŷ pizniše s’a do kina distavať koprodukčnŷj film Bathory o vŷňatkovo interesnij istoričnij osobnosty, jakov bŷla uhor’ska grofka Jelizaveta (Eržebet) Batorijova. Momentalno maje Juraj Jakubysko rozroblenŷ filmŷ Perynbaba 2, Slavjaňska epopeja (Slovanská epopej) i Zabŷtŷj epos (Zapomenutý epos).

 

Farebnŷ kaminčikŷ jak hľadaňa vlastnoj identičnosty

 

„Všŷtkŷ magičnŷ spravŷ, kotrŷ dijuť s’a v mojich filmach, suť z Kojšova,“ hovoryť Jakubysko, kotrŷj dodavať že ľubyť kojšovskŷ ženŷ. No o svojij rusyňskij identičnosty odkrŷto začav pro mediji hovoryty holovno v povjazaňu z filmom Farebnŷ kaminčikŷ (Farebné kamienky).

 

Tot lem 27-mynutovŷj film vŷnyknuv jak časť ciklu slovac’koj publičnoj televiziji pid nazvov Tolerancija. Čudže slovo? u 2002-im roci. Cilŷj cikl bŷv zamir’anŷj na prezentaciju narodnostnŷch menšŷn, prezentovav s’a doma i za hranic’amy, i Juraj Jakubysko sobi zo scenaristom Nikitov Slovakom vŷbraly Rusyniv. Film je doslidžovaňom rusyňskoj identičnosty, znakiv, kotrŷ Rusyniv odrizňajuť od svojich susidiv. Mož v nim vydity rusyňskŷ traciji, pevne povjazaňa Rusyniv z virov.

 

„Rusynŷ bŷly pro mene interesnŷ zato, že jich podobno jak Іzraiľ, spajala religija – grekokatolyc’ka,“ poviv u 2002-im roci pro dennyk SME. „Kiď Stalin pryhotovľovav zjedyneňa Ukrajinŷ, vŷrišŷv obmedžity vplyv Zapadu i zrušŷv grekokatolyc’ku religiju. Zistala lem pravoslavna. A tak bŷlo i na vŷchodi Slovakiji. Ukrajinciv zvŷhodňovaly na koryst Rusyniv. Pomahaly jim, dosadžovaly na vŷhodnŷ posadŷ. No jak raz diskriminacija jakbŷ Rusynam dala sylu perežŷty,“ poviv vtohdŷ režiser.

 

No nelem to ťahlo Jakubyska ku točiňu o Rusynach. V rozhovorach, kotrŷ vtohdŷ ku filmu davav, vse prypomynav svoju etničnu prynaležnosť ku Rusynam. Hovoryv, že film je hľadaňom joho vlastnoho koriňa, identičnosty. U filmi mož vydity prostŷch ľudej zo sel, no zachopyv i modernŷ, sučasnŷ trendŷ v rusyňskij kulturi, kiď do 27-mynutovoho filmu zakomponovav i Teater Aleksandra Duchnoviča v Pr’ašovi, jedynŷj u sviti profesionalnŷ rusyňskŷj teater, ci Muzej modernoho umeňa Endi Varhola v Medžilabirc’ach.

 

Jem jeden z vas

 

Že bisida o svojim rusyňskim pochodžiňu u Jakubyska ne bŷv lem marketingovŷj ťah pry premjeri filmu, a dospravdovŷm peresvidčiňom o hordosťov, režiser potverdyv dakiľko raz.

 

Napryklad u 2003-im roci zahnav telegeram z odkazom „jem jeden z vas“ delegatam Svitovoho konresu Rusyniv, kotrŷj vtohdŷ prochodyv u Pr’ašovi.

 

O 10 rokiv pizniše bŷv z Jakubyskom zroblenŷj telemost iz 11-oj rusyňskoj zabavŷ v Bratislavi. Vtohdŷ tak samo hordo poviv všŷtkŷm učastnŷm, ale i sluchačam radija rusyn FM, kotre z toj podiji robylo pr’amŷj efir, že je tak samo Rusyn i apelovav na molodu generaciju, žebŷ holosyla s’a ku svojij narodnosty i ne zabŷvala na ňu.

 

Juraj Jakubysko distav za svoju tvorčosť množestvo filmovŷch premij i ociniň. V roci 2016 mu bŷla udilena Medajla za zasluhŷ, kotru udiľuje Čes’ka republika za zasluhŷ v oblasty kulturŷ.

 

PETRO MEDVІĎ