Graubner: Cyril a Metoděj položili kulturní i právní základy společnosti

 

Velehrad – Slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj položili v 9. století kulturní i právní základy české a moravské společnosti, na kterých se stále staví. Novinářům to na cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě na Uherskohradišťsku řekl pražský arcibiskup Jan Graubner. Do Velehradu, kde v úterý dopoledne jedna z největších církevních událostí v zemi vyvrcholila mší svatou na prostranství před tamní bazilikou, dorazily tisíce poutníků. Dny lidí dobré vůle se na Velehradě konají 23. rokem, zahájeny byly v pondělí.

 

„Velké věci rostou pomalu a my nejsme schopni si dnes postavit základy společnosti. Ty základy tady byly vybudovány dávno a my na nich stavíme. Základy naší společnosti, řekněme tehdy moravské a později české, nás propojily do křesťanské Evropy,“ uvedl Graubner, podle kterého Cyril a Metoděj přinesli nejen Písmo svaté a křesťanskou kulturu, která je ovšem podmíněna životem podle evangelia. „My rádi vidíme plody kultury, ale chceme-li plody, tak se musíme dívat i na kořeny a podílet se. Ale Cyril a Metoděj tady postavili základy právní pro společnost, a na tom se v zásadě nic velkého měnit nedá. Něco se od té doby vylepšilo, něco se pokazilo, ale ta kontinuita je tady stále,“ podotkl.

 

Podle kardinála Michaela Czerného, který na Velehradě sloužil poutní bohoslužbu, byla role Cyrila a Metoděje při šíření křesťanské kultury nezastupitelná. „O svatém Jeronýmovi se často hovoří jako o velkém překladateli bible. Můžeme říci, že ji přeložil pro celou civilizaci, protože ji překládal do latiny. Zatímco svatí Cyril a Metoděj překládali bibli pro místní lidi. Oba druhy překladů potřebujeme, to je jeden z významů slova katolický, že je to pro celý svět, pro všechny,“ řekl novinářům Czerny.

 

Mise Cyrila a Metoděje položila v druhé polovině 9. století na Moravě základy vzniku českého státu. Přeložili biblické a liturgické texty a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali mnoho podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství. Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben v některém z velkomoravských kostelů. Bratři ze Soluně, které povolal velkomoravský kníže Rostislav, přišli na Velkou Moravu na jaře roku 863. Jejich památka se původně připomínala v březnu, v roce 1863 byla pro české země a Slovensko Piem IX. stanovena slavnost na 5. července.

 

Česká republika dnes slaví státní svátek připomínají slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje, na jejichž odkaz poukazují cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě. Zahájeny byly v pondělí a dnes dopoledne vyvrcholily poutní mší na prostranství před velehradskou bazilikou. Po skončení mše ocenila Česká biskupská konference několik významných osobností z různých oblastí veřejného života. Řád sv. Cyrila a Metoděje za přínos křesťanské literatuře, filmové tvorbě a umění obdržel výtvarník a ilustrátor Oldřich Selucký. Děkovné uznání ČBK dostala Anna Staňková za založení přehlídky církevních škol v Odrách. Pamětní medaile ČBK obdrželi Jan Zajíček, Miroslava Večeřová a Josef Šupa, vyplývá z informací na webu ČBK.

Autor: ČTK 
 

Zdroj:
https://www.krestandnes.cz/graubner-cyril-a-metodej-polozili-kulturni-i-pravni-zaklady-spolecnosti/

 

 

*******

 

 

Sv. Cyril a Metoděj

Cyrilometodějská legenda je asi nejznámější moravskou legendou. Vypráví se v ní, že kníže Rastislav vypravil poselství z Moravy k byzantskému císaři Michaelovi. Prosil, aby poslal někoho, kdo by jeho prostý lid vedl k pravdě a vyložil její smysl.

 

Příchod věrozvěstů

Skutečně, kníže Rastislav byl v neustálé válce s franckým králem a projevil se jako velký diplomat, když roku 862 navázal kontakty s Byzantskou říší a požádal tamního císaře Michala III. o vyslání slovanské křesťanské misie. Zároveň chtěl založit na Moravě první biskupství, nezávislé na franckém episkopátu.

 

Císař pak nařídil filozofu Konstantinovi, aby vzal svého bratra opata Metoděje a vyslal je na Moravu. Modlili se “a tu Bůh zjevil Konstantinovi slovanské knihy – on ihned sestavil písmo a zhotovil překlad a vydal se na cestu spolu s Metodějem.” Tak praví legenda. Na Velkou Moravu bratři dorazili roku 863.

 

Staroslověnština, hlaholice a cyrilice

Oba bratři ze Soluně však nepřicházeli na Moravu jen jako věrozvěstové, jak se mnohdy předpokládá. Tato země přijala křesťanství už dávno. V nejstarší písemné památce našeho prostředí, latinsky psané Kristianově legendě, se jasně píše, že Morava přijala víru v Krista za dávných časů, ještě za časů slovutného učitele Augustina (na rozdíl od Čechů). Konstantin a Metoděj tedy nepřicházeli jen hlásat novou víru, ale hlavně přinášeli první slovanské písmo, první překlad Nového zákona do staroslověnštiny a také staroslověnskou liturgii. Po řečtině a latině se stala staroslověnština třetím liturgickým jazykem.

 

Tehdy si byly slovanské jazyky mnohem blíže než dnes a staroslověnština byla jazykem, kterým nikdo sice jako svou mateřštinou nemluvil, ale každý mu rozuměl. Není to tedy tak, že by byla staroslověnština jakousi matkou slovanských jazyků, byl to liturgický jazyk. Původním písmem byla hlaholice, jež bylo písmo starší a složitější než cyrilice.

 

Cyrilice vznikla v Bulharsku až koncem 9. století a vycházela z řeckého písma. Byla jednodušší a praktičtější než hlaholice. V některých slovanských státech došlo k její úpravě podle místních potřeb a jako azbuka se zde používá dodnes.

 

Křest knížete Bořivoje

V české otázce je mimořádně důležité, že moravský arcibiskup Metoděj pokřtil českého knížete Bořivoje, a tím vytvořil zvláštní vztah mezi oběma zeměmi. Jedním z největších úspěchů Metoděje bylo zřízení moravsko-panonské arcidiecéze, v níž se stal prvním arcibiskupem. Můžeme dodat, že jeho bratr Konstantin se stal mnichem až krátce před svou smrtí v Římě (869), kdy přijal řeholní jméno Cyril, které je dnes zřejmě známější. Metoděj zůstal na Moravě, kde roku 885 zemřel.

 

Tajemství Velehradu

Zvláštní je to, že dnešní Velehrad, i když je v očích církve dodnes spojován s Velkomoravskou říší a každoročně se zde konají slavné cyrilometodějské poutě, nemá ve skutečnosti s dávnou Moravou co do činění. Tento cisterciácký klášter založil až v roce 1205 markrabě Vladislav Jindřich, bratr krále Přemysla Otakara I. Bazilika Panny Marie, vysvěcená roku 1228, byla silně poničena požárem, a tak ji v letech 1681 – 1710 nahradil dnešní monumentální barokní chrám.

 

Skutečnost o Velehradě se ovšem odvážil prohlásit až v 19. století rajhradský benediktin a moravský historik Beda Dudík. Vznesla se proti němu vlna odporu, jeho kolegové se snažili dokázat, že dnešní klášter jen převzal jméno zaniklé moravské metropole a mnozí církevní představitelé na tom tvrdohlavě trvají ještě dnes.

 

V prostoru české kotliny se začal ustavovat nový stát, který pohltil Velkou Moravu, takže již nikdo nechtěl připomínat fakt, že křesťanské Čechy vděčily za svou christianizaci především Velkomoravské říši. Na scénu vstupují historičtí Přemyslovci se svými zájmy – vazby s Byzancí jsou zpřetrhány a Přemyslovci se přimykají k západokřesťanské víře.