HARAJDA Ivan (*1905 †1944)

24.07.2025

HARAJDA Ivan (*29. 1. 1905, Zaričovo, dnes Ukrajina; †13.12.1944, dnes Užhorod, věznice SMERŠe), maďarsko‑polský lingvista rusínského původu, překladatel, redaktor a vydavatel.

V roce 1919 jeho rodiče, oba středoškolští učitelé, odmítli složit přísahu věrnosti Československé republice a odstěhovali se do Maďarska. Ivan Harajda maturoval v Székesfehérváru a v roce 1928 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity v Budapešti (JUDr.). V roce 1929 se přihlásil na Filologickou fakultu Univerzity v Pécsi a zároveň získal stipendium polské vlády na Jagellonské univerzitě v Krakově. Studium ukončil v roce 1934 a zůstal v Krakově, kde vyučoval na Jagellonce a překládal klasická díla polské a maďarské literatury.

Se začátkem 2. světové války, jakožto od roku 1935 občan Polska, sdílel osudy svých kolegů z jagellonské univerzity. Dne 6. II. 1939 byl zatčen gestapem a uvězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Na jaře 1940, těžce nemocný, byl na zásah maďarské diplomacie propuštěn. V Maďarsku mu doporučili usadit se na venkově, takže si zvolil Užhorod a zapojil se do kulturního života Karpatské oblasti (Kárpátalja).

V roce 1941 byl jmenován výkonným ředitelem Podkarpatské vědecké společnosti (PVS; rus. Подкарпатское общество наук, maď. Kárpátaljai Tudományos Társaság, PON). PVS/PON byla koncipována jako svérázná rusínská akademie věd s úkolem „podpořit vytvoření svébytné národní identity Rusínů“. Měla 35 členů – významné vědce, umělce a představitele veřejného života. Harajda byl také redaktorem a vydavatelem vědeckého časopisu Zorja–Hajnal, literárních periodik Literaturna Nedilja a Ruska molodež a edičních řad Lidová knihovna (Narodna biblioteka), Dětská knihovna (Ditoča biblioteka) a Literárně‑vědecká knihovna (Literaturno‑naukova biblioteka). Sestavoval rozsáhlé hospodářské kalendáře, vydával monografie i překlady. Jeho největším přínosem bylo vydání Gramatiky rusínského jazyka (Grammatika ruskoho jazyka, PON 1941), které završilo kodifikaci rusínštiny, a Všeobecné bibliografie Podkarpatska (Zahalna bybligrafija Podkarpatja, PON 1944), sestavené společně s M. Lelekačem.

Jako lexikograf Harajda sestavil polsko‑maďarský slovník a rusínský slovník cizích slov; připravoval též rusínsko‑maďarský slovník. Po příchodu Rudé armády na Podkarpatsko byl 17. 11. 1944 zatčen sovětskou protispionážní službou SMERŠ. Přestože byl občanem Maďarska i Polska, vědcem bez politických vazeb a bývalým vězněm gestapa, byl obviněn z „fašistické agitace… působení proti komunistickému hnutí, Sovětskému svazu a demokratickým státům“ dle čl. 58–4 trestního zákoníku RSFSR. Zemřel na selhání srdce během vyšetřování. Jeho jméno zůstalo tabu až do pádu komunistického režimu.

Prof. Ivan Pop


**************

V roce 1941 vyšla v Ungváru (Užhorodu) „Gramatika rusínskeho jazyka“ dr. Ivana Harajdy, která vytvořila precedens ve slavistice meziválečného období. I.Harajda se pokusil vytvořit samostatný literární jazyk pro podkarpatské Rusíny, ve kterém spojil lidový dialekt s historickým pravopisem. Písmeno „ять“ (vyslovované jako і a ji) zaujímalo u I.Harajdy tradiční místo. V souladu s pravidly této gramatiky vycházela většina rusínských publikací v Podkarpatské Rusi do roku 1945.

Написати грамматику такого языка, котрый до сихъ поръ еше не мавъ систематичной грамматики, есть легкое дЂло. Для индоевропейськихъ языковъ греко-латинська грамматична система подае гото†рамки, въ котрЂ треба только всунути языко† даннЂ и ихъ менше-больше пояснити. Але написати грамматику письменного языка для такого языка и для такого народа, у котрого до сихъ поръ появилося уже множество грамматикъ всякого можливого напряма и идей безъ того, чтобы хоть одна изъ нихъ была принята цЂлою супольностью базъ противорЂчій и безъ осудительной и презрительной критики просто изза той причины, что интеллигенція того народа еще и нынЂ не вытворила въ собЂ ясный поглядъ о національной принадлежности - ся задача здаеся для каждого, кто симъ вопросомъ занимався, майже нерозрЂшимою.
   
Наше стремленя не было иншое, якъ установити сталЂ и всЂми  однако уживанЂ грамматичнЂ формы нар. языка, чтобытакимъ способомъ могли выдаватися книжки и новинки для народа найлегше понятнымъ языкомъ. Бо доказалося, что книжки, написанЂ для общественности на осно†давнЂйшихъ грамматикъ, были для народа меннше-больше тяжко зрозумЂлЂ и не были въ силЂ приспЂти до культурного поднесеня народа. И такъ ся грамматика служить чисто практичнымъ цЂлямъ, выключивши всяког рода политику.
    
Нашъ народъ хоче жити, хоче учитися, хоче просвЂщатися, народъ стремиться вгору.  Интеллигенція мае сотеро дорогъ и способовъ учитися, доповнити свое знаня, сотеро можливостей читати, оріентоватисявъ рЂчахъ сего свЂта. Але что мае народъ для достиженія сей цЂли кромЂ своего языка, кромЂ своихъ по большой части перенаселеныхъ, бЂдныхъ школъ
и одной або двохъ газетъ? Если и тотъ его языкъ возьмеме отъ него або показиме его  противным его духу елементами, что останеся тогды для него?
 
Если наша интеллигенція хоче учитися иншимъ славянскимъ языкамъ, никто не забороняе и знаня  сврего родного языка ни въ найменшой мЂрЂ не препятствуе еЂ въ томъ. Противно, точное и  докладное знаня своего родного языка служитъ превосходною основою для присвоеня хотъ котрого не  лишь изъ славянскихъ, але вообще каждого чужого языка.
    
СякЂ и симъ подобнЂ розважання привели насъ до того, чтобы составити грамматику нашого родного языка на осно†тыхъ показань, котрЂ были установленЂ на засЂданю языкового отдЂла Подкарпатского Общества Наукъ въ БудапештЂ дня 28-го фебр. 1941.
    
Не хвалимеся тымъ, что ся грамматика представляе собою чтось совершенное або чтось такое, что часомъ не могло бы змЂнитися къ лучшому, такъ якъ ся грамматика есть въ дЂйстности компромиссомъ межи многими одинъ другому противлячимися представленіями о нашомъ народномъ языцЂ. Вообще сказано, де только можливо было, старалися мы придержоватися етимологіЂ, головно въ корняхъ, а только въ оконченіяхъ перейти на фонетику. Нашимъ стараньемъ было подати грамматику  того живого языка, на котромъ у насъ въ практицЂ каждый говорить и котрый языкъ може быти связуючимъ звеномъ межи всЂми членами нашого народа безъ выимковъ. Маеме при томъ замЂтити, что поясненія къ дакотрымъ частямъ нашой грамматики не претендують на повность.Они только для того были мЂстами поданЂ, чтобы у людей, котрЂ интересуються своимъ роднымъ языкомъ, взбудили стремленя дальше заниматися и до дальшой степени розвивати нашъ народный языкъ.
  
Теперь уже только одно требуеся: добра воля. Мы надЂемеся, что ся грамматика, котра повстала изъ щирой любви къ нашому народу, въ большинст†нашого народа иинтеллигенціЂ встрЂтиться зъ порозумЂніемъ. Мы при составленю сей грамматики дивилися лишь на добро народа и на его будучность.
 
  Зъ нами Богъ.
  Унгваръ, дня 15-го мая 1941.


http://www.otechestvo.org.ua/main/20086/0407.htm



 

Aktuality

Zobraziť všetky
30.04.2026

Dve percentá, jeden spoločný cieľ 

Podporte nás 2 % z vašich daní a buďte súčasťou nášho úsilia o zachovanie a šírenie neznámej histórie Rusínov.  Vaša podpora je pre nás cenná – ďakujeme za dôveru! Notársky centrálny register určených právnických osôb Informácie o určenej…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
10.03.2026

Archív: Rodák z Podkarpatskej Rusi Mikuláš Popovič získal ocenenie Česká hlava

Virológ Mikuláš Popovič, ktorý sa narodil ako československý občan vtedajšej Podkarpatskej Rusi, získal v roku 2013 cenu Patria v rámci projektu Česká hlava. Vedca pôsobiaceho na Marylandskej univerzite v USA ocenili za dlhoročný výskum vírusu H…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
10.03.2026

Rozhovor: Pešiak, ktorý objavil HIV

Eva Bobůrková,  13. 2. 2014  Nové neznáme smrteľné ochorenie bolo opísané v roku 1981. Po pôvodcovi AIDS pátral aj Čechoslovák (Rusín) Mikuláš Popovič. A úspešne. V roku 1984 identifikoval vírus HIV a vytvoril aj prvý test na prít…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
06.03.2026

Vladyka Milan Lach SJ bol vymenovaný za eparchiálneho biskupa Bratislavskej eparchie

ISPA Metropolia Dnes napoludnie Vatikán oznámil, že Svätý Otec Lev XIV. prijal zrieknutie sa úradu eparchiálneho biskupa vladyku Petra Rusnáka, ktorý v septembri minulého roka dovŕšil kánonický vek 75 rokov a za jeho nástupcu menov…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
05.03.2026

Pozvánka na premiéru:  Predavač dažďa / Продавач доджу

1 hodina 40 minút • Premiéra: 5. marca 2026 Originál: Predavač dažďa štvrtok 12. 3. 2. premiéra Veľká scéna Dážď sa kúpiť nedá. To však neznamená, že ho niekto nemôže predávať. Je leto, sucho a práve padol ďalší teplotný rekord. Pri va…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
04.03.2026

Lemkovia vytvárajú „Hołos“. O kultúre, ktorá nezanikla

autorka: Julia Pańków         "Chcela som ukázať, že my, mladí Lemkovia, sme schopní vytvoriť dielo, ktoré je relevantné pre našu dobu. Že máme čo povedať a že náš hlas je dôležitý,“ hovorí Daria Kuziak, autorka prvej lemkovskej ope…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Ujko Vasyľ: Ja jem u žyvoťi mal furt problem pryvesty soj domiv ženu, na počatku iz-za rodyčiv a teper pro Parasku...
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať