Heliodor Píka - 65 let od justiční vraždy

Dne 21.6.1949 byl na dvoře plzeňské věznice na Borech popraven generál Heliodor Píka, čestný člověk a vlastenec, jehož proviněním byl jeho protikomunistický postoj.
 
Heliorod Píka se narodil 3.července 1897 ve Štítině u Opavy jako syn koláře. Bylo mu umožněno studovat gymnasium, nicméně období let 1914-1918 změnilo jeho život.  V roce 1915 byl odveden k CK vojsku, aby záhy zběhnul na ruské frontě a v roce 1917 vstoupil do československých legií, v posledním roce války se již účastnil bojů na západní frontě a byl za svou statečnost vyznamenán.
 
Období první republiky bylo ve znamení jeho stoupající kariéry ve vojsku. Byl vybrán jako jeden ze tří, aby studoval v Paříži Vysokou vojenskou školu. Po návratu do vlasti byl vojenským atašé v Bukurešti /Rumunsko bylo tehdy členem tzv. Malé dohody/, od roku 1937 byl zaměstnán na Ministerstvu národní obrany. Po vypuknutí 2. sv války se zasadil o vznik jednotky v Buzuluku, kam se hlásili českoslovenští občané, kteří uprchli z protektorátu, občané Podkarpatské Rusi /v té době přináležející k Československé republice/ a kteří byli internování v sovětských gulazích v nelidských podmínkách.
 
Již v této době docházelo k zásadnímu střetu mezi gottwaldovskou linií - tedy podřízení se Sovětskému svazu ve všem a linií generála Píky, který jako bytostný demokrat odmítal politizaci bojové jednotky. Díky svému postavení viděl generál Píka komunistům do karet více, než bylo žádoucí. Jeho ideovým protivníkem se stal Bedřich Reicin, po válce velitel tzv. Obranného zpravodajství, člověk, který byl hlavním strůjcem justiční vraždy generály Píky. Po skončení války byl sice generál Píka vyznamenán sovětským řádem, přesto byl již úřadem, vedeným B. Reicinem sledován, aby byl v roce 1948 zatčen. V lednu 1949 byl po procesu, kde jako žalobce vystoupil JUDr. Karel Vaš, odsouzen k trestu smrti provazem.
 
Nenávist komunistů byla natolik silná, že nepředali jeho tělo rodině a dodnes je místo jeho posledního odpočinku neznámé.
 
K první rehabilitaci došlo po uvolnění situace v roce 1968, Zajímavostí bylo, že soudní znalec plukovník Zadina, jež vypracoval posudek o závažnosti Píkova provinění, v tu dobu spáchal sebevraždu. Bedřich Reicin byl sprovozen ze světa stejnou smrtí jako jeho oběť o cca 4 roky později než jeho oběť ve vykonstruovaném procesu s tzv. Slánského spikleneckým centrem. /zde/ Jeden z hlavních viníků hanebného justičního procesu - JUDr. Karel Vaš - zemřel v pokročilém věku, zcela při smyslech, aniž by kdy litoval své viny na vraždě generála Píky a jiných osob.
 
K úplné rehabilitaci generála Píky došlo až po roce 1989. Až v této době se začalo mluvit a psát o osudu člověka, kterým byl archetypem opravdového vlastence, člověka, který měl obří zásluhu na účasti československých občanů na osvobození vlasti. Člověka, který napomohl smazat málo útěšný obrázek z roku 1938, kdy se čsl. armáda vzdala bez boje nacistům.
 
Čest jeho památce.

Zdroj: http://vodvarka.blog.idnes.cz/c/414484/Heliodor-Pika-65-let-od-justicni-vrazdy.html