Hrabar Alexander
(*17.9.1883 Budapešť, Maďarsko, †1959 Užhorod, Ukrajina) byl rusínský kulturní činitel, ornitolog, pedagog a malíř. Maturoval na užhorodském gymnáziu (1902) a absolvoval Biologickou fakultu univerzity v Budapešti (1906). Od roku 1906 byl profesorem biologie a filosofie na užhorodském gymnáziu a po roce 1945 docentem Biologické fakulty užhorodské univerzity.
Celý život se věnoval zkoumání ptactva Podkarpatské Rusi a byl členem Maďarské ornitologické společnosti. V roce 1925 objevil vzácného orla křížového na Podkarpatsku. V roce 1931 vydal v Užhorodě práci Ptáctvo Podkarpatské Rusi (Avifauna Carpathorossica), zde popisuje 278 druhů a poddruhů ptáků Zakarpatska a částečně současného Slovenska. V letech 1941–42 vychádzí její pokračování Dravé ptáctvo (Chyžoje ptactvo Podkarpatja, Zorja-Hajnal, 1941, 1942). Tyto práce se staly klasikou karpatské ornitologie.
Jejich význam se neomezoval pouze na biologii; byly to první práce v tomto oboru napsané rusínsky se zachováním původních rusínských názvů ptáků. A. Hrabar rozpracoval praktický systém chovu vzácných dravých ptáků ve voliérách a byl talentovaným taxidermistou. Vytvořil unikátní kolekci vycpaných dravých ptáků a sov (v současnosti uchovávanou v zoologickém muzeu Užhorodské univerzity).
V oboru malířství patřil k podkarpatské škole jako krajinář impresionista.
prof. Ivan Pop
Celý život se věnoval zkoumání ptactva Podkarpatské Rusi a byl členem Maďarské ornitologické společnosti. V roce 1925 objevil vzácného orla křížového na Podkarpatsku. V roce 1931 vydal v Užhorodě práci Ptáctvo Podkarpatské Rusi (Avifauna Carpathorossica), zde popisuje 278 druhů a poddruhů ptáků Zakarpatska a částečně současného Slovenska. V letech 1941–42 vychádzí její pokračování Dravé ptáctvo (Chyžoje ptactvo Podkarpatja, Zorja-Hajnal, 1941, 1942). Tyto práce se staly klasikou karpatské ornitologie.
Jejich význam se neomezoval pouze na biologii; byly to první práce v tomto oboru napsané rusínsky se zachováním původních rusínských názvů ptáků. A. Hrabar rozpracoval praktický systém chovu vzácných dravých ptáků ve voliérách a byl talentovaným taxidermistou. Vytvořil unikátní kolekci vycpaných dravých ptáků a sov (v současnosti uchovávanou v zoologickém muzeu Užhorodské univerzity).
V oboru malířství patřil k podkarpatské škole jako krajinář impresionista.
prof. Ivan Pop
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2026
Dve percentá, jeden spoločný cieľ
Podporte nás 2 % z vašich daní a buďte súčasťou nášho úsilia o zachovanie a šírenie neznámej histórie Rusínov.
Vaša podpora je pre nás cenná – ďakujeme za dôveru!
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej…
04.03.2026
Lemkovia vytvárajú „Hołos“. O kultúre, ktorá nezanikla
autorka: Julia Pańków
Chcela som ukázať, že my, mladí Lemkovia, sme schopní vytvoriť dielo, ktoré je relevantné pre našu dobu. Že máme čo povedať a že náš hlas je dôležitý,“ hovorí Daria Kuziak, autorka prvej lemkovskej oper…
01.03.2026
PSK: Týždeň slovenských knižníc ponúkne besedy, výstavy, workshopy, kvízy aj kino medzi knihami
Jarné prázdniny sa budú v Prešovskom kraji niesť v duchu čítania, kvalitnej literatúry a pestrej palety knižničných podujatí. V pondelok 2. marca totiž štartuje Týždeň slovenských knižníc, počas ktorého si atraktívne podujatia zam…
23.02.2026
Ivan Soták *1929 †2026
Zomrel Ivan Soták, zakladateľ Katedry fyzikálnej chémie Univerzity P. J. Šafárika. Mal 96 rokov
Róbert Bejda
redaktor, webeditor
Univerzita Pavla Jozefa Šafárika prišla o jedného zo svojich bývalých významných zamestnancov. Vo veku 96 rok…
21.02.2026
Před 35 lety vznikla Společnost přátel Podkarpatské Rusi
Agáta Pilátová
Na počátku všeho stálo jedno setkání. Na jaře roku 1990, jen několik měsíců po pádu komunistického režimu v Československu, vyšel v tehdejším týdeníku Tvorba zásadní a velmi pozoruhodný článek básníka a publicisty Jaromíra Hořc…
20.02.2026
Rozhovor. Nový objav prináša nádej pre onkologických pacientov
Stanislava Longauerová, autorka
Molekulárny biológ JÁN JAMROŠKOVIČ (*1985, Rešov, okr. Bardejov) z Ústavu molekulárnej biológie SAV sa spolu s medzinárodným vedeckým tímom podieľal na objave nového mechanizmu, ktorý dokáže pomocou…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Prychodyť ujko Vasyľ z korčmy domiv dakus pjanyj. Teta Paraska na ňoho grjavčiť, tryme kazaňa... Ujko lem tycho sluchať, poťim pidojme maleňky očka i šeptom povisť:
-Parasko, serce moje, toto tu všytko napyš a ja rano vstanu... i do poslidňoj bukvy (pismenka) soj to pročitam...!
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať