Hrabar Alexander

 (*17.9.1883 Budapešť, Maďarsko, †1959 Užhorod, Ukrajina) byl rusínský kulturní činitel, ornitolog, pedagog a malíř. Maturoval na užhorodském gymnáziu (1902) a absolvoval Biologickou fakultu univerzity v Budapešti (1906). Od roku 1906 byl profesorem biologie a filosofie na užhorodském gymnáziu a po roce 1945 docentem Biologické fakulty užhorodské univerzity.

Celý život se věnoval zkoumání ptactva Podkarpatské Rusi a byl členem Maďarské ornitologické společnosti. V roce 1925 objevil vzácného orla křížového na Podkarpatsku. V roce 1931 vydal v Užhorodě práci Ptáctvo Podkarpatské Rusi (Avifauna Carpathorossica), zde popisuje 278 druhů a poddruhů ptáků Zakarpatska a částečně současného Slovenska.  V letech 1941–42 vychádzí její pokračování Dravé ptáctvo (Chyžoje ptactvo Podkarpatja, Zorja-Hajnal, 1941, 1942). Tyto práce se staly klasikou karpatské ornitologie.

Jejich význam se neomezoval pouze na biologii; byly to první práce v tomto oboru napsané rusínsky se zachováním původních rusínských názvů ptáků. A. Hrabar rozpracoval praktický systém chovu vzácných dravých ptáků ve voliérách a byl talentovaným taxidermistou. Vytvořil unikátní kolekci vycpaných dravých ptáků a sov (v současnosti uchovávanou v zoologickém muzeu Užhorodské univerzity).

V oboru malířství patřil k podkarpatské škole jako krajinář impresionista.

prof. Ivan Pop