Humenné sa prenesie do čias dávno minulých

Humenská samospráva pripravuje v rámci osláv 690. výročia prvej písomnej zmienky pre verejnosť bohatý program. Začne sa v pondelok 10. septembra, kedy podvečer v novopostavenej športovej hale vystúpia hudobné skupiny KOMAJOTA a THE BEATLES REVITAL z Kladna. V utorok 11. septembra sa budú na pódiu pri Fontáne lásky prezentovať žiaci Základnej umeleckej školy MÚZA a neziskové organizácie mesta. Podvečer sa uskutoční v Dome kultúry koncertné vystúpenie účastníkov projektu Hudobná mládež a vyhodnotenie literárnej a výtvarnej súťaže základných škôl. Streda a štvrtok /12.-13./ sa budú niesť v znamení jarmočnej atmosféry.

XVIII. Humenský jarmok slávnostne otvoria Ander z Košíc, ľudová hudba Sokolej a mužská spevácka skupina Hačure a humenské mažoretky Amazonky. Večer vystúpi v Dome kultúry Honza Nedvěd so skupinou. Druhý jarmočný deň spestrí súťaž o najlepšiu humenskú hurku, ktorá bude prebiehať pred amfiteátrom. Večer bude Park mieru dejiskom Rytierskych hier a ohňovej show. V Dome kultúry sa uskutoční operný galavečer. Oslavy vyvrcholia v piatok 14. septembra. Dni Drugethovcov* na Slovensku začnú konferenciou o historickom prínose tejto rodiny pre Humenné /1317-1684/. Humenčania a návštevníci mesta sa prenesú do dávnych dôb prostredníctvom ukážok divadelno-šermiarskych skupín, žonglérov, tanečných a folklórnych súborov, dobových zbraní a odevov.

Popoludní privítame v Humennom rytiera Filipa I. Drugetha /1317/. Do dávnych čias nás prenesie historický sprievod, vystúpenia divadelno-šermiarskych skupín, tanečných skupín a žonglérov. Chýbať nebude ani dobový jarmok. Podujatie Dni Drugethovcov* na Slovensku finančne podporili Medzinárodný Višegrádsky Fond a Prešovský samosprávny kraj. Program osláv bude pokračovať pozdravmi folklórnych súborov z partnerských miest, večerným koncertom vážnej hudby MUSICA YUVENALIS v Dome kultúry, vystúpením TS Merlin a ohňovou show pred Domom kultúry a diskotékou pre mladých v Centre voľného času Dúha. Pestrá je aj ponuka sprievodných podujatí. - Dni Sy. Huberta na Zemplíne /9. 9./, Vesmírny maratón v Dome kultúry a vo Vihorlatskej hvezdárni /12. 9./, Medzinárodné numizmatické sympózium, Medzinárodná zberateľská burza /13.-16. 9/, 9. ročník branno-športovej a vedomostnej súťaže pre žiakov ZŠ O pohár primátora mesta /14. 9./, 34. ročník Medzinárodného turnaja v stolnom tenise /15. - 16./ a ďalšie. Predovšetkým zberateľom je určená informácia, že na pošte budú môcť získať /14. 9./ príležitostnú poštovú pečiatku.

- lop -

* Poznаmka (www.rusyn.sk)
Prof. Ivan Pop - Podkarpatská Rus, str. 51-53
Vznik únie a řeckokatolické církve na Podkarpatské Rusi

Po sérii těžkých porážek v 16. století v dobé reformace se katolícka cirkev vzpamatovala a na začátku 17. století prešla do protiútoku. Uherská šlechta se začala klonit k názoru, že v boji s Habsburky se již obejde bez protestantské agitace, která napomáhala vzniku „neposlušnosti" mezi nižšími vrstvami. Ze dne na den magnáti a vyšší šlechta konvertovali zpět ke katolictví. Podlé známe zásady „čí zeme, toho náboženství" (cuius regio, eius religio) je museli jejich poddaní následovat. V roce 1605 konvertoval ke katolictví i pŕedtím horlivý protestant, magnát Juraj III. Drugeth de Homonna, majitel několika panství v komitátech zemplínském, šarišském a užském. Jeho poddaní však nebyli protestanti, ale většinou šlo o pravoslávne Rusíny. Priklonil se proto k myšlence sjednocení rusínske pravoslávne církve s katolíckou, a to cestou vzájemného kompromisu - tedy únií. Rusínska pravoslávna cirkev se měla vzdát podřízení patriarchovi konstantinopolskému (jehož prestíž v tureckém zajetí beztak utrpela) a uznat jurisdikci rímskeho papeže. Zároveň méla být zachovaná byzantsko-východní (cirkevnoslovanská) liturgie nové řeckokatolické církve. První pokus o takové sjednocení byl uskutečnén mezi pravoslávnymi v Polsku (Brestská únie, 1594).

Juraj III. Drugeth se rozhodí uskutečnit podobnou akci na svých panstvích. Vstřícnou iniciatívu projevovali i představitelé hierarchie rusínske pravoslávne církve. V sociálním postavení se totiž pravoslávni kněží nelíšili od poddaných. Finančné nebyli podporovaní ani vrchností, ani státem. Mukačevský biskup byl fakticky poddaným majitele mukačevského panství a nacházel se v pŕímém podŕízení kapitánovi mukačevského hradu. Drugeth využil této nadmíru svízelné situace představitelú pravoslávne hierarchie a začal připravovat pudu pro sjednocení rusínske pravoslávne církve s katolíckou.

Z polského Przemyslu pozval řeckokatolického biskupa Athanazie Krupeckého - a spolu s ním i jezuity - aby presvedčovali pravoslávne duchovní o vhodnosti a výhodnosti spojení rusínske pravoslávne církve s katolíckou. Ze své strany přislíbil Juraj III. Drugeth pravoslávnym kněžím sociálni zrovnoprávnení s katolíckymi duchovními. Během několika měsícu se podarilo biskupovi Krupeckému a jeho pomocníkom z rad jezuitu přesvědčit více než 50 rusínskych duchovních. Slávnostní verejné prohlášení únie touto skupinou duchovních mělo posloužit jako príklad pro další, a tak mél být započat proces sjednocení rusínske pravoslávne církve s katolíckou. Byl stanoven na svátek Seslání sv. Ducha roku 1614 v poutním místé, v klášteře Krásny Brod .

V ten den se tam skutečné sešlo na 13 000 pravoslávnych věřících z Humenného a okolí, byl přítomen hrabě Drugeth, biskup Krupecký a více než 50 kněží. Měl být vysvěcen nový kostel, postavený na náklady Drugetha. Avšak několika pravoslávnym kněžím-odpůrcům únie se podarilo vyburcovat dav věřících, kteří vyhnali biskupa Krupeckeho a jeho přívržence, a tím dočasné znemožnili vyhlásení únie.

Další pokus o únii podnikl v roce 1640 mukačevský biskup Tarasovič, který konvertoval ke katolictví. Ihned na to byl zatčen a uvéznén na hrade jako osoba nepŕátelská sedmihradskému knížeti. Propuštén z vězení byl až za rok na přímluvu papeže, císaře a biskupů. Pote odjel k cisárskemu dvoru do Vídně, kde definitívne konvertoval ke katolictví. Tím, jak uvažoval Tarasovič, na individuálni úrovni uskutečnil kýženou únii. Ve skutečnosti neúspech biskupa Tarasoviče znamenal, že přinejmenším v té časti Podkarpatské Rusi, která se nacházela pod vládou sedmihradského knížete - protestanta (komitáty Bereg, Ugoča a Marmaroš), se uskutečnit únii rusínske pravoslávne církve s katolíckou momentálne nepodarilo.

Nový mukačevský biskup Petr Parthen (Parthenij) takovou možnost videl pouze pod ochranou horlivých katolíkú, rodiny užhorodsko-humenských Drugethů. Únie, spojení rusínske pravoslávne církve s katolíckou, tak byla vyhlásená na shromáždéní 63 duchovních v čele s biskupem Petrem Parthenem v hradním kostele v Užhorodu 24. dubna 1646. Biskup Parthen podepsal dohodu s arcibiskupem jágerským Jakušičem, podlé níž nová unijní (řeckokatolická) cirkev zachovala byzantsko-východní liturgii, biskup měl být volen synodou hierarchů a potvrzen papežem. Duchovní nové uniatské církve měli mít stejná práva jako katoličtí. K Užhorodské únii se pripojili pravoslávni kněží komitátú Ung, Šariš a Zemplín. Únie byla potvrzena jágerským biskupem v roce 1648 a vzatá na vedomí i Trnavskou synodou katolíckych biskupů. Dlouhá leta se pak bránili rozšírení únie na východní komitéty především sedmihradská knížata.