Inspirativní prostor pro diskusi: kulatý stůl

Akademie národnostních menšin připravila na 8. listopad 2018 program přednášek a diskusí u kulatého stolu na téma Československo a národnostní menšiny: mýty a skutečnost. Ve společenském sále Domu národnostních menšin se sešli renomovaní historici z České i Slovenské republiky, kteří přednesli podnětné příspěvky věnované jednotlivým etapám československých dějin se zvláštním zřetelem k  postavení národnostních menšin. Pořadatelé rozdělili celodenní jednání do tří částí mapujících základní historická období stoletých dějin republiky: první část ohraničila léta 1918–1938, druhá sledovala etapu 1945–1989, třetí krátké závěrečné období Československa, léta 1989–1992. 

Většina příspěvků měla skutečně diskusní character; jednotliví referenti přinášeli zajímavá, leckdy málo známá fakta a souvislosti i nestandardní reflexe. Po referátech vždy následovala diskuse i dotazy k tématu. U kulatého stolu zasedli známí historici z vědeckých institucí a vysokých škol (mj. Dušan Kováč z  Historického ústavu SAV, Tadeusz Siwek z Ostravské univerzity, Jiří Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a  další). Problematiku Podkarpatska kvalifikovaně a  nekonvenčně pojednal profesor Peter Švorc z  Prešovské univerzity, který se zamyslel nad složitou cestou Rusínů do ČSR. Z jednání bude vydán sborník s hlavními příspěvky.


Také pražský Magistrát a Dům národnostních menšin věnovaly letošní téma tradičního setkání národnostních menšin (konalo se už po osmnácté) a odborné konference výročí vzniku republiky. Pro jednání byl zvolen velký sál Nové budovy Národního muzea (zde se před lety odehrávala zasedání Federálního shromáždění); zahajovací pozdrav přednesl generální ředitel NM Michal Lukeš. Zúčastnila se nejen odborná, ale take širší veřejnost, zejména z řad příslušníků národnostních menšin. 

Podkarpatská Rus jako součást někdejšího Československa byla zastoupena dvěma tématy. Jan Čopík se zaměřil především na  podkarpatské školství za  1. republiky, Agáta Pilátová hovořila o  osudech Rusínů po  roce 1945, po  odtržení Podkarpatska od republiky (část textu publikujeme v tomto a příštím čísle časopisu). Z dalších vystupujících jmenujme Vojtěcha Čelka, (Od štátotvorného národa k menšinám), Andreje Tótha (Národnostní menšiny v “národním státě”), či Raimunda Paleczka (Rok 1918 jako osudové rozhraní pro Němce v českých zemích).

ap