Ivan Pop: Osobností našich dějín - BERAN Rudolf

BERAN Rudolf (* 28.12.1887, † 28.2.1954), český agrární politik. V letech 1915-33 generální tajemník agrární strany, od roku 1933 předseda strany. V letech 1918-39 poslanec NS ČSR, blízký spolupracovník zakladatele strany A. Švehly, kritizoval jednostrannost Benešovy zahraniční politiky. Za druhé Č-SR předseda Strany národní jednoty, od 1.12.1938 do 16.3-1939 předseda vlády Z titulu své funkce se zabýval problémem Podkarpatské Rusi, resp. Karpatské Ukrajiny. Vývoj událostí ve východní provincii okleštěné Č-SR znepokojoval ústřední vládu i samotného premiéra. Autonomní vláda A. Vološina začala urychlenou demontáž všech demokratických institucí a přistoupila k formování autoritativního systému.

Takové počínání kabinetu A. Vološina ústřední vládě i samotnému předsedovi Beranovi moc nevadilo, neboť ten dělal totéž v českých zemích. Vadilo mu navazování všestranných kontaktů s Berlínem autonomní vládou bez konzultace s pražskou vládou, šíření mýtu o „budovaní ukrajinského Piemontu v Karpatech" za účinné pomoci německých sdělovacích prostředků (tedy centra budoucího sjednocení ukrajinského státu podle italského vzoru). 9. listopadu 1938 byla v Chustu založena paramilitámí organizace Karpatská Síč podle vzoru SA a SS, instruktoři pro výcvik jejích bojůvek byli pozváni z Berlína. Tzv. generální štáb Karpatské Síči byl sestaven z radikálních haličských ukrajinských naciona-listů. Proti jejích činnosti na území Č-SR v blízkosti hranic s Polskem ihned protestovala polská ambasáda v Praze. 7. prosince byla v Berlíně podepsána dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou říše a autonomní vládou Karpatské Ukrajiny. Německo přislíbilo finanční pomoc pro výstavbu nového hlavního města Karpatské Ukrajiny a modernizaci sítě komunikací. Dohoda zajišťovala Německu exkluzivní právo na geologický průzkum území Karpatské Ukrajiny a na budování dálnice Berlín - Bukurešť. Nacistická říše slíbila poskytnout Karpatské Ukrajině finanční pomoc do 100 000 marek. 8. ledna 1939 byla v Chustu ustavená Ukrajinsko-německá společnost.

R. Beran pochopil, že situace ve východní autonomní provincii je vážná. Dne l6. ledna 1939 prezident E. Hácha na jeho návrh pověřil generála Lva Prchalu funkcí ministra podkarpatoťuské autonomní vlády. Měl obsadit resorty ministerstva vnitra, financí a dopravy. Vološinova vláda pod tlakem stínových rádců z řad Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a Karpatské Síče protestovala proti jmenování L. Prchaly v Praze a Berlíně. Po příjezdu generála Prchaly do Chustu organizovali ukrajinští nacionalisté bouřlivé demonstrace a donutili ho odjet zpět do Prahy R. Beran dohodl s chustskou vládou kompromis. Generál L. Prchala se vrátil na Podkarpatskou Rus a formálně mu byla jeho pravomoc zúžena na resort ministerstva dopravy. Fakticky mu však bylo premiérem uloženo v případě potřeby potlačit ukrajinské nacionalistické hnutí. 9. února 1939 byl v Chustu slavnostně otevřen konzulát nacistického Německa. 12. února se na území tzv. Karpatské Ukrajiny konaly volby do autonomního sněmu podle jednotné kandidátní listiny, na které byli zařazení jen kandidáti vládní strany Ukrajinské národní sjednocení (UNS). Volební místnosti drželi pod svou kontrolou příslušníci Karpatské Síči, sčítaní hlasů také... Výsledky voleb byly typické pro autoritativní režimy - 92,5 % pro vládní stranu UNS, proti 6,7 %. Euforie velkoukrajinského směru zvýšily nevoli ústřední čs. vlády vůči východní provincii republiky

S návrhem řešení problému přišli slovenští ludáci: odevzdat Podkarpatskou Rus Maďarsku výměnou za Košice. Podobné řešení imponovalo premiéru R. Beranovi. Druhá republika by se mohla zbavit východní provincie, zatěžující stát finančně i politicky Vztahy s Maďarskem a Polskem by se rázem zlepšily. Beran zahájil přes novináře E Kahánka a propolského slovenského politika K. Sidora sondy v Polsku. Dne 16. února se K. Sidor obrátil na polského vyslance v Praze K. Papéeho se žádostí o zprostředkování ve věci výměny území mezi Česko-slovenskem a Maďarskem. 18. února v Ružomberku K. Sidor projednal s polskými zprostředkovateli podmínky výměny Podkarpatské Rusi za Košice a Rožňavu od Maďarska a Čadcu i Javorinu od Polska. 24. února přijel do Prahy dohodnout konkrétní termín a mechanismus výměny Podkarpatské Rusi za Košice a Rožňavu s Maďarskem.

Premiér R. Beran a ministr zahraničí F. Chvalkovský však náhle ustoupili od jednání na toto téma a argumentovali tím, že nemají souhlas od obyvatel Podkarpatské Rusi. Ve skutečnosti se báli reakce Německa na jejich „samostatný postup". Proti předání Podkarpatské Rusi Maďarsku vystoupili v Praze také šéf kabinetu ministerstva zahraničí H. Masařík, ministr dopravy A. Eliáš a ministr bez portfeje J. Havelka. Začátkem března se R. Beran rozhodl rázně zasáhnout do „ukrajinské operety" v Chustu, jak pojmenoval tamní poměry britský novinář Michael Winch. Premiér využil 6. března 1939 odjezdu ministra autonomní vlády J. Révaye do Berlína bez konzultace s ústřední vládou a požádal prezidenta, aby ho zbavil funkce. Na odstranění tohoto zuřivého germanofila naléhali i sousedé - Rumunsko a Polsko. Hned po příjezdu z Berlína dostal ministr]. Révay od prezidenta propouštěcí dekret.

Dne 6. března 1939 prezident E. Hácha na návrh předsedy ústřední vlády R. Berana jmenoval poslední autonomní kabinet Podkarpatské Rusi, a to tak, že A. Vološin zůstal ministerským předsedou, generál L. Prchala byl jmenován ministrem vnitra, financí a dopravy a předseda zemědělské komory v Chustu Štefan Kločurak byl na Vološinův návrh jmenován ministrem hospodářských a sociálních záležitostí. R. Beran se naposledy zabýval podkarpatskými záležitostmi koncem března 1939 jako premiér první protektorátní vlády. Do Prahy totiž dorazil exprezident Karpatské Ukrajiny A. Vološin a požádal protektorátní vládu o udělení domovského práva, avšak premiér Beran jeho žádosti nevyhověl.

Vdubnu 1939 R. Beran odešel z politického života, v letech 1941-43 byl vězněn nacisty. V květnu 1945 zatčen československou policií a v dubnu odsouzen za údajnou protinárodní a kolaborantskou činnost k 20 letům vězení, kde také zemřel.

prof. Ivan Pop