Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - BESKID ANTON

BESKID Anton (*16.9.1855, Hanigovce, okr. Sabinov - †16.6.1933, Užhorod, ČSR, dnes Ukrajina), rusínský právník a politik. Vystudoval práva na budapešťské univerzitě. Od roku 1881 advokát v Kežmarku, později v Prešově. V letech 1910-18 poslanec uherského sněmu, kde se významně angažoval za národnostni práva Rusinu a Slováků, ostře kritizoval uherskou justici a vládu, která organizovala v letech 1913-14 v Marmarošské Sihoti politický proces proti pravoslavným Rusínům. Po rozpadu Rakouska-Uherska A.Beskid stanul v čele prešovské Ruské národní rady, která se vyslovila pro připojení území karpatských Rusínů k Rusku. Brzy však pochopil, že tato varianta je díky bolševickému převratu nereálná.

Navázal spojení se Slovenskou národní radou v Martině a zvolil praktičtější variantu - připojení Podkarpatské Rusi k Československu. Čs. vláda ho následně v lednu 1919 odeslala na mírovou konferenci do Paříže jako rusínského delegáta. V Paříži Beskid spolu s představitelem amerických Rusínů G. Žatkovičem vytvořili Rusínskou komisi, která vystupovala jménem všech Rusínů doma i v zahraničí. 8. května 1919 vytvořili představitelé všech podkarpatských národních rad spolu s delegací amerických Rusínů na zasedaní v Užhorodě Centrální ruskou národní radu (CRNR), jejímž předsedou byl zvolen A. Beskid,

Vedl rusínskou delegaci do Prahy, která odevzdala čs. vládě deklaraci CRNR o připojení Podkarpatské Rusi k ČSR. Jako člen čs. delegace na mírové konferenci byl jedním ze signatářů Saintgermainské mírové dohody (1O.9.1919). Za podpory čs. vlády v doprovodu prof. D. Verguna podnikl agitační turné po USA. Ve svých vystoupeních v krajanských rusínských spolcích ostře kritizoval činnost ukrajinských emigrantů a jejich stoupenců na Podkarpatské Rusi. Po návratu se věnoval zřízení a činnosti Ruské národní banky, která své působení ukončila v roce 1925 fúzí s Podkarpatskou bankou.

V politickém smyslu představovali A. Beskid a jeho stoupenci karpatoruský směr v rusínské politice. Založili Ruskou národní stranu, spolupracovali s národnědemokratickou stranou K. Kramáře, uplatňovali určitou kontinuitu s rusofilským směrem 19. století, zvlášť v řešení jazykové otázky, a přesto tento politický proud nebyl velkoruským, moskvofilským. A. Beskid byl jedním ze zakladatelů Společnosti A. Duchnoviče (Russkoje kulturno-prosvetitelnoje obščestvo im. Alexandra Duchnoviča), ostře si konkurující s ukrajinskou Prosvitou.

14.12.1923 byl A. Beskid jmenován do funkce guvernéra Podkarpatské Rusi. Obnovil vážnost funkce guvernéra de iure, vybudoval nový úřad guvernéra, který po abdikaci G.Žatkoviče (1921) fakticky zanikl. Přesto zůstával jako administrátor ve stínu viceguvernéra Antonína Rozsypala, od roku 1928 zemského prezidenta. A. Beskid ostře kritizoval zákon č. 125/1927, který zavedl v ČSR zemské a okresní správy a rozdělení státu na čtyři země - Českou, Moravskoslezskou, Slovenskou a Podkarpatoruskou. Guvernér poukazoval na protiústavnost těch ustanovení zákona, která negovala Ústavní listinou zakotvené autonomní zřízení na území Podkarpatské Rusi. Kritizoval přenos většiny pravomocí guvernéra na zemského prezidenta a zemský úřad. Z formálně právního hlediska se guvernér stal dekorativní figurkou. A. Beskid zůstal ve svém úřadě až do smrti v roce 1933, změnit postavení guvernéra se mu však nepodařilo.

prof. Ivan Pop