Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - BRADAČ Ivan

 

 

BRADAČ, Ivan (Ioann, János)  (*14.2.1732, Torysky, okr. Levoča - †4.7.1772, Mukačevo, dnes Ukrajina), řeckokatolicky osvícenský činitel, biskup Mukačevské diecéze. Teologii studoval na jezuitském kolegiu v Trnavě. Vysvěcen na kněze v roce 1756, sloužil v Rosvigovu u Mukačeva, učil základy víry na mukačevské duchovní škole. Od roku 1760 arciděkan a inspektor diecézních škol. 

 

Roku 1764 byl mukačevským biskupem vyslán do Vídně za účelem získat přízeň dvoru v dlouholetém zápasu diecéze proti tíživému patronátu Jagerského biskupství a získání kanonické nezávislosti Mukačevské řeckokatolické diecéze. Po smrti biskupa Olšavského v roce 1767 byl jmenován biskupem Mukačevské diecéze a v roce 1771 za podpory císařovny Marie Terezie dosáhl její nezávislosti. 

 

Vyvinul velkou osvětovou činnost, sestavil a vydal slabikář (Bukvar ili rukovodije chotjaščim oučitisja  písmeny rusko-slavenskymi knih) a sborník modliteb podle vzoru kyjevských knih podobného druhu. Vídeňská cenzura vtom uviděla ústup od kanonického systému katolické církve a obvinila biskupa Bradače ze sympatií k pravoslaví. Na příkaz dvorské kanceláře náklad těchto knih byl konfiskován a spálen, zachovaly se pouze tři výtisky slabikáře. Biskup byl donucen vykonat veřejnou přísahu věrnosti katolické církvi. Takové ponížení bylo pro Bradače těžkou ranou a vedlo k jeho předčasnému úmrtí v roce 1772.