Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - EGAN Edmund
EGAN Edmund (* 3.7.1841 Csaktorna/Čakovec, Uhorsko, †20.9.1901 Užhorod, dnes Ukrajina), významný maďarský ekonom skotského původu.
Maturoval na gymnáziu v Szombatheyi, absolvoval Vyšší ekonomickou školu v Halle (Německo), agrární právo studoval ve Vídni. Po ukončení studia pracoval v Čechách, Německu, Itálii, Anglii. V letech 1886-96 referent na ministerstvu zemědělství v Budapešti. Napsal řadu teoretických národohospodářských studií včetně analýzy hospodaření v Karpatech (Kárpátaink kozgazdasági hivastása, 1890). V roce 1897 byl jmenován vedoucím pracovního týmu, který měl za úkol uskutečnění plánu rekonstrukce hospodářství rusínských komitátů známého pod názvem Verchovinská akce (Hegyvidéki akció).
Hned po svém jmenování odjel na Podkarpatsko, kde důkladně prozkoumal skutečnou hospodářskou situaci, hlavně v Berežském komitátů. V lednu 1897 předložil ministru zemědělství uherské vlády Memorandum o napomáhaní duchovnímu vývoji a zvýšení materiální úrovně lidu ruthenského jazyka v severovýchodních Karpatech a předhůří.
Eganův plán předpokládal zvýšení zemědělské výroby v rovinatých oblastech cestou modernizace, rozšíření ploch orné půdy, meliorace v Potiskem údolí a rekultivace v předhůří, vytvoření družstev na vesnici, vzdělávání sedláků ve směru moderního hospodaření. Pro Verchovinu Egan předpokládal zavedení nových forem chovu dobytka, racionálního využívání polonin, pomoc státu v nákupu nových produktivnějších plemen dobytka.
Největším problémem Verchoviny byla podle názoru Egana lichva. Ve svém Memorandu Egan velice negativně hodnotil působení krčmářů a lichvářů na podkarpatské Verchovině. Od státu požadoval vytvoření civilizovaného úvěrového systému a dále chtěl vrátit sedlákům za finančního přispění státu alespoň část půdy, kterou jim zabrali lichváři. Uherský parlament měl podle jeho názoru urychleně rozpracovat a schválit sérii zákonů, které by zabránily dalšímu řádění lichvářů. Varoval uherskou vládu, že když nebude za účinné pomoci státu zlepšena situace na Podkarpatsku, může on spolehlivě určit den, kdy z tohoto kraje uteče za oceán poslední Rusín.
E. Egan nezapomněl ani na politickou stránku Verchovinské akce. Zdůrazňoval, že uherská vláda má tentokrát jedinečnou šanci získat si přízeň Rusínů a jednou provždy je zmadárizovat. Uherské ministerstvo zemědělství pochopilo varování E. Egana a zřídilo v Mukačevu Expozituru horských okruhů pod jeho vedením jako detašované oddělení ministerstva pro realizaci Verchovinské akce. V roce 1898 podepsala Expozitura s hrabětem Schónbornem, majitelem největšího panství v kraji, dohodu o nájmu 3 155 ha orné půdy na dobu 25 let. Tato půda byla rozdělena na parcely a pronajata jednotlivým rodinám bez práva prodeje, dalšího pronájmu a zastavování u lichvářů. Ve stejném panství byla najata řada polonin.
Podle Eganova plánu by se mohlo na poloninách při jejich racionálním využívání v letní sezóně pást 12 000 kusů dobytka (v tehdejší době bylo v celém komitátů Bereg pouze 3 až 4 000 kusů dobytka). Z Tyrolska bylo dovezeno 1200 krav vysokoproduktivního plemene. Jednotlivé kusy pak byly předány sedlákům. Po dobu 5 let zůstával dobytek ještě ve vlastnictví státu, pak měl bezplatně přejít na nájemce. Sedlákům bylo zakázáno pást na najatých poloninách cizí dobytek spolu s vlastním (pronajatým). Tento zákaz měl zabránit zneužívání najatých pastvin lichváři. V roce 1899 byly na poloninách Plaj, Kernica, Hrubišta, Rurická postaveny na náklady státu čtyři letní kravíny, každý pro 120 kusů dobytka.
V roce 1901 postavila Expozitura na polonině Plaj dva zděné stálé kravíny, dvě mlékárny a obytný rodinný dům. Ve stejném roce postavila vodovod. Do roku 1901 byla ukončena výstavba 80 km přístupových cest a 50 km horských stezek. 18. září 1901 byl u Užho-rodu na E. Egana spáchán atentát, jemuž karpatský reformátor 20. září podlehl. Jeho pohřbu se zúčastnilo na 12 000 rusínských sedláků ze všech koutů Podkarpatské Rusi. Na památku svého dobrodince, jak ho sedláci nazývali, uspořádali sbírku k uctění jeho památky. Za shromážděné peníze sedláků byl na místě atentátu postaven pomník - monumentální mramorový kříž. V době totality byl stržen (1960), Rusíni ho obnovili za přispění maďarských a rusínských spolků v roce 1996.
prof. Ivan Pop
Maturoval na gymnáziu v Szombatheyi, absolvoval Vyšší ekonomickou školu v Halle (Německo), agrární právo studoval ve Vídni. Po ukončení studia pracoval v Čechách, Německu, Itálii, Anglii. V letech 1886-96 referent na ministerstvu zemědělství v Budapešti. Napsal řadu teoretických národohospodářských studií včetně analýzy hospodaření v Karpatech (Kárpátaink kozgazdasági hivastása, 1890). V roce 1897 byl jmenován vedoucím pracovního týmu, který měl za úkol uskutečnění plánu rekonstrukce hospodářství rusínských komitátů známého pod názvem Verchovinská akce (Hegyvidéki akció).
Hned po svém jmenování odjel na Podkarpatsko, kde důkladně prozkoumal skutečnou hospodářskou situaci, hlavně v Berežském komitátů. V lednu 1897 předložil ministru zemědělství uherské vlády Memorandum o napomáhaní duchovnímu vývoji a zvýšení materiální úrovně lidu ruthenského jazyka v severovýchodních Karpatech a předhůří.
Eganův plán předpokládal zvýšení zemědělské výroby v rovinatých oblastech cestou modernizace, rozšíření ploch orné půdy, meliorace v Potiskem údolí a rekultivace v předhůří, vytvoření družstev na vesnici, vzdělávání sedláků ve směru moderního hospodaření. Pro Verchovinu Egan předpokládal zavedení nových forem chovu dobytka, racionálního využívání polonin, pomoc státu v nákupu nových produktivnějších plemen dobytka.
Největším problémem Verchoviny byla podle názoru Egana lichva. Ve svém Memorandu Egan velice negativně hodnotil působení krčmářů a lichvářů na podkarpatské Verchovině. Od státu požadoval vytvoření civilizovaného úvěrového systému a dále chtěl vrátit sedlákům za finančního přispění státu alespoň část půdy, kterou jim zabrali lichváři. Uherský parlament měl podle jeho názoru urychleně rozpracovat a schválit sérii zákonů, které by zabránily dalšímu řádění lichvářů. Varoval uherskou vládu, že když nebude za účinné pomoci státu zlepšena situace na Podkarpatsku, může on spolehlivě určit den, kdy z tohoto kraje uteče za oceán poslední Rusín.
E. Egan nezapomněl ani na politickou stránku Verchovinské akce. Zdůrazňoval, že uherská vláda má tentokrát jedinečnou šanci získat si přízeň Rusínů a jednou provždy je zmadárizovat. Uherské ministerstvo zemědělství pochopilo varování E. Egana a zřídilo v Mukačevu Expozituru horských okruhů pod jeho vedením jako detašované oddělení ministerstva pro realizaci Verchovinské akce. V roce 1898 podepsala Expozitura s hrabětem Schónbornem, majitelem největšího panství v kraji, dohodu o nájmu 3 155 ha orné půdy na dobu 25 let. Tato půda byla rozdělena na parcely a pronajata jednotlivým rodinám bez práva prodeje, dalšího pronájmu a zastavování u lichvářů. Ve stejném panství byla najata řada polonin.
Podle Eganova plánu by se mohlo na poloninách při jejich racionálním využívání v letní sezóně pást 12 000 kusů dobytka (v tehdejší době bylo v celém komitátů Bereg pouze 3 až 4 000 kusů dobytka). Z Tyrolska bylo dovezeno 1200 krav vysokoproduktivního plemene. Jednotlivé kusy pak byly předány sedlákům. Po dobu 5 let zůstával dobytek ještě ve vlastnictví státu, pak měl bezplatně přejít na nájemce. Sedlákům bylo zakázáno pást na najatých poloninách cizí dobytek spolu s vlastním (pronajatým). Tento zákaz měl zabránit zneužívání najatých pastvin lichváři. V roce 1899 byly na poloninách Plaj, Kernica, Hrubišta, Rurická postaveny na náklady státu čtyři letní kravíny, každý pro 120 kusů dobytka.
V roce 1901 postavila Expozitura na polonině Plaj dva zděné stálé kravíny, dvě mlékárny a obytný rodinný dům. Ve stejném roce postavila vodovod. Do roku 1901 byla ukončena výstavba 80 km přístupových cest a 50 km horských stezek. 18. září 1901 byl u Užho-rodu na E. Egana spáchán atentát, jemuž karpatský reformátor 20. září podlehl. Jeho pohřbu se zúčastnilo na 12 000 rusínských sedláků ze všech koutů Podkarpatské Rusi. Na památku svého dobrodince, jak ho sedláci nazývali, uspořádali sbírku k uctění jeho památky. Za shromážděné peníze sedláků byl na místě atentátu postaven pomník - monumentální mramorový kříž. V době totality byl stržen (1960), Rusíni ho obnovili za přispění maďarských a rusínských spolků v roce 1996.
prof. Ivan Pop
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2026
Dve percentá, jeden spoločný cieľ
Podporte nás 2 % z vašich daní a buďte súčasťou nášho úsilia o zachovanie a šírenie neznámej histórie Rusínov.
Vaša podpora je pre nás cenná – ďakujeme za dôveru!
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej…
05.03.2026
Pozvánka na premiéru: Predavač dažďa / Продавач доджу
1 hodina 40 minút • Premiéra: 5. marca 2026
Originál: Predavač dažďa
štvrtok 12. 3.
2. premiéra
Veľká scéna
Dážď sa kúpiť nedá. To však neznamená, že ho niekto nemôže predávať.
Je leto, sucho a práve padol ďalší teplotný rekord. Pri va…
04.03.2026
Lemkovia vytvárajú „Hołos“. O kultúre, ktorá nezanikla
autorka: Julia Pańków
Chcela som ukázať, že my, mladí Lemkovia, sme schopní vytvoriť dielo, ktoré je relevantné pre našu dobu. Že máme čo povedať a že náš hlas je dôležitý,“ hovorí Daria Kuziak, autorka prvej lemkovskej oper…
01.03.2026
PSK: Týždeň slovenských knižníc ponúkne besedy, výstavy, workshopy, kvízy aj kino medzi knihami
Jarné prázdniny sa budú v Prešovskom kraji niesť v duchu čítania, kvalitnej literatúry a pestrej palety knižničných podujatí. V pondelok 2. marca totiž štartuje Týždeň slovenských knižníc, počas ktorého si atraktívne podujatia zam…
23.02.2026
Ivan Soták *1929 †2026
Zomrel Ivan Soták, zakladateľ Katedry fyzikálnej chémie Univerzity P. J. Šafárika. Mal 96 rokov
Róbert Bejda
redaktor, webeditor
Univerzita Pavla Jozefa Šafárika prišla o jedného zo svojich bývalých významných zamestnancov. Vo veku 96 rok…
21.02.2026
Před 35 lety vznikla Společnost přátel Podkarpatské Rusi
Agáta Pilátová
Na počátku všeho stálo jedno setkání. Na jaře roku 1990, jen několik měsíců po pádu komunistického režimu v Československu, vyšel v tehdejším týdeníku Tvorba zásadní a velmi pozoruhodný článek básníka a publicisty Jaromíra Hořc…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Pjatňica večur:
-Ňaňku, mamko, to Marča i bude tu z nami žyty/byvaty...
-Dovho?
-Do rana...
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať