Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - FOGORAŠI-BEREŽANIN Ivan

FOGORAŠI-BEREŽANIN Ivan (* 1786 Velké Komjaty, dnes Ukrajina,  †1834 Vídeň, Rakousko), rusínsky slavista doby romantismu. Absolvoval duchovní seminář v Užhorodu a Trnavě, teologické studium ukončil ve Vídni. Vysvěcen na kněze (1812), v letech 1814-18 rektor duchovního semináře v Užhorodu. 

 

V roce 1818 byl jmenován farářem řeckokatolického kostela sv. Barbory ve Vídni, který byl místem setkání studující slovanské mládeže v rakouské metropoli. Patřil ke kruhu slovanských učenců ve Vídni v čele se slovinským filologem, tvůrcem spisovného slovinského jazyka B. Kopitarem (1780-1844) - inspirován jeho gramatikou slovinského jazyka napsal rozsáhlou práci o dialektech podkarpatských Rusínů (V obšče o razlyčii slavjanských narečij, sobstvenno ts o malo i karpato ili ugrorusskych) a také srovnávací rusínsko-maďarskou gramatiku (Rusko-ouhorska ili maďarska grammatika). 

 

Podporoval názor tehdejších slavjanofílů o jednotě „ruského národa" Haliče, Ukrajiny a Ruska. Propagoval myšlenku slovanské vzájemnosti. Podle jeho názoru měly slovanské národy používat jednotný spisovný jazyk, staroslověnský. Napsal obsáhlou práci o etnografii Rusínů (Istoričesko-Topografičeskoje Karpato ili Uhrorossijan opisanije, jejíž materiály využil v časti o Rusinech (Etnografia Ruthenorum) v lexikonu o národech Rakouska slovenský etnograf Jan Čaplovič. 

 

Ve své poslední jazykové práci, napsané latinsky (Origo et fonrnatio Linguae Ugoricae, rectius Magyaricae) I. Fogoraši-Berežanin vyslovil myšlenku o „závislosti maďarského jazyka na jazyku původního slovanského obyvatelstva" dunajské kotliny, čímž vyvolal protestní reakci v maďarských politických kruzích. Vylekaná hierarchie řeckokatolické církve se od názorů I. Fogorašije-Berežanina ihned distancovala.

 

prof. Ivan Pop